Strašidelný dům: Druhá jízda společnosti Disney není příliš velkou atrakcí

„Tým snů“ odbor­ní­ků na para­nor­mál­ní jevy se spo­jí, aby vyře­šil stra­ši­del­nou záha­du na odlehlém pan­ství v New Orleans ve fil­mu Strašidelný dům, kte­rý je po ver­zi s Eddiem Murphym z roku 2003 dru­hým poku­sem spo­leč­nos­ti Disney o pře­ve­de­ní své atrak­ce v zábav­ním par­ku do fil­mo­vé podo­by.

S herec­kým obsa­ze­ním, atmo­sfé­ric­kou výpra­vou a sviž­nou režií, kte­rou má na svě­do­mí Justin Simien (Dear White People), se Strašidelný dům zdá být před­ur­čen k tomu, aby nabí­dl spous­tu stra­ši­del­né zába­vy, ale na horo­ro­vé i kome­di­ál­ní fron­tě výraz­ně zao­stá­vá. Jakékoli zlep­še­ní opro­ti před­cho­zí­mu fil­mu je tak efemér­ní, že bys­te k jeho odha­le­ní potře­bo­va­li měřič EMP.

Scénář napsa­la Katie Dippoldová (Krotitelé duchů 2016) a ve Strašidelném síd­le se obje­vu­je LaKieth Stanfield v roli Bena Matthiase, ast­ro­fy­zi­ka, kte­rý kdy­si vyna­le­zl spek­t­rál­ní čoč­ku, jež údaj­ně doká­že zachy­tit duchy na film... ale po smr­ti své ženy se z něj stal alko­ho­lic­ký prů­vod­ce duchů, kte­rý na para­nor­mál­ní jevy vůbec nevě­ří.

Na Bena však zakle­pe pří­le­ži­tost v podo­bě otr­ha­né­ho otce Kenta (Owen Wilson), kte­rý mu slí­bí mož­nost stát se hrdi­nou nebo si ale­spoň vydě­lat poho­do­vé dva tisí­ce, když se svou pří­zrač­nou kame­rou vyra­zí na odleh­lé pan­ství, kte­ré v sou­čas­nos­ti obý­vá svo­bod­ná mat­ka Gabbie (Rosario Dawson) a její syn Travis (Chase Dillon).

Nejsou obý­vá­ni dob­ro­vol­ně, pozor: ducho­vé titul­ní­ho Strašidelného síd­la pro­ná­sle­du­jí kaž­dé­ho, kdo do něj vstou­pí poté, co ho opus­tí, tak­že Gabbie, Travis, otec Kent a nyní i Ben jsou tam v pod­sta­tě uvěz­ně­ni, respek­ti­ve navždy stra­ší, dokud se jim nepo­da­ří vyře­šit záha­du, kte­rá sto­jí za jejich nový­mi duchov­ní­mi spo­leč­ní­ky. Na pomoc si při­bí­ra­jí his­to­ri­ka Bruce (Danny DeVito) a médi­um Harriet (Tiffany Haddish), kte­rá vyvo­lá­vá ducha sta­le­té věd­my Madame Leoty (Jamie Lee Curtis, jejíž výskyt je krát­ký a ome­zu­je se pře­váž­ně na hla­vu vzná­še­jí­cí se v křiš­ťá­lo­vé kou­li).

Stanfield podá­vá cit­li­vý výkon jako nej­bliž­ší hlav­ní posta­va Strašidelného síd­la, ale jeho nevý­raz­né půso­be­ní není v sou­la­du s tou­to jinak širo­kou kome­dií. DeVito, Haddish a Wilson mezi­tím hra­jí vari­a­ce na stej­nou komic­kou posta­vu, aniž by měli s čím pra­co­vat.

Wilson je obzvlášť zábav­ný jako údaj­ný exor­cis­ta, ale jeho pří­tom­nost zde vyvo­lá­vá stesk po rema­ku Strašidel z roku 1999. Ten i přes své dal­ší nedo­stat­ky ale­spoň věřil své základ­ní pre­mi­se a záro­veň své hvězdě dopřál tro­chu humo­ru bokem.

Strašidelný dům mezi­tím bere veš­ke­ré stra­ši­del­né dění jako vel­kou legra­ci a ani se nesna­ží nabíd­nout něco, co by při­po­mí­na­lo strach. Jedná se o stej­nou znač­ku rodin­né zába­vy jako ve fil­mu z roku 2003 a navzdo­ry skvě­lé­mu desig­nu pří­šer, mezi nimiž je k nepo­zná­ní Jared Leto jako vel­ký zápo­rák Alastair Crump, nejsou všech­na všu­dypří­tom­ná stra­ši­dla nikdy ničím jiným než halloween­skou deko­ra­cí.

Tento Strašidelný dům věnu­je tolik času své­mu úmor­né­mu Scooby-Doo tajem­ství a kuli­sám, že i úsměv­ných momen­tů je málo. Scéna s poli­cej­ním kres­lí­řem a pro­hlíd­ka duchů vede­ná Winonou Ryder pat­ří k prcha­vým úsměv­ným momen­tům fil­mu.

Disney se už dvě dese­ti­le­tí sna­ží zno­vu zachy­tit kouz­lo původ­ních Pirátů z Karibiku, ale zřej­mě nechá­pe, co děla­lo ten­to film zábav­ným: byl to sku­teč­ný pirát­ský film po vzo­ru kla­sic­kých fil­mů s Errolem Flynnem, kte­rý měl pře­svěd­če­ní, že se stal vel­ko­le­pým fil­mo­vým dob­ro­druž­stvím dale­ko pře­sa­hu­jí­cím svůj původ v zábav­ním par­ku.

Strašidelný dům z roku 2023 má mezi­tím všech­ny zábav­né rekvi­zi­ty, kuli­sy a stra­ši­dla pří­mo z atrak­cí v Disneylandu nebo jimi inspi­ro­va­ná, ale chy­bí mu vypra­věč­ská vize, kte­rá by tyto pade­sát let sta­ré ste­re­o­ty­py adap­to­va­la do pře­svěd­či­vé­ho fil­mu. Pokud vám dvou­ho­di­no­vé opa­ko­vá­ní jízdy ve Strašidelném zám­ku při­pa­dá jako vaše před­sta­va zába­vy, mož­ná se vám zde bude líbit. Ostatní si dej­te pozor.

---

---

Tento článek původně napsal Jason Pirodsky pro The Prague Reporter a do češtiny jej přeložil Jiří Borový

---