Tajná invaze: Nad průměrem MCU seriálů, ale neztrácí své kouzlo

Nad prů­měr­nos­tí a hloupostí vět­ši­ny MCU seri­á­lů skří­pu zuby. Naplno mě bavi­ly vlast­ně jen WandaVision a Loki. A teď Tajná inva­ze. Tenhle vel­ký seri­á­lo­vý event se vcel­ku pove­dl. Jistě, o žád­né dechbe­rou­cí dílo ani dru­hé­ho dru­hé­ho Kapitána Ameriku se samo­zřej­mě ani ten­to­krát nejed­ná, ale o nad­prů­měr­nou podí­va­nou nako­nec ano.

Žádná pře­hna­ná oče­ká­vá­ní jsem při­ro­ze­ně neměl, ale vzhle­dem k tomu, v jak pří­šer­né for­mě jsou v posled­ních dvou letech všech­ny mar­ve­lov­ské pro­jek­ty ( krom tře­tích Strážců ), jed­ná se o malin­ký zázrak, kte­rý mohl dopad­nout mno­hem hůř, ale samo­zřej­mě i lépe. První tři díly při­ná­še­jí funkč­ní špi­o­náž­ní thriller se skvě­lou komor­ní atmo­sfé­rou, výteč­ným Jacksonem a nemé­ně skvě­lým Donem Cheadlem, jehož Rhodey má koneč­ně taky pořád­ný pro­stor.

Dojde na vel­mi sym­pa­tic­ké stre­fo­vá­ní se do Slovenska a osob­ně mi při­šly náram­ně vhod také absen­ce jakých­ko­liv vět­ších akcí a s napros­tým nad­še­ním jsem hltal kaž­dý dia­log u sto­lu či jiné­ho kusu nábyt­ku. Výborně fun­go­va­la i prá­ce s posta­va­mi, para­le­la k sou­čas­né­mu Rusku a dění na Ukrajině a her­ci měli co hrát. Tedy s výjim­kou Olivie Colman, kte­rá je jinak napros­to vyni­ka­jí­cí vždy a všu­de, jen tady je tak nějak do počtu. Veškerou main­stre­a­mo­vou komik­so­vou tvor­bu posled­ních dvou let i svou napros­to prů­měr­nou komik­so­vou inspi­ra­ci Tajná inva­ze hra­vě str­ká do kapsy a náram­ně sym­pa­tic­ká podí­va­ná pak vrcho­lí čtvr­tým dílem, fan­tas­tic­kou kon­ver­zač­ní zále­ži­tos­tí, kte­ré (až na tu akci) nemám prak­tic­ky co vytknout. Jenomže po čtvr­tém díle násle­du­jí ješ­tě dal­ší dva a seri­ál navzdo­ry krát­ké sto­pá­ži jed­not­li­vých kapi­tol ztrá­cí tem­po i kva­li­tu. Finále je nepří­jem­ně a nehez­ky uspě­cha­né a nako­nec dojde i na gene­ric­ký nezá­živ­ný digi­bor­del, jemuž se seri­ál až dosud vyhý­bal. A je to náram­ná ško­da, pro­to­že kdy­by posled­ní dva díly neby­ly tak odflá­k­lé, šel bych s hod­no­ce­ním mož­ná výš.

Tajná inva­ze přes­to zůstá­vá dílem, kte­ré nejen, že mě svou exis­ten­cí neo­trá­vi­lo, ale na kte­ré budu rád vzpo­mí­nat, neboť mi u něj po oprav­du hod­ně dlou­hé době nepři­šlo na mysl, že veš­ke­ré MCU je už jenom abso­lut­ní ztrá­ta času. Není. Mouchy má vel­ké, ale nebál bych se ho vel­mi opa­tr­ně ozna­čit za skvě­lé - nebo ale­spoň za pří­jem­né, nelze ovšem nesou­hla­sit s vět­ši­no­vým názo­rem - jako celo­ve­če­rák nebo nao­pak ješ­tě sevře­něj­ší a del­ší dra­ma by výsle­dek byl lep­ší. A mož­ná by i sta­či­lo, kdy­by divá­ka zasko­či­la para­no­ia z pomyš­le­ní na to, kdo je kdo a komu věřit. Tou jsem netr­pěl. Chyba.

7/10