Black Panther: Wakanda nechť žije – svět vzdává poctu Chadwicku Bosemanovi

(zatím nehodnoceno)

Loading...

Režisér Ryan Coogler měl před sebou zdánlivě nemožný úkol. Po smrti Chadwicka Bosemana, představitele T’Chally/Black Panthera, která zasáhla celý svět, musel během covidového období natočit film, který citlivě naloží s úmrtím hlavní hvězdy a zároveň bude solidním pokračováním milovaného prvního dílu z roku 2018. Jak s tím vším Coogler a ostatní členové štábu naložili?

S naprostým respektem. Jak T’Challova, tak Bosemanova smrt je velkým tématem filmu, ovšem ani trochu se nezdá, že by této tragédie tvůrci zneužívali a snažili se skrz emoce vydělat co nejvíce peněz – vše okolo tohoto tématu působí organicky a hlavně naprosto upřímně a ryze. Jedním z vůbec nejlepších a nejzajímavějších aspektů snímku je zobrazení, jak se každá z postav vyrovnává se smrtí krále po svém. Někdo truchlí, někdo oslavuje jeho život, někdo se neodvažuje na něj skoro myslet, někdo je pohlcený vztekem a pomstou. Pro každou z postav je její chování zde přirozené a vůbec ne mimo charakter. Stejně jako v reálném životě Chadwick Boseman, i v MCU univerzu byl T’Challa inspirací pro zástupy lidí a i po svém skonu jí zůstává. Film je smutným rozloučením i nádhernou oslavou.

Po Bosemanovi převzala otěže Letitia Wright jakožto T’Challova mladší sestra Shuri. Osobně jsem tuto postavu nikdy moc nemusel, nepřišla mi příliš zajímavá či nosná, ovšem tento film mě přesvědčil o opaku. Je drsná i křehká, silná i zranitelná, mladistvá i ostřílená Letitia Wright šla do sebe a předvedla výborný výkon plný síly, citu, a ryzích emocí, a bývala by film unesla na zádech, kdyby náhodou ostatní obsazení pokulhávalo. To se však ani náhodou nestalo, všichni herci zde dostali prostor zazářit jako jedinci i jako kolektiv, a společně tak vytvořili velice silný ansámbl, který se oproti prvnímu dílu snad ve všem překonal.

Nejvýraznější postavou kromě Shuri je bezpochyby nováček Namor, ztvárněný Tenochem Huertou. I přes velké změny oproti komiksové předloze co se původu a kultury týče tvůrci na plátno  skvěle přenesli jeho charakter – je to antihrdina, jeho motivace jsou vlastně docela pochopitelné, ale zároveň umí být děsivý a působit až zlomyslně. Huerta má navíc velké charisma a jeho namor je díky němu velice poutavou postavou. Představení Talokanu, Namorova podmořského světa, je odvedeno fantasticky. Taločané jsou děsiví, až hororoví, pro lidi, kteří je chtějí uzurpovat. Lidem s čistými úmysly se však otevírá nádherný, až fascinující svět plný života a krásy.

Druhým nováčkem je Dominique Thorne coby Riri Williams alias Iron Heart, která se zde dočkala svého debutu a příští rok by si měla odbýt premiéru vlastního seriálu na Disney+. Podobně jako America Chavez v letošním Doctoru Strangeovi v mnohovesmíru šílenství je zde Riri spíše objektem, který hýbe dějem, nežli plnohodnotnou postavou, ovšem jakožto úvodní seznámení s touto postavou to funguje docela dobře a na její seriál se teď osobně těším o něco více než před zhlédnutím tohoto filmu.

Scénář si dává čas a věnuje se postavám, nejen příběhu a akci, ovšem umí šlápnout když musí, a během téměř tříhodinové stopáže nenabízí žádná hluchá místa. Ono se vlastně ani nezdá, že by film měl těch 162 minut – utíká to rychle a člověk si po skončení titulků přeje zůstat v tomto světě ještě déle. Oproti prvnímu dílu přináší tento film obecně lepší vizuální efekty a CGI, a zároveň pevnější a jistější práci s kamerou. Kde jednička trpěla kvůli příliš rychlým střihům a průměrné kameře, dvojka nechává záběry více dýchat a nabízí o něco podmanivější pohledy. Film je rovněž plný napojení na širší děj v MCU, ovšem nic z toho zde nepůsobí nijak na sílu ani rušivě, vše je přirozené a organické. Není zde nic, co by jakkoliv zastiňovalo či poškozovalo Chadwickův/T’Challúv odkaz.

Na závěr jen řeknu, že se zde, jak již víme dlouho z reklamních matriálů, objeví nový Black Panther. Nebudu prozrazovat, o koho se jedná, ačkoliv je to všem asi jasné, ale s čistým svědomím mohu prohlásit, že jsem s pokračovatelem této tradice spokojen, tato postava mě prakticky hned získala a jakožto Black Panther je náležitě badass.

Nelze film dovře srovnávat s původním Black Pantherem, protože jde opravdu o velice odlišné snímky, ovšem jako pokračování film funguje perfektně, a dokonale balancuje dobrodružnou podstatu Marvelovek a emocionální příběh a památku hlavní hvězdy. Wakanda nechť žije.

8/10

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Nejstarší

Nejnovější Nejlépe hodnocené

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře