(zatím nehodnoceno)
Loading...„Vaše teta zemřela.“
„Moje teta?“
„Colette Semptembrová. Jsem tady s hasiči. Právě jsme našli v ulici des Frendins číslo devatenáct tělo. Vypadá to, že zemřela ve spánku. Převezeme ostatky do institutu soudního lékařství, aby to potvrdili.“ Takto začíná kniha s názvem Teta. Hlavní hrdinka Agnes se dozvídá, že její milovaná teta Coletta zemřela. Jak je to ale možné, když teta zemřela již před třemi lety? Kdo je tedy pohřben místo ní a proč? To se dozvíte, pokud se začtete do této úžasné novinky od autorky Valérie Perrinové. Román vydalo Nakladatelství Jota letos v Brně.
Teta Colette nahrála celkem sto audiokazet. Agnes si pouští jednu po druhé a bedlivě poslouchá. Kdo vlastně byla Blanche? Co vše pro ni Colette udělala? Autorka postupně rozplétá klubíčko sledu událostí, které se týkají rodiče Agnes. Proč se teta tři roky skrývala a nedala o sobě vědět, a aby si myslela že je mrtvá? Dozvíte se, jaký život vlastně měla. Agnes se rozhodně tomu všemu přijít na kloub. Vrací se do malého městečka v Burgundsku, kde je její úkol identifikovat mrtvé tělo. Opravdu je to její tetička Colette.
V knize naleznete více časových rovin, mnoho postav, scénář, obsah audiokazet, které Colette nahrála, nám společně dává dohromady pochopit celou situaci. Zpočátku jsem se v ději trochu ztrácela, ale postupně vše bylo logické a dávalo smysl. V knize nechybí veliká spletitost vztahů, který je pro tuto autorku typické. Velmi emočně náročná kniha. Není to na první pohled snadné čtení, ale věřte, že vás bude bavit. V knize autorka řeší smrt, narození, exhumaci těla a jeho následné řešení, kdo tedy byl pohřben místo Colette a proč? Taktéž se autorka zaobírá životem v cirkuse, který není vůbec jednoduchý, fotbalovým klubem, který měla Colette moc ráda, jeho fanoušky, taktéž řeší nevěru, násilí i adopci. Krásný mnohavrstevnatý román s francouzskou atmosférou si vás získá od první strany a rozhodně nebudete litovat, že jste se pustili do tak „tlusté“ knihy jakou Teta rozhodně je. Spletitost vztahů bylo zpočátku na škodu, ale postupem času, kdy jsem četla dál a dál, vše do sebe tak nějak zapadalo, a to se mně na tom velice líbilo a rozhodně mě to nenechalo klidnou. Recenzi na tuto knihu píšu s odstupem 14 dní a musím říci, že děj stále ve mně doznívá.
Od této autorky je to moje prvotina, co jsem si přečetla a musím říci, že naprosto báječná a ihned si mě získala. Rozhodně se podívám i po jejích dalších knihách. Ihned mě vtáhla do děje a zaujala mě od první strany. Toto čtení bylo velmi napínavé, troufám si říci i s detektivní zápletkou.
Román od autorky bestsellerů Vyměnit vodu květinám, Tři a Zapomeňte na neděli.
Ukázka z knihy:
Jako její poslední oblečení jsem vybrala červené šaty. Vlasy jsem jí svázala mašlemi, jako když chodila po provaze. Pohřební služba jí za přítomnosti Luise uložila do rakve, který ronil slzy, jako bych to byla doopravdy já. Byl do Blanche zamilovaný, bylo to jasné jako facka. Když se na ni díval, byl rudý jako studentík. Blanche muže přitahovala. Měla tu věc..(hledá slova).. přitažlivost. Měla schopnost svádět, aniž by to dělala schválně, jen jak se hýbala, jak dýchala, jak existovala. Štěstí přeje nevinným.
Dva dny po jejím pohřbu jsem šla na hřbitov dát na hrob její modré boty. Šla jsem tam v době oběda, kdy tam nikdo není. Jak jsem byla dojatá, když jsem si na hrobě představila její jméno a její příjmení. Byl srpen, lidé byli buď na dovolené, nebo mrtví. Často jsem tam chodila, abych sundala vlajky a slova, která byla určena mně. Všechny mám ve skříni se sbírkou o fotbalovém klubu, myslím, že jsi je teď všechny našla, nechala jsem si je na svůj poslední příbytek v Lyonu. Navoskovala jsem její modré střevíčky a vrátila je. Nikdy jsem na hřbitově nikoho nepotkala, jako by všichni o čtvrt na jednu odešli a nechali mě tam samotnou.
V jednu hodinu jsem už byla zpět. Tři roky jsem chodila po ulicích, samozřejmě v centru města, ale po ulicích ve čtvrti s rodinnými domy, Po Amsterodamské, Pražské, Madridské, Lisabonské, Varšavské, Římské, Pařížské ulici. Bylo to jako cesta kolem světa.
Několik slov o autorce:
Valérie Perrinová je známá francouzská spisovatelka, scenáristka a fotografka. Jejím životním partnerem je slavný francouzský režisér Claude Lelouch (Muž a žena, Žít a užít), s nímž spolupracuje na jeho projektech. Její první román Zapomeňte na neděli vyšel ve Francii v roce 2015 (česky 2023), získal třináct literárních cen a řadí se k nejprodávanějším titulům, které od té doby vyšly. V roce 2018 přišla s novou knihou s názvem Vyměnit vodu květinám (česky 2021), která sklidila velký úspěch, získala několik ocenění a vynesla autorku mezi deset nejprodávanějších romanopisců roku 2019. Vyšla v 30 zemích, v Itálii se stala nejprodávanější knihou roku 2020 a na její motivy se chystá filmové zpracování. V roce 2021 vyšel autorčin třetí román Tři (česky 2022) a tři roky nato zatím její poslední kniha s názvem Teta (česky 2025). Všechny její romány zaznamenaly úspěch jak ve Francii, kde se stala jedním z nejprodávanějších autorů, tak po celém světě, byly vydány ve více než 2 milionech výtisků a přeloženy do více než 30 jazyků.
Autorka: Valérie Perrinová
Překlad: Jitka Řihánková
Žánr: beletrie, román
Vydáno: Vydala Nakladatelství JOTA, s.r.o., Brno 2025
Počet stran: 544
Vazba knihy: pevná s papírovým přebalem
ISBN: 978-80-7689-599-7
Knihu můžete koupit zde:
Nejnovější komentáře