X-men: Poslední Vzdor – Poslední (??!) díl mutantské ságy rozhodně má svá mínus.

(zatím nehodnoceno)

Loading...

 Ale upřímně řečeno, je jich méně, než jsme mohli čekat. Budu se v následujících řádcích snažit vyhnout srovnání s předchozími dvěma filmy (nemluvě o srovnávání s naprosto nesouvisejícími filmy, že, paní Spáčilová?), jelikož k filmu přistoupil téměř naprosto odlišný štáb. Jiný režisér, jiní scénáristé, jiný film. Není vyloženě špatný, ale rozhodně je jiný.Ratner od začátku tvrdil, že film je rozhodně komiksovější. Téměř každý obraz filmu má svou předlohu v komiksu. Musím zodpovědně říct: To se mu povedlo. Občas totiž máte pocit, že sledujete komiks, místo abyste sledovali film. Odpovídá tomu skladba scén i dialogů. Atmosféra barevných okének na vás dýchne hlavně v závěrečné bitvě o Alcatraz. Nástup X-menů jako by byl rovnou vystřižený z nějakého sešitu Uncanny (Ultimate a podobně) X-men. Žádné skupinové foto, hezky jeden po druhém předvede jak umí škrábat (kousat, mrazit, třískat bleskem…) a zaujme své místo v první linii. (Wolverinea ve velení kupodivu všichni přežili). V tomhle ohledu si tedy není na co stěžovat. Snad jen občas budete mít pocit, že jste příliš rychle otočili stránku.

Asi největší překvapení je ale nevyužití potenciálu nových postav. Pravda, ono se v toho v takové stopáži (jenom hodina a třičtvrtě) stihnout moc víc nedá, ale při tom, kolik místa věnovali v propagaci třeba Angelovi, zarazí vás, že ve finále se vlastně jenom párkrát proletí a odchytne si tatínka. A to je na tom z nováčků ještě dobře. Třeba Colossus totiž působí dojmem, že funguje jenom do počtu.

Ratnerovi se navzdory všem negativním preferencím nedá upřít jedna věc: jako filmový řemeslník exceluje. Tam, kde Singer (já vím, že mám slíbeno nesrovnávat, ale nakonec si přece rýpnu) zhluboka hloubá nad tím být či nebýt mutant, Ratner přijde a dělá věci po svém. Nesnaží se kopírovat původní dva díly, a ačkoli se jeho film mnohem víc než jeho předchůdci blíží kategorii typu Van Helsing (ze kterého v závěru taky zažijete malé deja-vu), vůbec se nedá říct, že dělá ostudu.

Co tedy říct? Rattner Singera nepřekonal. Ale zároveň se o to ani nepokoušel. Prostě ze sebe chtěl vydat to, co uměl a budiž mu za to díky. X3 by mohl být film lepší…ale zároveň by velice snadno mohl být i mnohem horší. Takhle je velice dobrý. Jen má tu smůlu, že dva předchozí byly natočené jako první.

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Nejstarší

Nejnovější Nejlépe hodnocené

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře