Věc – mimozemská hrozba v Antarktidě

Photo © Universal Pictures

Hodnocení článku

(9 hla­sů, prů­měr: 4,11 z 5)

Loading...

Odlehlá výzkum­ná sta­ni­ce na Antarktidě. Všude kolem jen mráz a sníh. Dovedete si před­sta­vit atmo­sfé­rič­těj­ší mís­to, kde by sku­pi­na ame­ric­kých věd­ců moh­la čelit mimo­zem­ské hroz­bě? Pokud jste ješ­tě nevi­dě­li legen­dár­ní Věc od Johna Carpentera, tak Filmfanatic vám na násle­du­jí­cích řád­cích vysvět­lí, proč bys­te to měli napra­vit. Nebo si ji po čase zopa­ko­vat. Jako jsem to udě­lal já.

Ikonický sní­mek z roku 1982 vyni­ká pře­de­vším skvě­lou atmo­sfé­rou. A to jed­nak díky zmí­ně­né odleh­los­ti Základny 31, ale pře­de­vším pak díky všu­dypří­tom­né para­no­ii. Jak se ame­ric­kým polár­ní­kům daří roz­plé­tat záha­du, proč se vzá­jem­ně povraž­di­li jejich norští kole­go­vé na sou­sed­ní sta­ni­ci, tím jas­něj­ší je, že podob­ný osud hro­zí také jim samot­ným.

Průzkum nor­ské sta­ni­ce i důka­zů, kte­ré seve­řa­né nasbí­ra­li, odha­lu­jí tak fas­ci­nu­jí­cí věci, až se divím, že Carpenter radě­ji nevy­prá­věl prá­vě ten­to pří­běh. Nakonec jsme ho však stej­ně dosta­li. V preque­lu Věc: počá­tek z roku 2011 a nut­no dodat, že s odstu­pem času jde roz­hod­ně o jed­no z těch zda­ři­lej­ších oži­ve­ní znač­ky. A ta má dale­ko hlub­ší his­to­rii, než nej­spíš vět­ši­na z vás ví.

RODOKMEN VĚCI
Carpenterova Věc je totiž seque­lem /remakem ame­ric­ké­ho sci-fi sním­ku Věc z jiné­ho svě­ta z roku 1951. A tenhle film je pro změ­nu adap­ta­cí povíd­ky Who Goes There? od spi­so­va­te­le Johna W. Cambella z roku 1938. Sdružení Science Fiction Writers of America vyhlá­si­lo toto dílo za nej­lep­ší dlou­hou povíd­ku napsa­nou do roku 1965. Tolik tedy k rodokme­nu Věci.

Samotný Carpenterův film je kla­si­kou. O atmo­sfé­ře už byla řeč a slu­ší se napsat, že její nedíl­nou sou­čás­tí je i skvě­lá hud­ba od legen­dár­ní­ho Ennia Morriconeho. Samostatnou kapi­to­lou jsou pak prak­tic­ké tri­ky. Ty půso­bí parád­ně i po letech a když si vzpo­me­nu, jak na mě půso­bi­ly počát­kem deva­de­sá­tých let z ohra­né VHS, dodnes mě mra­zí. Nechutné a sliz­ké patva­ry mutu­jí­cích kre­a­tur by byly skvě­lý­mi výstav­ní­mi kous­ky do bizar­ní­ho muzea.

ČLOVĚK JE NEJTEPLEJŠÍ MÍSTO, KAM SE SCHOVAT
Mezi dva­nác­ti posta­va­mi polár­ní­ků vyční­vá sym­paťák Kurt Russell, kte­ré­mu bude­te fan­dit už od jeho šacho­vé par­tie s počí­ta­čem. A při kou­ká­ní na film si zapa­ma­tuj­te, jak se s touhle pro­hrou vypo­řá­dal. Právě v tom je totiž ukry­to roz­luš­tě­ní závě­reč­né hádan­ky, kdo je člo­věk a kdo Věc.