Dostat před kameru dvojici výborných herců, Jiřinu Bohdalovou a Radka Brzobohatého, bylo snem režiséra Jiřího Stracha. Jen napsat správný scénář a bude vyhráno. Zalíbil se jim až scénář o naději.
Bývalý učitel Oto je před závažnou oční operací nastěhován do bytu svého syna Jana. Ota není stěhováním nijak nadšený a vadí mu svou přehnanou starostlivostí i snacha Marta. Ota má o svém budoucím životě své představy. Hledá nějakou spřízněnou duši, někoho z bývalých známých a zůstala mu jen jedna naděje. Vzpomene si na svou krátkou známost s herečkou Janou Furtákovou alias Jeanne DeFuro. Vydá se ji hledat a najde ji až v ústavu sociální péče v Jeseníkách. Tam Jana srdnatě bojuje proti nudě všednosti a do denního řádu organizuje umělecký kroužek. Nechce se jí totiž apaticky přijímat vše, co se nabídne, je kritická a aktivní. Dostává se k ní nabídka na casting do filmu a vidí v ní šanci něco dělat. Její plány překazí vrchní sestra, která se snaží vitální Janu utlumit medikamenty. Tady nechal scénárista zahrát šťastnou náhodu v podobě hodné sestřičky Táni, která umožní jejich setkání. Jana využije situaci a společně s Otou se vydá do Prahy na vytoužený casting do filmu. Jedou autem, svezou se vlakem, na přívěsu za traktorem a stopnou si i náklaďák. Cesta plyne za jiskřivé výměny názorů. Najednou je útlum z léků pryč a Jana Furtáková je opět osobou plnou životaí, která si poradí v každé situaci a problémy hází za hlavu. Hlavním cílem je získat novou roli a hrát. Přestože představy o budoucnosti Oty a Jany narazí na tvrdou realitu, končí filmový příběh s nadějí.
Scénárista Marek Epstein a režisér Jiří Strach přes tři roky plánovali film pro dvě herecké legendy, Jiřinu Bohdalovou v roli Jany a Radoslava Brzobohatého v roli Oty. Oba herci nemusí nikomu dokazovat své herecké umění, ale společně je diváci několik desetiletí ve filmu ani v televizi neviděli. Mohl to být jeden důvodů, proč není příběh ve filmu Vrásky z lásky složitý a nenutil oba herce rozehrát příliš silné emoce. O to víc překvapí předposlední scéna při návštěvě Jany po operaci Oty v rodině jeho syna Jana. Tady se podařilo zachytit skutečnou lahůdku přehrávání až do závěrečné pointy v podání Jiřiny Bohdalové.
Celkem jednoduchý příběh se oba herci snažili rozehrát na maximum a jejich herecká souhra i cítění jsou naprosto dokonalé. Scénář i režijní vedení přálo zejména Jiřině Bohdalové, která si v prostředí sociálního ústavu rozehrála několik komických scének. Pro mladší diváky však budou zavánět scénky minulostí a působit jako groteska (např. scénka zinscenované sebevraždy, rozhovor s vrchní sestrou). Možná to byl režisérův záměr nebo jiný důvod, ale sarkasmus a glosování situace s nadhledem a vážnou tváří sluší obou hlavním protagonistům lépe.
Režisér Jiří Strach nalákal do filmu s hereckými legendami mnoho výborných herců do dalších rolí i malých roliček. Tak si můžeme vychutnat znuděnou filmovou asistentku Tatiany Vilhelmové i pár vět od unaveného doktora v podání Viktora Preisse. Roli vrchní sestry, která připomíná v jednu chvíli sestru Ratchedovou z Přeletu nad kukaččím hnízdem, zahrála srdnatě Taťjana Medvecká. Rozvernou a chápající sestřičku Táňu si odhopsala Aňa Geislerová a svérázně si s náklaďákem zajezdil Marek Taclík. Osobně děkuji za obsazení Jiřiny Jiráskové do role ustrašené pani Jižné, která je skvělým kontrastem k živelnému herectví Jiřiny Bohdalové.
Film Vrásky z lásky je velice slušně natočený film, který má pozvolné tempo, ale nenudí. Hudební doprovod mi přišel usedlý, až závěrečná píseň pod titulky zpívaná Szidi Tobias mi vylepšila náladu (autor textu Michal Horáček, hudba Ondřej Brzobohatý).
Samotný příběh není nijak nápaditý a stejné je to i s jeho realizací. Celý film drží výkon Radoslava Brzobohatého a Jiřiny Bohdalové, která překypuje energií. Film může být inspirativní nejen pro diváky „dříve“ narozené.
Přimlouvala bych se za pokračování s propracovanějším scénářem, který by dal větší možnosti hercům.
Nejnovější komentáře