Životní příběhy slavných osobností lákají filmaře jednak tím, jak je jejich cesta za životním úspěchem náročná, ale z obchodního hlediska se jedná o sázku na jistotu známého jména. Módní návrhář Yves Saint Laurent splňuje obě podmínky. Měl talent, úspěch, slávu a originální nápady. Současně však byla v jeho životě období, která pro něj nebyla jednoduchá.
Dětství strávil Yves se svou rodinou v Alžíru a jako sedmnáctiletý odešel do Paříže. Začíná svou slavnou kariéru v salonu uznávaného Christiana Diora. Plachý mladík se sám neprosazuje, ale má talent, který nelze přehlédnout. V listopadu 1957 ve věku pouhých 21 let je požádán, aby se stal uměleckým ředitelem módního domu nedávno zesnulého Christiana Diora. Veřejnosti se představí svou první módní kolekci haute couture, která se stává okamžitým hitem. Během módní přehlídky se také seznamuje s Pierrem Bergém, svou budoucí láskou a životním i obchodním partnerem. Talent a cit pro originální nápady dostávají mladého návrháře do popředí zájmu společenské smetánky. Pracovní nasazení i stresové situace ale působí na citlivou nervovou soustavu Yvese tak, že musí být hospitalizován v léčebně. Odtud odchází s diagnózou maniodepresivní poruchy. Pro obchodní značku Dior přestává být perspektivní a spolu s Pierrem Bergém začínají s novou obchodní značkou Yves Saint Laurent. Následuje úspěšné zakotvení ve světové návrhářské špičce. Yves a Pierre jsou nejen spolupracovníky, ale stávají se životními partnery. Prožívají spolu úspěchy i období hodně obtížná.
Režisérem filmu je francouzský herec Jalil Lespert, který má na svém kontě hodně filmových postav. Režisérsky se uvedl filmem Proti větru, kde se podílel také na tvorbě scénáře. Stejný postup zvolil i pro svůj druhý film Yves Sain Laurent. Předlohou se stala životopisná kniha vydaná v roce 1993 od novinářky Laurence Benaïm. Na scénáři ještě spolupracoval Jacques Fiesch ( Markýz de Sade) a Marie-Pierre Huster. Tvůrci filmu se snažili maximálně využít dokumenty, které jim poskytl sám Pierre Bergé. Z celkového vyznění filmu je zřejmé, že snahou autorů filmu bylo vycházet ze známé faktografie a citlivě přiblížit komplikovaný citový život hlavní postavy. Film zachycuje období začátků kariéry mladého návrháře, jeho zdroje inspirace i zájmy. Současně se ale projevují různé stránky jeho komplikované povahy ve vztahu ke své rodině, příteli, spolupracovníkům i náhodným známým. Filmový příběh opouští hrdinu v období, kdy je už úspěšný, ale musí si ještě urovnat svůj osobní život. V závěru filmu vzpomíná Pierre Bergé na svého zemřelého přítele s obdivem současně s likvidací jejich společné sbírky uměleckých předmětů.
Atmosféru večírků i zákulisí módních přehlídek snímal kameraman Thomas Hardmeier bez snahy o šokující záběry. Některé scény jsou inspirované dochovanou fotodokumentací a jak je to u francouzských filmů časté, je tu i snaha o přenesení umělecké atmosféry. Kamera snímá také citlivě intimní scény, které končí náznakem a ponechávají dostatečný prostor pro divákovu fantazii.
Hlavní roli hraje Pierre Niney, mladý talentovaný herec, který má za sebou zkušenosti z několika filmů i ze slavné Comédie-Françai. Režiséři využívají nejen jeho schopnosti zahrát role dramatické, ale více možností dosud dostával v komediích. Přestože role Yvese byla Pierrovi blízká věkem i fyzickou podobou, nebylo snadné zahrát uzavřenou a citově komplikovanou postavu známého návrháře. Pierre dal své postavě určité vnitřní napětí, které je patrné v každé situaci. To v kontrastu s ostatními herci funguje a podtrhuje jeho odlišnost. Zkušenějšího přítele a obchodního partnera hraje Guillaume Gallienne, který postavě Pierra dává umírněně najevo své city a vystupuje jako chápající a trpící tatínek nebo starší kamarád.
Film Yves Sain Laurent je zajímavým výletem do světa módního průmyslu, ale zůstává na půli cesty. Zpočátku se děj slibně rozvíjí, začátky u Diora, blázinec, nový přítel a vznik firmy. Vypadá to na začátek pestrého a zajímavého životopisného filmu. Jenže potom následuje jen práce, práce, práce nebo večírky, drogy, večírky. Občas se objeví náznak rodícího se nového vztahu, ale to nijak neovlivňuje provoz samotné firmy. Scénář nedává divákům možnost poznat způsob obchodní a pracovní spolupráce obou hlavních postav. Ve filmu je malý prostor pro zachycení formování jejich vztahu a tak zůstává jen otázka, proč zůstanou přes různé úlety s drogami celoživotními partnery. Scéna v bazénu z Maroka při hře na pravdu přibližuje nijak důležité informace ze života hlavního hrdiny a stejně tak můžeme chápat listování uměleckou publikací jako jedním ze zdrojů tvořivé módní inspirace.
Je jasně, že 106 minut dlouhý film nemůže stačit pro vystižení života člověka. Přesto si myslím, že se hlavně tvůrcům filmu nepodařilo nalézt motiv, který by příběh propojil. Co se nepodařilo vysvětlit, to má zachránit závěrečná scéna vzpomínání. I bez této scény by film přinesl pohled na zajímavou osobnost módného a obchodního světa. Soužití Pierra a Yvese nebylo určitě procházka růžovým sadem, ale podařilo se jim vytvořit zázemí pro tvorbu originálních modelů a známou obchodní značku.
Pro milovníky životopisných filmů zůstane Yves i nadále trochu tajemný a kdo čeká vzrušivé scény nebo nahotinky, ten bude zklamán.
Nejnovější komentáře