Hodnocení článku
(zatím nehodnoceno)
Loading...Auta, lodě, zbraně a kaskaderské kousky
Režisér druhé jednotky a hlavní koordinátor kaskadérů byl také jedním z těch, kteří se vrátili po prvním filmu. Na ZABIJÁKOVĚ ŽENĚ & BODYGUARDOVI měl velký kus práce. Podle Grega Powella je v každém vysokooktanovém filmu plném kaskadérských kousků velkou výzvou, aby si diváci odnesli svěží, vzrušující a zábavný zážitek. Naštěstí, komentuje situaci Powell: „S Patrickem a jeho představivostí to vše jde tak nějak samo. Mluvili jsme spolu denně, procházeli story boardy, a když bylo potřeba, vytvářeli další. Hodně jsme debatovali a přicházeli s různými návrhy a Patrick přinesl nápady, které by rád zkusil.“
Powellova druhá jednotka se soustředila převážně na velké venkovní kaskadérské scény s vozidly a loďmi. Akčních scén je tam opravdu nepřeberné množství, ale kdyby měl vybrat jednu, jejíž aranžmá bylo pro něj nejpůsobivější, byla by to ta, v níž Range Rover pronásleduje instalatérský vůz plný trubek, který najíždí na schody. Scéna byla zpotřebí hned dvakrát. Jednou pro Bryceovu snovou sekvenci, v níž vůz řídí Bryce, a pak ještě jednou pro skutečné události, kdy na plyn dupe Kincaid. Dodávky se obecně nepovažují za ideální vozidla vhodná ke kaskadérským kouskům natáčeným v nejvyšší rychlosti a v tomto záběru zrovna jedna poráží auto s pohonem na čtyři kola. Scéna se natáčela v chorvatském přístavním městečku Rijeka a Powell svůj tým překvapil, když pro záběr vybral starodávné římské schody. „Dostali jsme příslušná povolení a na schody dávali veliký pozor. A pak z vrchu ‚vyskočila‘ dodávka a Range Rover - a že dodávky opravdu moc skákat neumí! Oddychl jsem si, když se obě auta dostala dolů, protože když vyskočila, byl jsem přesvědčen, že dodávce upadnou kola. Honičky v autech byly dost náročné obecně - často jsme byli v úzkých uličkách omezeni prostorově, navíc s naleštěným kamenným povrchem, který hrozně klouže, zvláště když zmokne. V místech, kde bychom vybírali zatáčky v nejvyšší rychlosti, jsme to vůbec dělat nemohli. Nic hrozného se ale nestalo, jen jsme svrhli několik židlí a stolů...“
Dlouhou sérii scén na vodě, která Brycea, Kincaida a Soniu dovede až ke střetu s Papadopoulousem a jeho posluhovači na jachtě, si diváci bezpochyby zapamatují jako nervydrásající melu plnou přestřelek a výbuchů. Natáčelo se v pokojném a malebném přístavu v městečku Ravinj a bylo zcela zásadní vše na vteřinu přesně zkoordinovat. Bryce a Kincaid dělají vše proto, aby Papadopolouse zastavili a zachránili Soniu. Uvidíme dech beroucí závod na motorových člunech, proplétajících se mezi těžce ozbrojenými mameluky ve snaze se dostat na hlavní místo činu – jachtu. A je u toho velká spousta kolaterálních ztrát...
Scéna zahrnuje několik člunů, lotry na vodních lyžích, v nešťastný moment proplouvající plavidlo naložené barely, které vybuchnou, a ozbrojené potápěče létající nad vodní hladinou na fly boardech. Dát dohromady a natočit tuto scénu trvalo několik dní. Powell vzpomíná: „Bylo to moc fajn. Načtrtli jsme si scénu na vodě, každý den jsme něco měnili, přidávali honičky a další věci, aby to bylo zábavné, nečekané a neokoukané.“
Film samozřejmě obsahuje i několik rvaček - pěstní souboje, přestřelky, potyčky s nožem, pranice, na co si vzpomenete, to tam najdete. Jak to vše skloubit dohromady, bylo úkolem koordinátora kaskadérů, Adama Hortona a jeho týmu. „Dovolili jsme hercům jít až na maximum, pokud to bylo bezpečné. Ryan je v tomhle ohledu naprosto skvělý. Je kreativní a má mnoho nápadů. Salma také dělala mnoho věcí sama - moc nás to s ní bavilo. Je ale jasné, že pro mnoho záběrů potřebujete dvojníky - a teď nemluvím jen o tom, že někdo kaskadérské kousky předvede. Jde taky o jejich postavu - musí vypadat jako herci, musí znát jejich osobitý styl a tiky, musí vědět, jak chodí a jakou mají řeč těla. Musí být uvěřitelní.“
Rvačky se vždy pečlivě plánují. „Vezmete v potaz osobnost a různé manýry postav, uvědomíte si, čím prošli v daný moment příběhu, kam příběh dále směřuje, a dáte si dohromady, s kým právě bojují a proč to dělají. Kaskadérský tým také pracuje s produkčním designérem, abychom si byli jisti, že se kulisy filmu chovají tak, jak mají. Dále se se zbrojařem ujistí, že mají správné zbraně a že je bezpečné je na daném místě používat. S týmem zvláštních efektů musí mít jasno ohledně bezpečnosti a načasování zvláštních efektů, pak pracují s kostyméry, protože kostýmy musí hercům umožnit se pohybovat tak, jak potřebují, a samozřejmě s režisérem, který musí dostat to, co potřebuje.“
Podle Hortona byla nejnáročnější bojová sekvence filmu jak dlouhá, tak komplikovaná. Má na mysli velký souboj na Papadopoulousově jachtě. „Všechny bojové scény jsou v něčem náročné, ale tato byla extrémně složitá, protože se na ní separátně odehrává šest různých bojů, které spolu interagují a vzájemně se prolínají. Bylo tedy obzvláště důležité se pevně držet příběhu a zajistit, aby se diváci neztratili. Před natočením těchto záběrů jsme také potřebovali zajistit, že bude sekvence fungovat i pro střihače. Vše bylo tedy třeba pečlivě naplánovat tak, aby akce fungovala i v takto omezeném prostoru.“ Dobrá příprava se v tomto případě vyplatila.
Zbraně ve filmu jsou opět impozantně smrtící. Je tedy pravdou, že nejnebezpečnější zbraně, které u sebe Bryce po většinu filmu má, jsou pepřový sprej a kapesní nůž. Na konci filmu, když se konečně přestane hnát za terapeutickým osvícením, už má v ruce pistoli Sig 226. Kincaid zase začíná s revolverem Smith & Weston 44 a postupně střídá další zbraně - ne jeden ale dva izraelské samopaly, pistoli Sig 226, pistoli Glock 17 a pistoli Heckler & Koch USP. Sonia si naopak k ničení vybrala poloautomatický samopal české provenience Scorpion Evo 3 a poloautomatickou pistoli české výroby s názvem CS 75 a samonabíjecí pistoli Beretta 92f. Záporáky však nelze v tomto ohledu trumfnout. Papadopoulous má samopal FN Minimi a elegantní, na míru dělanou pistoli značky Wildey Magnum. Navíc ho hlídá Veronika se svou pistoli Glock 26 s laserovým zaměřovačem v na míru dělaném pouzdře. Není třeba připomínat, že na place se nestřílelo ostrými!
(4,91 z 5)