#1998: Plants vs. Zombies: Železná jízda - 60 %

Načítám počet zobrazení...

Kresba: Ron Chan, Brian Churilla

Komiksovou sérii Paula Tobina „Plants vs. Zombies“ mám cel­kem rád, a to i přes­to, že mi hra nijak k srd­ci nepři­rost­la. Jednou jsem ji zku­sil, ale nijak mě nenavna­di­la na to, aby jí nějak více pod­lehl. Měl jsem radě­ji jiné hry, odde­chov­ky, kte­ré se dají hrát i na tele­fo­nech. I tak mě ale komiks „Plants vs. Zombies“ bavil a zatím mám ve své sbír­ce všech pět, tedy s tím­to už šest dílů, kte­ré se na našem trhu pro­za­tím obje­vi­ly. Jasně, zrov­na posled­ní kni­ha „Plants vs. Zombies: Nový domov“, mě až tak neza­u­ja­la, ale díl „Plants vs. Zombies: Železná jíz­da“ už zase repu­ta­ci napra­vil a já jsem od komik­su dostal přes­ně to, v co jsem dou­fal. Něco, co je odde­cho­vé, ale záro­veň tako­vé, aby se u toho člo­věk usmál. A tohle mi u kni­hy „Plants vs. Zombies: Železná jíz­da“ roz­hod­ně nechy­bě­lo.

Jasně, mož­ná jsem se nesmál nějak moc nahlas, i když to mož­ná bylo tím, že jsem kni­hu četl na nemoc­nič­ním lůž­ku, kde se mi pros­tě smát nechtě­lo. Ne že bych měl něja­ký váž­ný stav, ale když je člo­věk v pro­stře­dí, kde jsou cizí lidé, což ve špi­tá­le vět­ši­nou je, nepro­je­vu­je se tak hla­si­tě jako v sou­kro­mí. No, nebo ale­spoň já to tak mám. Takže i když jsem se nesmál nějak moc nahlas, kni­ha „Plants vs. Zombies: Železná jíz­da“ mě i tak bavi­la a mini­mál­ně jsem se hod­ně culil. Zase mi při­šlo, že Paul Tobin měl skvě­lé nápa­dy a doslo­va chr­lil vtip za vti­pem, v čemž mu pomá­hal i Ron Chan, kres­líř hlav­ní­ho pří­bě­hu. Komedie je tu opět pre­zen­to­vá­na slo­vem, ale i obráz­kem a jeho někte­rý­mi detai­ly.

Nebudu tvr­dit, že scé­nář komik­su, ale­spoň co se cel­ko­vé­ho pří­bě­hu týká, je nějak svě­to­bor­ný, to zase ne, ale Paul Tobin do toho dává tolik humo­ru, že vás dove­de strh­nout, a to i v pří­pa­dě, pokud před vás posta­ví cel­kem jed­no­du­chý pří­běh o tom, jak si zom­bie a lidé dají závod o to, kdo koneč­ně opus­tí měs­to, aby ti dru­zí měli klid. Zápletka jed­no­du­chá, už jde jen o to, jak moc šíle­né to bude. A že to je šíle­né doce­la dost. Jsou tu mís­ty tak pito­mé zvra­ty, až máte pocit, že jste se ocit­li v absurd­ní lite­ra­tu­ře. A to se mi líbí, nebu­du lhát. Během ces­ty se dějí bizar­ní situ­a­ce, obje­vu­jí se ješ­tě div­něj­ší posta­vy, pros­tě cel­ko­vě je to správ­ně uje­té, což pros­tě můžu. Tohle mi sta­čí ke štěs­tí. Je fajn, že se tohle poda­ři­lo s pro­duk­tem, kte­rý má mar­ke­tingo­vý cha­rak­ter. Když jsem v ruce držel ješ­tě neo­te­vře­nou prv­ní kni­hu, nic tako­vé­ho bych si nepo­mys­lel.

Kniha „Plants vs. Zombies: Železná jíz­da“ hod­ně hra­je na to, že tu jsou super uje­té desig­ny, což není spo­je­no jen s doprav­ní­mi závod­ní­mi pro­střed­ky, kte­ré čás­teč­ně vidí­te už na obál­ce, ale je to spo­je­no i s tím, kudy pro­jíž­dě­jí, co potká­va­jí apod. Je tady toho v tak jed­no­du­chém pří­bě­hu oprav­du dost, na čem se vyřá­di­la před­sta­vi­vost obou hlav­ních tvůr­ců, až se to jeví sko­ro neu­vě­ři­tel­né. A k tomu máte navíc ješ­tě krát­ký bonu­so­vý pří­běh, kde Paul Tobin s Brianem Churillou paro­du­je noi­ro­vé pří­běhy. Docela mu to jde, ale to už je ne až tak nut­ná jed­no­hub­ka k jinak pove­de­né kome­dii. Nečekejte od kni­hy „Plants vs. Zombies: Železná jíz­da“ něja­ké vel­ké čte­ní, o to oprav­du nejde, ale pokud vás podob­ný humor baví, mys­lím, že bude­te spo­ko­je­ni.

Komiks „Plants vs. Zombies: Železná jíz­da“ může­te zakou­pit na strán­kách Albatros Media.

Na Comics Blogu najde­te recen­ze na kni­hy:
„Plants vs. Zombies: Trávogeddon“ 
„Plants vs. Zombies: Časokalypsa“ 
„Plants vs. Zombies: Postrach oko­lí“ 
„Plants vs. Zombies: Garden Warfare“ 
„Plants vs. Zombies: Nový domov“