#2046: Usagi Yojimbo 32: Záhady

Načítám počet zobrazení...

Vydalo nakla­da­tel­ství Crew v bro­žo­va­né vaz­bě v roce 2019. Původně vyšlo jako čís­la 159 až 165 série „Usagi Yojimbo“ u Dark Horse. Souborně vyšlo v roce 2018 v nakla­da­tel­ství Dark Horse. České vydá­ní má 200 stran a pro­dá­vá se v plné ceně za 249 Kč.
Knihu zakou­pí­te se sle­vou v knih­ku­pec­tví Minotaur.

Ano, může se to stát i Stanovi Sakaiovi. Kniha „Usagi Yojimbo 32: Záhady“ není roz­hod­ně špat­nou kni­hou, ale na Stanovu stan­dard­ní úro­veň je to pře­ce jen něco, co není až tak jedi­neč­né. Přece jen, jste zvyklí na to, že sází jeden skvě­lý pří­běh za dru­hým. Tady to také není vylo­že­ně výjim­ka, ty pří­běhy, kte­ré jsou zde pre­zen­to­vá­ny, jsou skvě­lé, ale najed­nou máte pocit, že už i Stan tro­chu jede na setr­vač­nost, že se malin­ko zase­kl, jako kdy­by nechtěl ušá­ka někam víc posu­nout, jako kdy­by se mu zalí­bi­lo u detek­tiv­ních pří­bě­hů, a tak u nich zůstal. Není to špat­né, ty pří­běhy jsou zají­ma­vé, dob­ře se čtou, dokon­ce je v nich něco víc, než by se na prv­ní pohled zdá­lo, ale po dočte­ní jsem si tro­chu postes­kl, že tohle je sice pořád super, ale něco tomu malin­ko chy­bí. Něco, co by i tuhle kníž­ku děla­lo napros­to úžas­nou.

Kniha „Usagi Yojimbo 32: Záhady“ obsa­hu­je cel­kem čty­ři pří­běhy, kte­ré byly původ­ně roz­dě­le­né do sed­mi seši­tů a k tomu ješ­tě dva krát­ké bonu­so­vé komiks s Chibi Usagim, což je tako­vá ta kari­ko­va­ná ver­ze Usagiho, kte­rá je roz­to­mi­lá a má vel­kou hla­vu. nás ale pře­ce jen budou více zají­mat ty dlou­hé pří­běhy, pře­ce jenom, to, co pre­zen­tu­je Chibi Usagi jsou spíš jen tako­vé milé bonu­sy. Knihu „Usagi Yojimbo 32: Záhady“ ote­ví­rá komiks „Hatamotova dce­ra“ a ote­ví­rá ho rov­nou dra­ma­tic­kou scé­nou. Muž s malou dce­rou uni­ká lesem, ale nedo­ká­že zmi­zet. Naštěstí se dív­ka scho­vá, než její­ho otce zabi­jí. A dív­ku nalez­ne - jak jinak - Usagi. Ten ji dove­de do měs­ta, kde je inspek­to­rem Ishida a spo­leč­ně pří­pad řeší. Stan Sakai tak vlast­ně pří­běh pou­žil nejen k vyprá­vě­ní detek­tiv­ní záplet­ky, ale i tomu, aby dostal Usagiho do spo­leč­nos­ti Ishidy na del­ší dobu. To se uka­zu­je i v dal­ším pří­bě­hu, pojme­no­va­ném „Smrtící fugu“. V mys­li mi uví­zl nej­ví­ce, pro­to­že Stan Sakai zde skvě­le pou­ží­vá jed­no z japon­ských spe­ci­fic­kých jídel pro záplet­ku, kte­rá je vel­mi dob­ře vygra­do­vá­na.

Následuje povíd­ka „Tělo v knihov­ně“, kte­rá je roz­dě­le­na rov­nou na dvě čás­ti, pro­to­že posta­vy jako Kitsune si pros­tě víc mís­ta zaslou­ží. Takže v tom­to pří­bě­hu máme rov­nou tři oblí­be­né posta­vy, kro­mě Usagiho a Kitsune je to samo­zřej­mě také Ishida. Nechybí vám taky Gen už del­ší dobu? Nebo jiné posta­vy z Usagiho živo­ta a jeho minu­los­ti? ně už cel­kem jo, a to i přes­to, že Ishida je skvě­lá posta­va a rych­le se stal mým oblí­ben­cem. Ale Usagiho svět se najed­nou smrs­kl na detek­tiv­ní pří­běhy. Jsou dob­ré, ale najed­nou je to i cel­kem jed­no­tvár­né. Aby Stan Sakai ale uká­zal své vypra­věč­ské schop­nos­ti, napsal pří­běh „Past na myši“, kte­rý má rov­nou tři čás­ti a kte­rý nám uka­zu­je, že prv­ní tři komiksy v kni­ze „Usagi Yojimbo 32: Záhady“ neby­ly jen samo­stat­né povíd­ky, ale jsou to pří­běhy, jež jsou pro­vá­za­né a mají hlub­ší význam. Dozvíme se jaký, ale rozuz­le­ní v kni­ze „Usagi Yojimbo 32: Záhady“ neče­kej­te.

A násle­du­jí ješ­tě dva roz­to­mi­lé pří­běhy, kte­ré si uži­je­te jako třeš­nič­ku navíc. Kniha „Usagi Yojimbo 32: Záhady“ nepři­ná­ší z hle­dis­ka série vylo­že­ně jedi­neč­né a napros­to uchva­cu­jí­cí pří­běhy, ale Stanovi Sakaiovi se musí nechat, že i u tři­cá­té­ho dru­hé­ho dílu doká­že při­jít se záplet­kou, kte­rá vás navna­dí na to, co se bude dít dál. A jeli­kož zase tak čas­to cli­f­fhan­ge­ry nene­chá­vá, je to i z toho­to hle­dis­ka něčím jiné. I když se mi kni­ha „Usagi Yojimbo 32: Záhady“ nelí­bi­la tolik, jaké jiné díly s ušá­kem, pořád se nedá popřít, že je Stan Sakai skvě­lým vypra­vě­čem, kte­rý má co vyprá­vět. A jeho prá­ce s japon­ský­mi reá­li­e­mi, hlav­ně tedy v pří­běh „Smrtící fugu“ je úchvat­ná. Ke vše­mu je to dopl­ně­no i skvě­lou kresbou. Dověděl jsem se, že Usagi má vychá­zet u IDW v bar­vě. Trochu bych se bál, že to naru­ší pří­bě­hu s dlou­hou­chým roni­nem, ale doce­la rád se nechám pře­kva­pit.

Na Comics Blogu najde­te recen­zi na kni­hy: