28 týdnů poté

Photo © Fox Atomic

Hodnocení článku

(zatím nehod­no­ce­no)

Loading...

Mysleli si, že zákeř­ný virus byl již defi­ni­tiv­ně pora­žen, ale zdá­ní vět­ši­nou kla­me…

Šest měsí­ců po vypuk­nu­tí nebez­peč­né­ho viru, kte­rý zahu­bil vět­ši­nu oby­va­tel Velké Británie, se začne s obno­vou země. USA spo­leč­ně s vojá­ky NATO vytvo­ři­li v Londýně bez­peč­nou zónu District 1, do kte­ré se vra­ce­jí „uprchlí­ci“, aby zde zača­li nový život. Mezi nimi jsou Tammy a její bra­tr Andy, kte­ří se zde shle­da­jí se svým otcem Donem. Ten jim vyprá­ví svůj pří­běh, kterak jen s vypě­tím všech sil uni­kl naka­že­ným, ale jejich mat­ka už tako­vé štěs­tí nemě­la. Zdrcené děti se roz­hod­nou poru­šit přís­ná pra­vi­dla a opus­tí bez­peč­nou zónu. Jejich kro­ky míří do jejich býva­lé­ho domo­va, kde si chtě­jí odnést fot­ky své mat­ky. Ke své­mu pře­kva­pe­ní jí však nalez­nou živou, ale armá­da kte­rá je sle­do­va­la, jí zavře do karan­té­ny. Ukázalo se totiž, že ačko­liv je Alice imun­ní vůči viru, je jeho pře­na­šeč­kou. Díky neroz­váž­nos­ti jejich otce, však dojde k nové apo­ka­ly­p­se, kte­rá bude mít mno­hem děsi­věj­ší násled­ky, než před půlro­kem…

Po pěti letech se Britové roz­hod­li, že by moh­li zno­vu oži­vit svou zom­bie apo­ka­ly­p­su. Danny Boyle však odmí­tl kvů­li své pra­cov­ní vytí­že­nos­ti zno­vu used­nout do reži­sér­ské­ho křes­la a tak na tom­to fil­mu spo­lu­pra­co­val už jen jako pro­du­cent. Jeho násle­dov­ník film pojal zce­la odliš­ným způ­so­bem, což mělo za násle­dek jis­tou nevo­li ze stra­ny nej­věr­něj­ších fanouš­ků. Rozhodl se totiž svo­je dílo udě­lat co mož­ná nejakč­něj­ší, což však mělo za násle­dek, že psy­cho­lo­gic­ká strán­ka fil­mu byla odsu­nu­ta do poza­dí. Samozřejmě že ne úpl­ně, ale už na ní nebyl kla­den tako­vý důraz jako minu­le.

Máme zde sice rodin­né dra­ma, ale to už nemě­lo tako­vé grá­dy, jako když hlav­ní hrdi­na z jed­nič­ky puto­val zpus­to­še­ným Londýnem. Úvodní boj s naka­že­ný­mi ovšem nevy­pa­dal vůbec špat­ně a já si sli­bo­val dal­ší parád­ní podí­va­nou. Ovšem již ve chví­li, kdy vypuk­ne náka­za ve „sběr­ném“ pro­sto­ru a násled­ný úprk do ulic, se z toho sta­la jen pře­hlíd­ka pře­mrš­tě­ných akč­ních scén. Krev tu stří­ka­la do všech svě­to­vých stran, mrt­vo­ly šly do desí­tek a nábo­jů tu bylo vystří­le­no víc než v Rambovi (spe­ci­ál­ní efek­ty však byli na veli­ce sluš­né úrov­ni), ale bylo vidět, že scé­náris­ta se ten­to­krát nechal unést až moc. Začali se tu stá­le čas­tě­ji obje­vo­vat nelo­gic­ké či pře­mrš­tě­né scé­ny, kte­ré mi po čase lez­ly už dost na ner­vy. Kupříkladu otec - zom­bie všu­dy­byl, kte­rý snad pou­ží­val něja­ký tele­port, jinak si nedo­ká­žu vysvět­lit, že se vždy rych­le obje­vil na mís­tech tak vzdálených...Nebo heli­kop­té­ra kosí­cí vrtu­lí zom­bí­ky po desít­kách na poli – to už bylo váž­ně jen k pou­smá­ní…

Právě ona ztrá­ta váž­nos­ti mi tu vadi­la asi nej­víc. 28 Weeks Later není vylo­že­ně špat­ným fil­mem, vždyť se tu vysky­tu­jí dob­ré efek­ty, solid­ní herec­ké výko­ny, pěk­né hereč­ky i pořád­ná dáv­ka akce, ale přes­to mi tu chy­bě­la ona „dra­ma­tič­nost“ a pro­to nemůžu hod­no­tit více, než­li jeho před­chůd­ce i kdy­bych chtěl. Já nejsem pří­z­niv­cem zom­bí­ků, ovšem ani jeden díl není vylo­že­nou ztrá­tou času a dá se na ně podí­vat. Ze vše­ho nej­ra­dě­ji mám totiž rád fil­my, kte­ré nekon­čí slad­kým hap­pyen­dem!

Hodnocení: 50 %

• Český název: 28 týd­nů poté
• Režie: Juan Carlos Fresnadillo
• Rok výro­by: 2007
• Délka: 100 min
• Země: Velká Británie / Španělsko
• Hrají:
  • Imogen Poots...(Tammy)
  • Mackintosh Muggleton...(Andy)
  • Rose Byrne...(Scarlet)
  • Jeremy Renner...(Doyle)
  • Robert Carlyle...(Don)
  • Catherine McCormack...(Alice)