Hodnocení článku
(zatím nehodnoceno)
Loading...Od té doby, co se návštěvníci kin začali sdružovat k hromadnému slintání při pánoprstenovské bitvě o Helmův žleb, Hollywoodští producenti k nám vytrvale zasílají jednu epickou vyvražďovačku za druhou, přičemž dosud žádná z nich nebyla tak dechoberoucí, aby to vyvážilo ty tuny patosu okolo. Nyní však přichází režisér Zack Snyder se svojí stylizovanou řežbou a dodává označení „Starověký epos“ nový rozměr... No, jak se to vezme. Pokud by jste se před zhlédnutím chtěli připravit na příběh filmu, stačí jen prolistovat v některých Starověkých bájích a pověstech či každé druhořadé učebnici dějepisu. Tam vám pěkně popíší, jak roku 480 před Kristem pozdržel invazi Perského krále Xerxe do Řecka Spartský král Leonidas, jenž po tři dny s třemi sty svými nejvěrnějšími odrážel mnohem početnější (některé historické zdroje mluví až o půl druhém milionu mužů) Perské vojsko ve skalní soutěsce Thermopyl, která byla tak úzká, že počet vojáků nehrál žádnou roli.
Pokud by jste se ale chtěli připravit na formu příběhu, nejlepší by bylo sehnat si komiksovou knihu 300 (ano, lze sehnat i u nás, avšak je třeba pamatovat, že vysoká kvalita se kloubí s vysokou cenou) od věhlasného autora Franka Millera, známého především nevšedním batmanovským příběhem Return of the Dark Knight či předloni zfilmovaným Sin City, jehož dílo tento film věrně kopíruje.
Znalost předlohy však při sledování filmu nemusí být až tak veliká výhoda, jak by se mohlo zdát. Herci totiž přeříkávají repliky svých kreslených sourozenců tak totožně, až to občas působí nepřirozeně, či dokonce otravně. Jelikož je také celý film natočen retrospektivně, všechen (opravdu všechen) ten doprovodný text z komiksu je zde přenesen do vyprávění jediného přeživšího Sparťana ze třístovky, Dilia (David Wenham), důsledkem čehož při těch překrásných jatkách pořád někdo žvaní.
Ano, bitvy jsou skutečně naprosto překrásné a strhující, paradoxně proto, že na nich není takřka nic reálného. Sparťané poletují vzduchem a jedním máchnutím skosí i několik nepřátel, smějí se pod svými štíty při záplavě šípů, které zakryjí slunce, či jedním kopím uzemní velmi velkého a velmi naštvaného nosorožce. Pokud by se tímto směrem ubíraly i předešlé snímky s touto tematikou, pokladny světových kin mohly praskat ve švech ještě víc. Všichni ti Scottové, Stoneové a Petersenové, snad protože se báli nařčení z nehumanismu a barbarismu, se však raději rozhodli okleštit většinu bitev pouze na pár z dálky pořízených převážně digitálních záběrů a natlačili k nim spoustu uplakaných a celkově naprosto neakčních motivů.
A tímto problémem trpí bohužel i 300. Zatímco král Leonidas (Gerard Butler) usekává hlavy na potkání a odolává nechutným choutkám homosexuálního krále Xerxe (Rodrigo Santoro), jeho žena se zatím ve Spartě snaží přimět obyvatele k mobilizaci a vyhýbá se přitom úlisnému zrádci Theronovi. Těchto scén není málo a většinou srazí hladinu adrenalinu v krvi právě v tom nejlepším. Při těchto dějových přesunech mě nejednou napadla spojitost s televizními reklamami.
V čem však režisér Snyder určitě nepochybil, je herecké obsazení. Gerard Butler geniálně kloubí Leonidovu sílu s moudrostí a smyslem pro humor („Jenže tohle poklekávání... Obávám se, že při zabíjení těch tvých otroků mi ošklivě ztuhly nohy. Budu to muset rozchodit“). Začínající mladík Michael Fassbender v podání statečného Sparťana Stelia se ve své roli přímo vyžívá a když na argument že nepřátel je tolik, že jejich šípy zastíní slunce, odpovídá slavným výrokem: „Alespoň budeme bojovat ve stínu“, je vidět, že je na vrcholu blaha.
A nakonec Rodrigo Santoro jako arogantní a poněkud extravagantní Perský král Xerxes, kterého by si někdo jen těžko spojoval s mladíkem Paolem ze seriálu Ztraceni, se svým až Darth Vaderovským hlasem podává také slušný výkon.
300: Bitva u Thermopyl je úchvatně divoká jízda krvavým tobogánem. Moc rychlá na nálepku historické drama a moc pomalá na nepřetržitou adrenalinovou extázi. Při tak těsném dodržování předlohy jistě potěší některé Snyderovy vlastní scény, jako například souboj se znetvořeným obrem či předmluva o spartských zvyklostech. V ostatních případech, tedy když režisér zrovna dopodrobna neopisuje komiks (ale jak říkám, ne vždy to je k dobru) nebo z herců neždíme testosteron, začne pokulhávat a někdy se to vyloženě zvrtne v nudu. Přesto však stejně všichni ti, kteří byli nadšeni z bitvy u Helmova žlebu, můžou dál spokojeně slintat.
Podle toho co očekáváte je tento film buď akční málo nebo moc. Přes to ale určitě potěší všechny milovníky starověkých bitev, i milovnice zpocených vypracovaných těl.
3/5
(4,91 z 5)