BANGER. – Recenze – 70 %

Režisér a sce­náris­ta Adam Sedlák, tvůr­ce inter­ne­to­vé­ho seri­á­lu Semestr, byl po uve­de­ní své­ho celo­ve­čer­ní­ho debu­tu s názvem Domestik vyzdvi­ho­ván jako nový výraz­ný talent čes­ké­ho fil­mu, jehož tvor­ba je svě­ží a pro­gre­siv­ní a plně sne­se srov­ná­ní se sou­čas­nou evrop­skou kon­ku­ren­cí. Tuto pověst nyní Adam Sedlák potvr­zu­je se sním­kem BANGER. (což je slan­go­vý výraz pro hudeb­ní hit), jenž je opro­ti jeho čty­ři roky staré­mu, komor­ní­mu, záměr­ně podchla­ze­né­mu a pozvol­ně vyprá­vě­né­mu body-hororu nao­pak fre­ne­tic­kou a hbi­tou jízdou, ode­hrá­va­jí­cí se v pro­stře­dí drog, rapu a hip-hopových kon­cer­tů.

Photo © Janova Johana, Jonatan Jan

 

Hlavním hrdi­nou je ten­to­krát mla­dý praž­ský dea­ler Alex (Adam Mišík), jenž se zou­fa­le sna­ží pro­ra­zit se svou hud­bou, kte­rou s ním míchá jeho věč­ně zdro­go­va­ný kama­rád Láďa (Marsell Bendig). K úspě­chu by mu dopo­moh­lo nahrá­ní spo­leč­né pís­ně se zná­mým ost­rav­ským rap­pe­rem Sergeiem Barracudou (kte­rý ve fil­mu hra­je sám sebe), kte­rý má zrov­na v Praze kon­cert, ale násle­du­jí­cí­ho dne odjíž­dí na tur­né a chce za rych­lou spo­lu­prá­ci 5000 euro. To Alexovi dává něko­lik hodin na zís­ká­ní finan­cí, tak­že ze svých posled­ních dvou gra­mů koka­i­nu namí­chá tři­cet a naře­dě­nou směs se pak sna­ží udat všu­de mož­ně.

Film BANGER. uka­zu­je dro­gy jako běž­nou sou­část rea­li­ty, při­čemž je pře­hna­ně nedé­mo­ni­zu­je, jeli­kož se k nim kri­tic­ky a výstraž­ně sta­ví téměř vždy pou­ze v sou­vis­los­ti s jejich náku­pem z nespo­leh­li­vých zdro­jů a nejis­to­tou ohled­ně jejich ředě­ní, kte­ré může vést až k ohro­že­ní živo­ta. Hrdinové fil­mu, kte­ří v osu­do­vou chví­li začnou míchat koka­in kro­mě omít­ky a mouč­ko­vé­ho cuk­ru i s koktej­lem jiných drog, o jejichž účin­cích při kom­bi­no­vá­ní ani nema­jí dosta­tek zna­los­tí, v tom­to slou­ží jako odstra­šu­jí­cí pří­pad. Žánrově se tak BANGER. oci­tá na pome­zí thrille­ru, čer­né kome­die a dra­ma­tu o morál­ním pro­zře­ní, kte­ré se ode­hrá­vá během nece­lých 24 hodin. Svou atmo­sfé­rou film při­po­mí­ná z posled­ní doby kupří­kla­du sní­mek Drahokam s Adamem Sandlerem, jenž je podob­ně těka­vý, kine­tic­ký, dia­lo­go­vě auten­tic­ký a poci­to­vě inten­ziv­ní a jehož hrdi­na se též sna­ží vylep­šit svou život­ní situ­a­ci, leč kaž­dým dal­ším špat­ným roz­hod­nu­tím ji jen kon­stant­ně zhor­šu­je.

Photo © Janova Johana, Jonatan Jan

 

Hrdina fil­mu BANGER. je tak­to tažen ke dnu svou posed­los­tí stát se hudeb­ní hvězdou, při­čemž pro­dej drog mu má slou­žit k roz­je­tí kari­é­ry, se svou nátu­rou a pochyb­nost­mi o sobě i o svých činech však nemá šan­ci obstát ani mezi pote­to­va­ný­mi rap­pe­ry, ani v dro­go­vém pod­svě­tí. V sou­la­du s tím je nej­vý­raz­něj­ším moti­vem fil­mu ztrá­ta ilu­zí, vyvstá­va­jí­cí na svět­lo pokaž­dé, když se Alexovi při­po­me­ne nai­vi­ta jeho hudeb­ní­ho snu, roz­pad vzta­hu s pří­tel­ky­ní, (sebe)destrukční poten­ci­ál kari­é­ry dro­go­vé­ho pře­kup­ní­ka i nevě­ro­hod­ná image drs­né­ho hocha vybu­do­va­ná na povrch­ním pozlát­ku, mód­ních znač­kách a před­stí­ra­né tvr­dos­ti a agre­si.

Zdařilou vol­bou se v tom­to smě­ru uká­za­lo být obsa­ze­ní Adama Mišíka, kte­rý ve své dopo­sud zda­le­ka nej­lep­ší fil­mo­vé roli před­vá­dí vel­mi při­ro­ze­ný výkon, stej­ně jako ješ­tě o úro­veň lep­ší Marsell Bendig coby jeho vtip­ně sje­tý spo­leč­ník, jenž pro ost­ré výra­zy a humor­né hláš­ky nikdy nemu­sí cho­dit dale­ko. Typově přes­né je i obsa­ze­ní ostat­ních ved­lej­ších až okra­jo­vých rolí, což při­spí­vá k cel­ko­vé auten­tič­nos­ti sním­ku. Realističnost pod­tr­hu­je i obra­zo­vá slož­ka zachy­ce­ná mobil­ním tele­fo­nem, na což je v řadě scén pro­střed­nic­tvím prá­ce s ostře­ním nebo vol­bou kom­po­zic upo­zor­ňo­vá­no, čímž jsou záro­veň záměr­ně při­zná­vá­ny limi­ty toho­to způ­so­bu natá­če­ní. Promyšlený kon­cept vizu­ál­ní for­my a výraz­né sty­li­za­ce dopl­ňu­je i pro­klá­dá­ní děje stříp­ky růz­ných virál­ních videí (nebo tře­ba AZ-kvízem či ani­mo­va­nou pohád­kou Jak pej­sek s kočič­kou děla­li dort), jimiž je pří­běh iro­nic­ky komen­to­ván.

Photo © Janova Johana, Jonatan Jan

 

V závě­reč­né tře­ti­ně, kdy je Alex svěd­kem násled­ků svých činů a sko­ko­vě dospě­je ke zlo­mo­vé­mu morál­ní­mu osví­ce­ní, se však začne až pří­liš tla­čit na pilu tra­gic­kých tónů, dodá­va­jí­cích celé té adre­na­li­no­vé a kmi­ta­vé jízdě sil­ně hoř­ký dojezd. To, co bylo do té doby vta­hu­jí­cí čes­kou vari­a­cí na Trainspotting v kom­bi­na­ci s až hyp­no­tic­kou son­dou do pro­stře­dí sou­čas­né praž­ské zla­té mlá­de­že, tak i kvů­li pře­hna­ně vyhro­ce­né­mu finá­le poci­to­vě kon­čí v tíži­vé bez­na­dě­ji Requiemu za sen. Filmu by tak pro­spě­lo skon­čit o něko­lik scén dřív, stej­ně tak je dis­ku­ta­bil­ní i repe­ti­tiv­ní opa­ko­vá­ní něko­li­ka slok z Alexova pří­šer­né­ho rapu o chca­ní na vše mož­né, jenž slou­ží k demon­stra­ci jeho machis­tic­ké pře­tvář­ky.

Precizně a nápa­di­tě reží­ro­va­ný BANGER. kaž­do­pád­ně zvěs­tem o jed­nom z nej­vý­raz­něj­ších čes­kých fil­mů posled­ní doby plně dostál, zatím­co Adam Sedlák zas hra­vě obhá­jil svou pozi­ci jed­no­ho z nej­po­zo­ru­hod­něj­ších nových čes­kých fil­ma­řů. Jeho film je fas­ci­nu­jí­cím náhle­dem do své­ráz­né sub­kul­tu­ry, od níž pře­jí­má mno­hé cha­rak­te­ris­tic­ké prv­ky, sou­čas­né tren­dy i slan­go­vé výra­zy. I kvů­li tomu nej­spíš nesed­ne ani zda­le­ka kaž­dé­mu, při­čemž nej­ví­ce pocho­pi­tel­ně cílí na mla­dé divá­ky, a to zejmé­na na ty, kte­ří zna­jí význam slov „ban­ger“ nebo „feat“, pohy­bu­jí se v pro­stře­dí YouTubu a TikToku jako doma a je jim jas­né, že když se někdo v hudeb­ním klu­bu ptá po raf­fa­ellu, tak tím nemys­lí tu koko­so­vou pochu­ti­nu s mand­lí.

 

Photo © Janova Johana, Jonatan Jan

---

Ohodnoťte film

---

---