Maryl Streep exceluje v roli vypočítavé mrchy. Věta jak stvořená pro kvalitní producentský záměr, jak nalákat, co největší množství potenciálních diváků. Však stačí kousavá a sobecká Violeta, kterou ztvárňuje Maryl, na to, aby udržela celý film? Naštěstí to není jenom ona, kdo ve filmu Blízko od sebe vyniká. Snímek je natočen podle celkem známe divadelní hry Srpen v zemi indiánů, která byla uvedena minulý rok ve Stavovském divadle. John Wells je známý spíše jako scénárista a to převážně televizních seriálů. Určitý prvek televizních zvyklostí můžeme sledovat právě i v Blízko od sebe. Jedná se o adaptaci divadelní hry, takže se to zcela logicky projevilo i na způsobu ztvárnění. Do pozadí ustupuje výprava, vystačíme si s jedním domem a pár automobily. Ani hudba není nijak výrazně patrná, hlavní silou jsou herecké výkony a dynamicky trefné dialogy.
Když jsem na začátku zmínil Maryl Streep bylo by fér připomenout i Julie Roberts, která je v roli nejstarší dcery skvělá. Nevýhodou nebo možná dokonce i chybou je, že dostatečný prostor nedostal zbytek osazenstva, zbylé dvě sestry a jejich charaktery jsou pořádně rozehrány až k samému konci a mužská číst je brána jenom jako epizodní a v některém vyznění slouží jako komická složka. Nepočítejme, ale s tím, že se budeme smát, tento film je drsnou analýzou do vnitřní rodinné struktury, která pomalu odhaluje tajemná zákoutí a odrývá lidskou duši v celé její surovosti. Upřímnost, kterou předkládá postava Maryl Streep je až nechutná a drsným způsobem realistická, až vám běhá mráz po zádech.
Snímek zobrazuje starší Violet a jejího manžela, který někam zmizí, sjíždí se celá rodina, aby podpořila matku v jejím odloučení. Zanedlouho na to se dozvídáme, že Otec spáchal sebevraždu, následuje tak pohřeb a smuteční večeře, která je asi nestěžejní scénou celého filmu. Na malém prostoru se rozehrává ostrá slovní přestřelka mezi jednolitými členy rodiny, kterou s určitým ďábelským šarmem vyvolává právě Violeta. V tomto případě by bylo asi dobré pochválit hlavně T. Lettse, jakožto autora hry, poněvadž síla se kterou stupňuje napětí a míru ironičnosti či satiry, je obdivuhodná. Filmařské zpracování se však nenechává zahanbit a hlavně střih je tu velice přesný. Přenesení postav do trochu jiného media, než je divadlo se podle mě podařilo, avšak občas nemuselo být tolik doslovené. Hlavně ke konci toho postavy řeknu více, než je třeba a vytrácí se kousek filmařského tajemna, které mohlo být dovysvětleno pouhým obrazem.
Jednou z hlavních myšlenek filmu je důkladná studie rodinných vztahů, kritika sobeckosti, povrchnosti, nekomunikativnosti a v prvé řadě přetvářky. Wells mezi řádky útočí na fakt, že v současné době se lidé jeden před druhým přetvářejí. Hrají si na něco, co nejsou a za každou cenu chtějí být v očích druhých vším, jen ne sami sebou. Blízko od sebe je koncertem jak hereckých výkonů, tak kvalitních dialogů a jejich následných významů. Drsně uhlazeným způsobem zobrazuje roztrpčenost a ztracenost lidí ve velkém světě, útočí na fakt, že pomalu mizí sociální jistoty a dosti odhaluje morální krizi, kterou lidstvo prochází. V úvodu a závěru si můžeme, všimnou dlouhých záběrů na krásná barvitá pole a zelené louky, jakoby autor nostalgicky vzpomínal na dětství a dával tak do kontrastu život ve městě a dnes už poněkud osamocený život na venkově. Jednou z vedlejších linií je i narážka na snad nekonečný konflikt mezi Američany a Původními Američany (čili Indiány). Manžel Violet najal přes svoji smrtí hospodyni indiánského původu, Violet se proti ní během filmu několikrát nevybíravým způsobem ohradí, jak je jejím zvykem. Jejich vztah je však budován bez jediného slova a na konci je skvěle vypointován. „Život je příliš dlouhý T.S. Elliot“ zazní na začátku, možná hlavní myšlenka snímku, život je dlouhý, ale jsme my natolik schopní, ten čas užitečně využít? Blízko od sebe je filmem, který si na nic nehraje, stejně tak jako jeho postavy pro někoho obrazem reality, pro někoho absurditou. Přesto se jedná o celkem sdělný film, který má, co říct. Občas však může být příliš ukecaným a rozvleklým filmem o zvláštních vztazích lidí, kteří žijí celý život vedle sebe, ale navzájem se nedokáží pochopit.
