Hodnocení článku
(zatím nehodnoceno)
Loading...Četa je americký válečný film z roku 1986, který napsal a režíroval Oliver Stone a v němž hrají Tom Berenger, Willem Dafoe, Charlie Sheen, Keith David, Kevin Dillon, John C. McGinley, Forest Whitaker a Johnny Depp. Jedná se o první film z trilogie filmů o válce ve Vietnamu, kterou Stone režíroval, následovaný snímky Narozen 4. července (1989) a Nebe & Země (1993). Film, založený na Stoneových zkušenostech z války, sleduje dobrovolníka americké armády (Sheen) sloužícího ve Vietnamu, zatímco jeho seržant z čety a velitel družstva (Berenger a Dafoe) se přou o morálku v četě i o válku samotnou.
Stone napsal scénář na základě svých zkušeností amerického pěšáka ve Vietnamu, aby se tak postavil proti vizi války zobrazené ve filmu Johna Wayna Zelené barety. Přestože Stone napsal scénáře k filmům jako Půlnoční expres nebo Zjizvená tvář, snažil se film dotáhnout do konce, dokud projekt spolu se Salvadorem nezískala společnost Hemdale Film Corporation. Natáčení probíhalo na Filipínách v únoru 1986 a trvalo 54 dní. Četa byla prvním hollywoodským filmem, který napsal a režíroval veterán vietnamské války.
Po svém uvedení do kin získala Četa uznání kritiky za Stoneovu režii a scénář, kameru, realističnost bojových sekvencí a výkony Sheena, Dafoea a Berengera. Film byl po svém uvedení do kin kasovně úspěšný a při rozpočtu 6 milionů dolarů vydělal na domácím trhu 138,5 milionu dolarů. Na 59. ročníku udílení Oscarů byl film nominován na osm cen Akademie a čtyři získal, včetně ceny za nejlepší film, nejlepší režii pro Stonea, nejlepší zvuk a nejlepší střih.
V roce 1998 umístil Americký filmový institut Četu na 83. místo v anketě „AFI’s 100 Years ... 100 Movies“. V roce 2019 byl film Knihovnou Kongresu USA vybrán k uchování v Národním filmovém registru Spojených států jako „kulturně, historicky nebo esteticky významný“.
Děj
V roce 1967 přijíždí dobrovolník americké armády Chris Taylor do jižního Vietnamu a je přidělen k pěší četě 25. pěší divize poblíž kambodžských hranic. Ačkoli četě oficiálně velí mladý a nezkušený poručík Wolfe, vojáci místo toho podléhají jeho dvěma starším a zkušenějším podřízeným: cynickému rotnému Barnesovi a idealističtějšímu seržantu Eliasovi.
Taylor je okamžitě nasazen s Barnesem, Eliasem a dalšími zkušenými vojáky na noční přepad severovietnamské armády. Vojákům NVA se podaří přiblížit ke spícím Američanům, načež dojde ke krátké přestřelce, v jejímž důsledku je Taylor zraněn a poslán na ošetřovnu. Po návratu se Taylor sblíží s Eliasem a jeho okruhem kuřáků marihuany, zatímco od Barnese a jeho tvrdších stoupenců zůstává vzdálen.
Při následné hlídce jsou tři muži zabiti nastraženými náložemi a neviditelnými útočníky. Četa, která je už tak na pokraji sil, je ještě více rozzlobena, když v nedaleké vesnici objeví nepřátelskou zásobárnu. Barnes agresivně vyslýchá náčelníka vesnice, zda vesničané nepomáhají NVA, a když mu to oplatí, chladnokrevně zastřelí jeho ženu. Elias se pak kvůli zabití dostane s Barnesem do fyzické potyčky, než je Wolfe zpacifikuje a nařídí zásoby zničit a vesnici srovnat se zemí. Taylor později zabrání hromadnému znásilnění dvou dívek některými Barnesovými muži.
Když se četa vrátí na základnu, velitel roty kapitán Harris prohlásí, že pokud zjistí, že došlo k nezákonnému zabití, bude následovat vojenský soud, a Barnes se obává, že Elias bude svědčit proti němu. Při další hlídce je četa přepadena a sevřena v přestřelce a situace se ještě zhorší, když Wolfe omylem navede dělostřelecký úder na vlastní jednotku, než ho Barnes odvolá. Elias vezme Taylora a dva další, aby zachytili obchvat nepřátelských jednotek, zatímco Barnes nařídí zbytku čety ústup a vrátí se do džungle, aby našel Eliasovu skupinu. Barnes najde Eliase o samotě a zastřelí ho, poté ostatním řekne, že Elias byl zabit nepřítelem. Zatímco se četa odsunuje vrtulníkem, vidí, jak se smrtelně zraněný Elias vynořuje z koruny stromů pronásledován vojáky NVA, kteří ho nakonec zabijí. Když si Taylor všimne Barnesova znepokojeného chování, uvědomí si, že za to může on.
Zpět na základně se Taylor pokouší přemluvit svou skupinu, aby Barnese na oplátku rozstřílela, když Barnes, který je zaslechl, vstoupí do místnosti a vysmívá se jim. Taylor poté Barnese napadne, ale je rychle přemožen a Barnes Taylora před odchodem pořeže tlakovou dýkou poblíž oka.
Četa je poslána zpět do první linie, aby udržovala obranné pozice, kde Taylor sdílí zákop s dalším vojákem jménem Francis. Té noci dojde k velkému útoku NVA a obranné linie jsou prolomeny. Velká část čety, včetně Wolfa a většiny Barnesových stoupenců, je v následné bitvě zabita, zatímco sapér NVA zničí velitelství praporu při sebevražedném útoku. Kapitán Harris, který nyní velí, nařizuje letecké podpoře, aby spotřebovala veškerou zbývající munici uvnitř perimetru. V chaosu se Taylor setkává s Barnesem, který byl vážně zraněn. Právě když se Barnes chystá Taylora zabít, oba muži upadnou do bezvědomí v důsledku leteckého útoku.
Taylor se následujícího rána probere, sebere nepřátelskou pušku a najde Barnese, který Taylorovi nařídí, aby zavolal lékaře. Když vidí, že Taylor nepomůže, Barnes Taylorovi pohrdavě řekne, aby ho zabil, čemuž Taylor vyhoví. Francis, který bitvu přežil bez zranění, se úmyslně bodne do nohy a připomene Taylorovi, že protože byli dvakrát zraněni, mohou se vrátit domů, a vrtulník oba muže odveze. Zdrcený Taylor se zhroutí a vzlyká, když se dívá dolů na několik kráterů plných mrtvol.
Obsazení
- Charlie Sheen jako Chris Taylor
- Tom Berenger jako seržant Barnes
- Willem Dafoe jako serž. Elias
- Keith David jako King
- Forest Whitaker jako Big Harold
- Francesco Quinn jako Rhah
- Kevin Dillon jako Bunny
- John C. McGinley jako seržant O’Neill
- Reggie Johnson jako Junior
- Mark Moses jako por. Wolfe
- Corey Glover jako Francis
- Johnny Depp jako Lerner
- Chris Pedersen jako Crawford
- Bob Orwig jako Gardner
- Corkey Ford jako Manny
- David Neidorf jako Tex
- Richard Edson jako Sal
- Tony Todd jako Warren
- Dale Dye jako kapitán Harris
- Paul Sánchez jako Doc
- Oliver Stone jako major roty Alfa v bunkru (bez titulků)
Produkce
Vývoj
„Vietnam byl opravdu niterný, a já jsem přišel z mozkové existence: studovat .... Pracoval jsem s tužkou a papírem, s nápady. Vrátil jsem se opravdu niterný. A myslím, že kamera je mnohem víc ... že je to váš tlumočník, na rozdíl od pera.“
-Oliver Stone
Cesta Olivera Stonea k vytvoření filmového díla o jeho službě ve vietnamské válce začala téměř po jejím skončení v roce 1968, kdy napsal scénář s názvem Break, poloautobiografické vyprávění popisující jeho zážitky s rodiči a jeho pobyt ve vietnamské válce. Stoneova aktivní služba vedla k „velké změně“ v jeho pohledu na život a válku. Přestože scénář Break nebyl nikdy realizován, později ho použil jako základ pro film Četa. V jeho scénáři se objevilo několik postav, které byly předobrazem těch, které vytvořil ve filmu Četa. Scénář byl napsán na hudbu skupiny The Doors; Stone ho poslal Jimu Morrisonovi v naději, že si zahraje hlavní roli. (Morrison nikdy neodpověděl, ale jeho manažer vrátil scénář Stoneovi krátce po Morrisonově smrti; Morrison měl scénář u sebe, když zemřel v Paříži). Přestože film Break nebyl nikdy realizován, Stone se rozhodl navštěvovat filmovou školu.
Po napsání několika dalších scénářů na počátku 70. let pracoval Stone s Robertem Boltem na scénáři filmu The Cover-up (nebyl realizován). Boltův přísný přístup se na Stoneovi podepsal. Mladík využil jeho postavy ze scénáře Přestávka a vytvořil nový scénář, který nazval Četa. Producent Martin Bregman se pokoušel o projekt získat zájem studia, ale nebyl úspěšný. Stone tvrdí, že v té době měl film režírovat Sidney Lumet a hlavní roli měl hrát Al Pacino, pokud by o něj studio projevilo zájem. Ale na základě síly jeho scénáře k filmu Četa byl Stone najat k napsání scénáře k Půlnočnímu expresu (1978).
Film byl kriticky i komerčně úspěšný, stejně jako některé další Stoneovy filmy té doby, ale většina studií se stále zdráhala financovat Četu, protože se týkala nepopulární války ve Vietnamu. Po uvedení filmů Lovec jelenů a Apokalypsa nyní pak studia jako důvod, proč Platoon nenatočit, uváděla názor, že tyto filmy jsou považovány za vrchol žánru vietnamských válečných filmů.
Stone na to reagoval pokusem prorazit v mainstreamovém směru prostřednictvím snáze financovatelného hororového žánru, ale Ruka v pokladnách kin propadla a on si začal myslet, že Platoon nikdy nevznikne. Místo toho se stal spoluautorem scénáře k Roku draka za nižší než obvyklý honorář 200 000 dolarů pod podmínkou, že producent Dino De Laurentiis bude příště produkovat Četu. Rok draka režíroval Stoneův přítel Michael Cimino, který natočil i Lovce jelenů. Podle Stonea se Cimino pokoušel produkovat Četu v roce 1984.
De Laurentiis zajistil financování Čety, ale měl problém najít distributora. Protože De Laurentiis již utratil peníze za vyslání Stonea na Filipíny, aby tam hledal lokace, rozhodl se ponechat si kontrolu nad scénářem filmu, dokud mu nebude vrácena. Poté Stoneův scénář k filmu Salvador předal Johnu Dalymu z britské produkční společnosti Hemdale. Opět se jednalo o projekt, na který Stone těžko sháněl finance, ale Dalymu se scénář líbil a byl připraven financovat jak Salvador, tak Četu. Stone nejprve natočil Salvador a teprve poté se věnoval Čatě.
Osazení
James Woods, který hrál ve Stoneově filmu Salvador, dostal nabídku na roli v Čatě. Navzdory svému přátelství s režisérem ji odmítl a později škádlivě prohlásil, že „by se nedokázal smířit s tím, že půjde do další džungle s [Oliverem Stonem]“. Denzel Washington projevil zájem o roli Eliase, postavy, o níž Stone řekl, že je založena na vojákovi, kterého znal ve Vietnamu. V rozhovoru pro Entertainment Weekly v roce 2011 Stone potvrdil, že do role Barnese byli zvažováni Mickey Rourke, Emilio Estevez a Kevin Costner. Costner podle něj roli odmítl, „protože jeho bratr byl ve Vietnamu“. Stone v rozhovoru také ověřil, že Keanu Reeves odmítl roli Taylora kvůli násilí. Jon Cryer se ucházel o roli Bunnyho.
Mnoho vietnamských uprchlíků žijících v té době na Filipínách bylo najato, aby ve filmu ztvárnili různé role Vietnamců.
Stone se ve filmu objeví v epizodní roli velitele 3. praporu 22. pěšího pluku v závěrečné bitvě, která byla založena na historické bitvě na Nový rok 1968, jíž se zúčastnil během své služby v jižním Vietnamu. Dale Dye, který ztvárnil kapitána Harrise, velitele roty B, je veteránem vietnamské války americké námořní pěchoty, který ve filmu působil také jako technický poradce.
Natáčení
Natáčení exteriérů začalo na filipínském ostrově Luzon v únoru 1986, i když produkce byla téměř zrušena kvůli politickým otřesům v zemi, způsobeným tehdejším prezidentem Ferdinandem Marcosem. S pomocí známého asijského producenta Marka Hilla bylo natáčení zahájeno podle plánu dva dny poté, co Marcos uprchl ze země. Natáčení trvalo 54 dní a stálo 6,5 milionu dolarů. Produkce uzavřela dohodu s filipínskou armádou o použití vojenské techniky. Natáčení probíhalo chronologicky.
Po příjezdu na Filipíny byli herci vysláni na intenzivní výcvik, během něhož museli kopat zákopy a byli podrobeni nuceným pochodům a nočním „přepadům“, při nichž se používaly výbuchy se speciálními efekty. Pod vedením veterána vietnamské války Dalea Dye prošli hlavní herci - včetně Sheena, Dafoea, Deppa a Whitakera - náročným 30denním výcvikem ve vojenském stylu. Omezovali množství jídla a vody, které mohli vypít a sníst, a když herci spali, stříleli slepými náboji, aby unavené herce udrželi vzhůru. Dye měl také malou roli kapitána Harrise. Stone řekl, že se je snažil zlomit, „zamotat jim hlavu, abychom z nich dostali ten psí únavu, kašlání na všechno, vztek, podráždění... nenucený přístup ke smrti“. Willem Dafoe řekl, že „výcvik byl pro natáčení filmu velmi důležitý“, což mu dodalo na autentičnosti a posílilo kamarádství, které se mezi herci vytvořilo: „Než jste prošli výcvikem a filmem, měli jste ke zbrani vztah. Nezabíjela lidi, ale cítili jste se s ní dobře.“
Scény se natáčely v Mount Makiling v Laguně (provincie) (pro scény v lese), Cavite (pro scény u řeky a ve vesnici) a na letecké základně Villamor nedaleko Manily.
V roce 1986 vyšla novelizace filmového scénáře, kterou napsal Dale Dye. V roce 2018 natočil herec Paul Sanchez, který ve filmu hrál Doca, dokument o natáčení filmu s názvem Četa:
Vydání
Platoon byl uveden ve Spojených státech 19. prosince 1986 a na Filipínách a ve Velké Británii v březnu 1987, přičemž v posledně jmenované zemi získal rating vyšší než 15 kvůli silnému jazyku, scénám násilí a užívání jemných drog.
Během sedmého víkendu od uvedení se film rozšířil z 214 kin na 590 a stal se jedničkou v pokladnách kin ve Spojených státech s výdělkem 8 352 394 dolarů. Na prvním místě se udržel po čtyři víkendy. O devátém víkendu, během čtyřdenního víkendu na Den prezidenta, vydělal 12,9 milionu dolarů z 1194 kin, čímž se stal prvním filmem, který za únorový víkend vydělal více než 10 milionů dolarů, a stanovil víkendový rekord společnosti Orion.
Recepce
Na serveru Rotten Tomatoes má film na základě 120 recenzí hodnocení 89 s průměrným hodnocením 8,5/10. Na serveru Rotten Tomatoes má film na základě 120 recenzí hodnocení 8,5/10. Souhlas kritiků na této stránce zní: „Četa, poučená osobními zkušenostmi režiséra Olivera Stonea z Vietnamu, se vzdává snadného kázání ve prospěch otřesného, přízemního pohledu na válku, podpořeného neokázalými hereckými výkony Charlieho Sheena a Willema Dafoea.“ (více) Na serveru Metacritic získal film na základě hodnocení 16 kritiků vážený průměr 92 bodů ze 100, což znamená „všeobecné uznání“. Diváci dotazovaní serverem CinemaScore udělili filmu průměrnou známku „A“ na stupnici od A do F.
Roger Ebert mu udělil čtyři hvězdičky ze čtyř a označil ho za nejlepší film roku a devátý nejlepší film 80. let. Gene Siskel udělil filmu rovněž čtyři hvězdičky ze čtyř a poznamenal, že veteráni vietnamské války se s filmem velmi ztotožňují. Vincent Canby ve své recenzi v New York Times označil Četu za „pravděpodobně nejlepší dílo jakéhokoli druhu o vietnamské válce od doby energické a halucinační knihy Michaela Herra Dispatches.“
„Film byl široce uznáván,“ připustila Pauline Kaelová, „ale někteří mohou mít pocit, že Stone se dopouští příliš mnoha melodramatických zkratek a že je v něm příliš mnoho filtrovaného světla, příliš mnoho poetické licence a zatraceně mnoho romantizovaného šílenství...“. Film vás zahltí, nenechá vám prostor pro upřímné emoce.“
Naproti tomu černošský novinář Wallace Terry, který strávil dvouletý turnus ve Vietnamu a v roce 1967 napsal pro časopis Time titulní článek s názvem The Negro in Vietnam (Černoch ve Vietnamu), film kritizoval za zobrazení afroamerických vojáků ve Vietnamu. V rozhovoru s Marií Wilhelmovou z časopisu People označil zobrazení černošských vojáků ve filmu za „políček do tváře“. Terry v rozhovoru poznamenal, že ve filmu nehrají žádní černí herci důstojníky a všichni tři významní černí vojáci jsou ve filmu zobrazeni jako zbabělci. Dále kritizoval film za udržování černošských stereotypů a uvedl, že film „se jen stěží povznese nad odvěké hollywoodské stereotypy o černoších jako celuloidových divoších a mrzácích, kteří dělají hlouposti“.
Zdroj: Anglická Wikipedie
(4,91 z 5)