Kritiky.cz > Speciály > Četa

Četa

Photo © 1986 Metro-Goldwyn-Mayer Studios Inc.
Photo © 1986 Metro-Goldwyn-Mayer Studios Inc.
1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězd (zatím nehodnoceno)
Loading...

Četa je ame­ric­ký váleč­ný film z roku 1986, kte­rý napsal a reží­ro­val Oliver Stone a v němž hra­jí Tom Berenger, Willem Dafoe, Charlie Sheen, Keith David, Kevin Dillon, John C. McGinley, Forest Whitaker a Johnny Depp. Jedná se o prv­ní film z tri­lo­gie fil­mů o vál­ce ve Vietnamu, kte­rou Stone reží­ro­val, násle­do­va­ný sním­ky Narozen 4. čer­ven­ce (1989) a Nebe & Země (1993). Film, zalo­že­ný na Stoneových zku­še­nos­tech z vál­ky, sle­du­je dob­ro­vol­ní­ka ame­ric­ké armá­dy (Sheen) slou­ží­cí­ho ve Vietnamu, zatím­co jeho ser­žant z čety a veli­tel druž­stva (Berenger a Dafoe) se přou o morál­ku v četě i o vál­ku samot­nou.

Stone napsal scé­nář na zákla­dě svých zku­še­nos­tí ame­ric­ké­ho pěšá­ka ve Vietnamu, aby se tak posta­vil pro­ti vizi vál­ky zob­ra­ze­né ve fil­mu Johna Wayna Zelené bare­ty. Přestože Stone napsal scé­ná­ře k fil­mům jako Půlnoční expres nebo Zjizvená tvář, sna­žil se film dotáh­nout do kon­ce, dokud pro­jekt spo­lu se Salvadorem nezís­ka­la spo­leč­nost Hemdale Film Corporation. Natáčení pro­bí­ha­lo na Filipínách v úno­ru 1986 a trva­lo 54 dní. Četa byla prv­ním holly­wo­od­ským fil­mem, kte­rý napsal a reží­ro­val vete­rán viet­nam­ské vál­ky.

Po svém uve­de­ní do kin zís­ka­la Četa uzná­ní kri­ti­ky za Stoneovu režii a scé­nář, kame­ru, rea­lis­tič­nost bojo­vých sek­ven­cí a výko­ny Sheena, Dafoea a Berengera. Film byl po svém uve­de­ní do kin kasov­ně úspěš­ný a při roz­počtu 6 mili­o­nů dola­rů vydě­lal na domá­cím trhu 138,5 mili­o­nu dola­rů. Na 59. roč­ní­ku udí­le­ní Oscarů byl film nomi­no­ván na osm cen Akademie a čty­ři zís­kal, včet­ně ceny za nej­lep­ší film, nej­lep­ší režii pro Stonea, nej­lep­ší zvuk a nej­lep­ší střih.

V roce 1998 umís­til Americký fil­mo­vý insti­tut Četu na 83. mís­to v anke­tě „AFI’s 100 Years ... 100 Movies“. V roce 2019 byl film Knihovnou Kongresu USA vybrán k ucho­vá­ní v Národním fil­mo­vém regis­t­ru Spojených stá­tů jako „kul­tur­ně, his­to­ric­ky nebo este­tic­ky význam­ný“.

Děj

V roce 1967 při­jíž­dí dob­ro­vol­ník ame­ric­ké armá­dy Chris Taylor do již­ní­ho Vietnamu a je při­dě­len k pěší četě 25. pěší divi­ze poblíž kam­bodžských hra­nic. Ačkoli četě ofi­ci­ál­ně velí mla­dý a nezku­še­ný poru­čík Wolfe, vojá­ci mís­to toho pod­lé­ha­jí jeho dvě­ma star­ším a zku­še­něj­ším pod­ří­ze­ným: cynic­ké­mu rot­né­mu Barnesovi a ide­a­lis­tič­těj­ší­mu ser­žan­tu Eliasovi.

Taylor je oka­mži­tě nasa­zen s Barnesem, Eliasem a dal­ší­mi zku­še­ný­mi vojá­ky na noč­ní pře­pad seve­ro­viet­nam­ské armá­dy. Vojákům NVA se poda­ří při­blí­žit ke spí­cím Američanům, načež dojde ke krát­ké pře­střel­ce, v jejímž důsled­ku je Taylor zra­něn a poslán na ošet­řov­nu. Po návra­tu se Taylor sblí­ží s Eliasem a jeho okru­hem kuřá­ků mari­hu­a­ny, zatím­co od Barnese a jeho tvrd­ších stou­pen­ců zůstá­vá vzdá­len.

Při násled­né hlíd­ce jsou tři muži zabi­ti nastra­že­ný­mi nálo­že­mi a nevi­di­tel­ný­mi útoč­ní­ky. Četa, kte­rá je už tak na pokra­ji sil, je ješ­tě více rozzlo­be­na, když v neda­le­ké ves­ni­ci obje­ví nepřá­tel­skou záso­bár­nu. Barnes agre­siv­ně vyslý­chá náčel­ní­ka ves­ni­ce, zda ves­ni­ča­né nepo­má­ha­jí NVA, a když mu to opla­tí, chlad­no­krev­ně zastře­lí jeho ženu. Elias se pak kvů­li zabi­tí dosta­ne s Barnesem do fyzic­ké potyč­ky, než je Wolfe zpa­ci­fi­ku­je a naří­dí záso­by zni­čit a ves­ni­ci srov­nat se zemí. Taylor poz­dě­ji zabrá­ní hro­mad­né­mu zná­sil­ně­ní dvou dívek někte­rý­mi Barnesovými muži.

Když se četa vrá­tí na základ­nu, veli­tel roty kapi­tán Harris pro­hlá­sí, že pokud zjis­tí, že došlo k nezá­kon­né­mu zabi­tí, bude násle­do­vat vojen­ský soud, a Barnes se obá­vá, že Elias bude svěd­čit pro­ti němu. Při dal­ší hlíd­ce je četa pře­pa­de­na a sevře­na v pře­střel­ce a situ­a­ce se ješ­tě zhor­ší, když Wolfe omy­lem nave­de dělo­stře­lec­ký úder na vlast­ní jed­not­ku, než ho Barnes odvo­lá. Elias vez­me Taylora a dva dal­ší, aby zachy­ti­li obchvat nepřá­tel­ských jed­no­tek, zatím­co Barnes naří­dí zbyt­ku čety ústup a vrá­tí se do džun­gle, aby našel Eliasovu sku­pi­nu. Barnes najde Eliase o samo­tě a zastře­lí ho, poté ostat­ním řek­ne, že Elias byl zabit nepří­te­lem. Zatímco se četa odsu­nu­je vrtu­l­ní­kem, vidí, jak se smr­tel­ně zra­ně­ný Elias vyno­řu­je z koru­ny stro­mů pro­ná­sle­do­ván vojá­ky NVA, kte­ří ho nako­nec zabi­jí. Když si Taylor všim­ne Barnesova zne­po­ko­je­né­ho cho­vá­ní, uvě­do­mí si, že za to může on.

Zpět na základ­ně se Taylor pokou­ší pře­mlu­vit svou sku­pi­nu, aby Barnese na oplát­ku roz­stří­le­la, když Barnes, kte­rý je zasle­chl, vstou­pí do míst­nos­ti a vysmí­vá se jim. Taylor poté Barnese napad­ne, ale je rych­le pře­mo­žen a Barnes Taylora před odcho­dem poře­že tla­ko­vou dýkou poblíž oka.

Četa je poslá­na zpět do prv­ní linie, aby udr­žo­va­la obran­né pozi­ce, kde Taylor sdí­lí zákop s dal­ším vojá­kem jmé­nem Francis. Té noci dojde k vel­ké­mu úto­ku NVA a obran­né linie jsou pro­lo­me­ny. Velká část čety, včet­ně Wolfa a vět­ši­ny Barnesových stou­pen­ců, je v násled­né bitvě zabi­ta, zatím­co sapér NVA zni­čí veli­tel­ství pra­po­ru při sebe­vra­žed­ném úto­ku. Kapitán Harris, kte­rý nyní velí, naři­zu­je letec­ké pod­po­ře, aby spo­tře­bo­va­la veš­ke­rou zbý­va­jí­cí muni­ci uvnitř peri­me­t­ru. V cha­o­su se Taylor setká­vá s Barnesem, kte­rý byl váž­ně zra­něn. Právě když se Barnes chys­tá Taylora zabít, oba muži upad­nou do bez­vě­do­mí v důsled­ku letec­ké­ho úto­ku.

Taylor se násle­du­jí­cí­ho rána pro­be­re, sebe­re nepřá­tel­skou puš­ku a najde Barnese, kte­rý Taylorovi naří­dí, aby zavo­lal léka­ře. Když vidí, že Taylor nepo­mů­že, Barnes Taylorovi pohr­da­vě řek­ne, aby ho zabil, čemuž Taylor vyho­ví. Francis, kte­rý bitvu pře­žil bez zra­ně­ní, se úmy­sl­ně bod­ne do nohy a při­po­me­ne Taylorovi, že pro­to­že byli dva­krát zra­ně­ni, mohou se vrá­tit domů, a vrtu­l­ník oba muže odve­ze. Zdrcený Taylor se zhrou­tí a vzly­ká, když se dívá dolů na něko­lik krá­te­rů plných mrt­vol.

Obsazení

  • Charlie Sheen jako Chris Taylor
  • Tom Berenger jako ser­žant Barnes
  • Willem Dafoe jako serž. Elias
  • Keith David jako King
  • Forest Whitaker jako Big Harold
  • Francesco Quinn jako Rhah
  • Kevin Dillon jako Bunny
  • John C. McGinley jako ser­žant O’Neill
  • Reggie Johnson jako Junior
  • Mark Moses jako por. Wolfe
  • Corey Glover jako Francis
  • Johnny Depp jako Lerner
  • Chris Pedersen jako Crawford
  • Bob Orwig jako Gardner
  • Corkey Ford jako Manny
  • David Neidorf jako Tex
  • Richard Edson jako Sal
  • Tony Todd jako Warren
  • Dale Dye jako kapi­tán Harris
  • Paul Sánchez jako Doc
  • Oliver Stone jako major roty Alfa v bun­k­ru (bez titul­ků)

Produkce

Vývoj

„Vietnam byl oprav­du niter­ný, a já jsem při­šel z mozko­vé exis­ten­ce: stu­do­vat .... Pracoval jsem s tuž­kou a papí­rem, s nápa­dy. Vrátil jsem se oprav­du niter­ný. A mys­lím, že kame­ra je mno­hem víc ... že je to váš tlu­moč­ník, na roz­díl od pera.“

-Oliver Stone

Cesta Olivera Stonea k vytvo­ře­ní fil­mo­vé­ho díla o jeho služ­bě ve viet­nam­ské vál­ce zača­la téměř po jejím skon­če­ní v roce 1968, kdy napsal scé­nář s názvem Break, polo­au­to­bi­o­gra­fic­ké vyprá­vě­ní popi­su­jí­cí jeho zážit­ky s rodi­či a jeho pobyt ve viet­nam­ské vál­ce. Stoneova aktiv­ní služ­ba ved­la k „vel­ké změ­ně“ v jeho pohle­du na život a vál­ku. Přestože scé­nář Break nebyl nikdy rea­li­zo­ván, poz­dě­ji ho pou­žil jako základ pro film Četa. V jeho scé­ná­ři se obje­vi­lo něko­lik postav, kte­ré byly předob­ra­zem těch, kte­ré vytvo­řil ve fil­mu Četa. Scénář byl napsán na hud­bu sku­pi­ny The Doors; Stone ho poslal Jimu Morrisonovi v nadě­ji, že si zahra­je hlav­ní roli. (Morrison nikdy neod­po­vě­děl, ale jeho mana­žer vrá­til scé­nář Stoneovi krát­ce po Morrisonově smr­ti; Morrison měl scé­nář u sebe, když zemřel v Paříži). Přestože film Break nebyl nikdy rea­li­zo­ván, Stone se roz­ho­dl navště­vo­vat fil­mo­vou ško­lu.

Po napsá­ní něko­li­ka dal­ších scé­ná­řů na počát­ku 70. let pra­co­val Stone s Robertem Boltem na scé­ná­ři fil­mu The Cover-up (nebyl rea­li­zo­ván). Boltův přís­ný pří­stup se na Stoneovi pode­psal. Mladík vyu­žil jeho posta­vy ze scé­ná­ře Přestávka a vytvo­řil nový scé­nář, kte­rý nazval Četa. Producent Martin Bregman se pokou­šel o pro­jekt zís­kat zájem stu­dia, ale nebyl úspěš­ný. Stone tvr­dí, že v té době měl film reží­ro­vat Sidney Lumet a hlav­ní roli měl hrát Al Pacino, pokud by o něj stu­dio pro­je­vi­lo zájem. Ale na zákla­dě síly jeho scé­ná­ře k fil­mu Četa byl Stone najat k napsá­ní scé­ná­ře k Půlnočnímu expre­su (1978).

Film byl kri­tic­ky i komerč­ně úspěš­ný, stej­ně jako někte­ré dal­ší Stoneovy fil­my té doby, ale vět­ši­na stu­dií se stá­le zdrá­ha­la finan­co­vat Četu, pro­to­že se týka­la nepo­pu­lár­ní vál­ky ve Vietnamu. Po uve­de­ní fil­mů Lovec jele­nů a Apokalypsa nyní pak stu­dia jako důvod, proč Platoon nena­to­čit, uvá­dě­la názor, že tyto fil­my jsou pova­žo­vá­ny za vrchol žán­ru viet­nam­ských váleč­ných fil­mů.

Stone na to rea­go­val poku­sem pro­ra­zit v main­stre­a­mo­vém smě­ru pro­střed­nic­tvím sná­ze finan­co­va­tel­né­ho horo­ro­vé­ho žán­ru, ale Ruka v poklad­nách kin pro­padla a on si začal mys­let, že Platoon nikdy nevznik­ne. Místo toho se stal spo­lu­au­to­rem scé­ná­ře k Roku draka za niž­ší než obvyk­lý hono­rář 200 000 dola­rů pod pod­mín­kou, že pro­du­cent Dino De Laurentiis bude příš­tě pro­du­ko­vat Četu. Rok draka reží­ro­val Stoneův pří­tel Michael Cimino, kte­rý nato­čil i Lovce jele­nů. Podle Stonea se Cimino pokou­šel pro­du­ko­vat Četu v roce 1984.

De Laurentiis zajis­til finan­co­vá­ní Čety, ale měl pro­blém najít dis­tri­bu­to­ra. Protože De Laurentiis již utra­til pení­ze za vyslá­ní Stonea na Filipíny, aby tam hle­dal loka­ce, roz­ho­dl se pone­chat si kon­t­ro­lu nad scé­ná­řem fil­mu, dokud mu nebu­de vrá­ce­na. Poté Stoneův scé­nář k fil­mu Salvador pře­dal Johnu Dalymu z brit­ské pro­dukč­ní spo­leč­nos­ti Hemdale. Opět se jed­na­lo o pro­jekt, na kte­rý Stone těž­ko shá­něl finan­ce, ale Dalymu se scé­nář líbil a byl při­pra­ven finan­co­vat jak Salvador, tak Četu. Stone nej­pr­ve nato­čil Salvador a tepr­ve poté se věno­val Čatě.

Osazení

James Woods, kte­rý hrál ve Stoneově fil­mu Salvador, dostal nabíd­ku na roli v Čatě. Navzdory své­mu přá­tel­ství s reži­sé­rem ji odmí­tl a poz­dě­ji škád­li­vě pro­hlá­sil, že „by se nedo­ká­zal smí­řit s tím, že půjde do dal­ší džun­gle s [Oliverem Stonem]“. Denzel Washington pro­je­vil zájem o roli Eliase, posta­vy, o níž Stone řekl, že je zalo­že­na na vojá­ko­vi, kte­ré­ho znal ve Vietnamu. V roz­ho­vo­ru pro Entertainment Weekly v roce 2011 Stone potvr­dil, že do role Barnese byli zva­žo­vá­ni Mickey Rourke, Emilio Estevez a Kevin Costner. Costner pod­le něj roli odmí­tl, „pro­to­že jeho bra­tr byl ve Vietnamu“. Stone v roz­ho­vo­ru také ově­řil, že Keanu Reeves odmí­tl roli Taylora kvů­li nási­lí. Jon Cryer se uchá­zel o roli Bunnyho.

Mnoho viet­nam­ských uprch­lí­ků žijí­cích v té době na Filipínách bylo naja­to, aby ve fil­mu ztvár­ni­li růz­né role Vietnamců.

Stone se ve fil­mu obje­ví v epi­zod­ní roli veli­te­le 3. pra­po­ru 22. pěší­ho plu­ku v závě­reč­né bitvě, kte­rá byla zalo­že­na na his­to­ric­ké bitvě na Nový rok 1968, jíž se zúčast­nil během své služ­by v již­ním Vietnamu. Dale Dye, kte­rý ztvár­nil kapi­tá­na Harrise, veli­te­le roty B, je vete­rá­nem viet­nam­ské vál­ky ame­ric­ké námoř­ní pěcho­ty, kte­rý ve fil­mu půso­bil také jako tech­nic­ký porad­ce.

Natáčení

Natáčení exte­ri­é­rů zača­lo na fili­pín­ském ost­ro­vě Luzon v úno­ru 1986, i když pro­duk­ce byla téměř zru­še­na kvů­li poli­tic­kým otře­sům v zemi, způ­so­be­ným teh­dej­ším pre­zi­den­tem Ferdinandem Marcosem. S pomo­cí zná­mé­ho asij­ské­ho pro­du­cen­ta Marka Hilla bylo natá­če­ní zahá­je­no pod­le plá­nu dva dny poté, co Marcos uprchl ze země. Natáčení trva­lo 54 dní a stá­lo 6,5 mili­o­nu dola­rů. Produkce uza­vře­la doho­du s fili­pín­skou armá­dou o pou­ži­tí vojen­ské tech­ni­ky. Natáčení pro­bí­ha­lo chro­no­lo­gic­ky.

Po pří­jez­du na Filipíny byli her­ci vyslá­ni na inten­ziv­ní výcvik, během něhož muse­li kopat záko­py a byli podro­be­ni nuce­ným pocho­dům a noč­ním „pře­pa­dům“, při nichž se pou­ží­va­ly výbuchy se spe­ci­ál­ní­mi efek­ty. Pod vede­ním vete­rá­na viet­nam­ské vál­ky Dalea Dye pro­šli hlav­ní her­ci - včet­ně Sheena, Dafoea, Deppa a Whitakera - nároč­ným 30denním výcvi­kem ve vojen­ském sty­lu. Omezovali množ­ství jíd­la a vody, kte­ré moh­li vypít a sníst, a když her­ci spa­li, stří­le­li sle­pý­mi nábo­ji, aby una­ve­né her­ce udr­že­li vzhů­ru. Dye měl také malou roli kapi­tá­na Harrise. Stone řekl, že se je sna­žil zlo­mit, „zamo­tat jim hla­vu, abychom z nich dosta­li ten psí úna­vu, kaš­lání na všech­no, vztek, podráž­dě­ní... nenu­ce­ný pří­stup ke smr­ti“. Willem Dafoe řekl, že „výcvik byl pro natá­če­ní fil­mu vel­mi důle­ži­tý“, což mu doda­lo na auten­tič­nos­ti a posí­li­lo kama­rád­ství, kte­ré se mezi her­ci vytvo­ři­lo: „Než jste pro­šli výcvi­kem a fil­mem, měli jste ke zbra­ni vztah. Nezabíjela lidi, ale cíti­li jste se s ní dob­ře.“

Scény se natá­če­ly v Mount Makiling v Laguně (pro­vin­cie) (pro scé­ny v lese), Cavite (pro scé­ny u řeky a ve ves­ni­ci) a na letec­ké základ­ně Villamor neda­le­ko Manily.

V roce 1986 vyšla nove­li­za­ce fil­mo­vé­ho scé­ná­ře, kte­rou napsal Dale Dye. V roce 2018 nato­čil herec Paul Sanchez, kte­rý ve fil­mu hrál Doca, doku­ment o natá­če­ní fil­mu s názvem Četa:

Vydání

Platoon byl uve­den ve Spojených stá­tech 19. pro­sin­ce 1986 a na Filipínách a ve Velké Británii v břez­nu 1987, při­čemž v posled­ně jme­no­va­né zemi zís­kal rating vyš­ší než 15 kvů­li sil­né­mu jazy­ku, scé­nám nási­lí a uží­vá­ní jem­ných drog.

Během sed­mé­ho víken­du od uve­de­ní se film roz­ší­řil z 214 kin na 590 a stal se jed­nič­kou v poklad­nách kin ve Spojených stá­tech s výděl­kem 8 352 394 dola­rů. Na prv­ním mís­tě se udr­žel po čty­ři víken­dy. O devá­tém víken­du, během čtyř­den­ní­ho víken­du na Den pre­zi­den­ta, vydě­lal 12,9 mili­o­nu dola­rů z 1194 kin, čímž se stal prv­ním fil­mem, kte­rý za úno­ro­vý víkend vydě­lal více než 10 mili­o­nů dola­rů, a sta­no­vil víken­do­vý rekord spo­leč­nos­ti Orion.

Recepce

Na ser­ve­ru Rotten Tomatoes má film na zákla­dě 120 recen­zí hod­no­ce­ní 89 s prů­měr­ným hod­no­ce­ním 8,5/10. Na ser­ve­ru Rotten Tomatoes má film na zákla­dě 120 recen­zí hod­no­ce­ní 8,5/10. Souhlas kri­ti­ků na této strán­ce zní: „Četa, pou­če­ná osob­ní­mi zku­še­nost­mi reži­sé­ra Olivera Stonea z Vietnamu, se vzdá­vá snad­né­ho kázá­ní ve pro­spěch otřes­né­ho, pří­zem­ní­ho pohle­du na vál­ku, pod­po­ře­né­ho neo­ká­za­lý­mi herec­ký­mi výko­ny Charlieho Sheena a Willema Dafoea.“ (více) Na ser­ve­ru Metacritic zís­kal film na zákla­dě hod­no­ce­ní 16 kri­ti­ků váže­ný prů­měr 92 bodů ze 100, což zna­me­ná „vše­o­bec­né uzná­ní“. Diváci dota­zo­va­ní ser­ve­rem CinemaScore udě­li­li fil­mu prů­měr­nou znám­ku „A“ na stup­ni­ci od A do F.

Roger Ebert mu udě­lil čty­ři hvěz­dič­ky ze čtyř a ozna­čil ho za nej­lep­ší film roku a devá­tý nej­lep­ší film 80. let. Gene Siskel udě­lil fil­mu rov­něž čty­ři hvěz­dič­ky ze čtyř a pozna­me­nal, že vete­rá­ni viet­nam­ské vál­ky se s fil­mem vel­mi zto­tož­ňu­jí. Vincent Canby ve své recen­zi v New York Times ozna­čil Četu za „prav­dě­po­dob­ně nej­lep­ší dílo jaké­ho­ko­li dru­hu o viet­nam­ské vál­ce od doby ener­gic­ké a halu­ci­nač­ní kni­hy Michaela Herra Dispatches.“

„Film byl širo­ce uzná­ván,“ při­pus­ti­la Pauline Kaelová, „ale někte­ří mohou mít pocit, že Stone se dopouš­tí pří­liš mno­ha melod­ra­ma­tic­kých zkra­tek a že je v něm pří­liš mno­ho fil­tro­va­né­ho svět­la, pří­liš mno­ho poe­tic­ké licen­ce a zatra­ce­ně mno­ho roman­ti­zo­va­né­ho šílen­ství...“. Film vás zahl­tí, nene­chá vám pro­stor pro upřím­né emo­ce.“

Naproti tomu čer­noš­ský novi­nář Wallace Terry, kte­rý strá­vil dvou­le­tý tur­nus ve Vietnamu a v roce 1967 napsal pro časo­pis Time titul­ní člá­nek s názvem The Negro in Vietnam (Černoch ve Vietnamu), film kri­ti­zo­val za zob­ra­ze­ní afro­a­me­ric­kých vojá­ků ve Vietnamu. V roz­ho­vo­ru s Marií Wilhelmovou z časo­pi­su People ozna­čil zob­ra­ze­ní čer­noš­ských vojá­ků ve fil­mu za „polí­ček do tvá­ře“. Terry v roz­ho­vo­ru pozna­me­nal, že ve fil­mu nehra­jí žád­ní čer­ní her­ci důstoj­ní­ky a všich­ni tři význam­ní čer­ní vojá­ci jsou ve fil­mu zob­ra­ze­ni jako zba­běl­ci. Dále kri­ti­zo­val film za udr­žo­vá­ní čer­noš­ských ste­re­o­ty­pů a uve­dl, že film „se jen stě­ží povzne­se nad odvě­ké holly­wo­od­ské ste­re­o­ty­py o čer­no­ších jako celu­loi­do­vých divo­ších a mrzá­cích, kte­ří děla­jí hlouposti“.


Zdroj: Anglická Wikipedie


Jak bude rekla­ma vypa­dat?
-
Nechceš zde rekla­mu napo­řád jen za 50 Kč?
Zobrazit for­mu­lář pro nákup
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

|

0
Budeme rádi za vaše názory, zanechte prosím komentář.x
Stránka načtena za 3,27573 s | počet dotazů: 260 | paměť: 72183 KB. | 22.02.2024 - 03:11:42