Četník a mimozemšťané

(zatím nehodnoceno)

Loading...

V tom­to pátém a před­po­sled­ním fil­mu se čet­nic­ká bri­gá­da ze Saint-Tropez, kte­rá se obje­vi­la ve fil­mech Četník ze Saint-Tropez (1964), Četník v New Yorku (1965), Četník se žení (1968) a Četník ve výsluž­bě (1970), stře­tá­vá s mimo­zemš­ťa­ny.

Dva her­ci, Jean Lefebvre a Christian Marin, nechtě­li hrát v tom­to čtvr­tém pokra­čo­vá­ní, a pro­to je nahra­di­li Maurice Risch a Jean-Pierre Rambal, kte­ří hra­jí rov­no­cen­né posta­vy. Protože Claude Gensac není k dis­po­zi­ci, nahra­di­la ji v roli Ludovikovy man­žel­ky Joséphy Cruchot Maria Mauban.

Po deví­ti­le­té pau­ze na fil­mo­vém plát­ně zazna­me­na­la série Četník dal­ší úspěch s tím­to pátým dílem, kte­rý se v roce 1979 dostal na prv­ní mís­to v žeb­říč­ku návštěv­nos­ti a téměř tři­cet let zůstal fran­couz­ským fil­mem s nej­vět­ším počtem divá­ků v Německu, než ho v roce 2012 sesa­di­li Intouchables. Jedná se o posled­ní film Louise de Funèse, kte­rý se dostal na prv­ní mís­to v žeb­říč­ku návštěv­nos­ti.

Počítalo se s šes­tým dílem, v němž by se mimo­zemš­ťa­né pomsti­li, ale s pří­cho­dem prv­ních žen do národ­ní­ho čet­nic­tva si sce­náris­té nako­nec před­sta­vo­va­li, že do bri­gá­dy v Saint-Tropez umís­tí ženy, čímž by vzni­kl Četník a čet­ni­ce, posled­ní film série.

Obsah filmu

Při hlíd­ce ve vni­t­ro­ze­mí tro­pů se Cruchot a nový muž jmé­nem Beaupied zasta­ví - mají poru­chu auta. Když Beaupied sejde z ces­ty, spat­ří na mýti­ně léta­jí­cí talíř, ale nikdo ho nebe­re váž­ně. Vrátí se zpět do měs­ta. Cruchot a Gerber se vra­ce­jí na stej­nou ces­tu, udá­lost s poru­chou se opa­ku­je a ten­to­krát Cruchot zase vidí talíř. Večer navíc mimo­zemšťan vstou­pí do kon­tak­tu s Beaupiedem a poté s Cruchotem, aby jim sdě­lil své údaj­ně míro­vé zámě­ry. Při této pří­le­ži­tos­ti Cruchot zjis­tí, že mimo­zemš­ťa­né „zní dutě“ a že pijí olej.

Cruchot obtě­žu­je Gerbera a plu­kov­ní­ka, pro­to­že si je sple­te s cizin­ci, a je zatčen. Uteče a uchý­lí se do kláš­te­ra, k mat­ce před­sta­ve­né Klotyldě, kde v přestro­je­ní za jep­tiš­ku půso­bí potí­že. Znovu unik­ne a roz­hod­ne se mimo­zemš­ťa­ny vypá­t­rat, aby našel důkaz o jejich exis­ten­ci a před­lo­žil ho svým nad­ří­ze­ným. Během své­ho výzku­mu Cruchot zjis­tí, že mimo­zemš­ťa­né na sebe berou podo­bu čet­ní­ků, ale také turis­tů, aby se infil­tro­va­li mezi oby­va­tel­stvo, ale toto sle­do­vá­ní a nedo­ro­zu­mě­ní, kte­ré vyvo­lá­vá, při­ta­hu­je hněv jeho ženy Joséfy.

Mimozemšťané se ho sna­ží zmoc­nit pomo­cí její­ho dvoj­ní­ka. Díky zása­hu Tricarda a Berlicota jim však Cruchot unik­ne a musí se vrá­tit na poli­cej­ní sta­ni­ci. Snaží se ospra­ve­dl­nit před svou sku­teč­nou ženou a Gerberem, ale ti nechtě­jí nic sly­šet. Gerber se o exis­ten­ci mimo­zemš­ťa­nů defi­ni­tiv­ně pře­svěd­čí, když se jeden z nich po náhod­ném postří­ká­ní vodou zhrou­tí na zem zce­la zre­zi­vě­lý pod oči­ma.

Brigáda obje­vi­la sla­bi­nu mimo­zemš­ťa­nů: při sty­ku s vodou reza­ví. Četníci na ně nastra­ží past s faleš­ným talí­řem jako návnadou, ale pak se musí posta­vit jejich dvoj­ní­kům a dát je na útěk. Při závě­reč­ném prů­vo­du však „reza­ví“ čet­ní­ci pada­jí k zemi jako roz­bi­té stro­je: byli to mimo­zemš­ťa­né. Skuteční čet­ní­ci se obje­ví v talí­ři, kte­rý nako­nec spad­ne do moře, naštěs­tí bez poško­ze­ní pro jeho oby­va­te­le.

Výroba a realizace

Geneze a vývoj

Film Četník ve výsluž­bě e zazna­me­nal v roce 1970, kdy byl uve­den do kin, divác­ký úspěch, stej­ně jako před­cho­zí fil­my o čet­ní­ko­vi ze Saint-Tropez, kte­ré vynes­ly her­ce Louise de Funèse na vrchol slá­vy a na pozi­ci kasov­ní­ho šam­pi­o­na. Pátý film s názvem Le Gendarme à l’exer­ci­ce pod­le scé­ná­ře Richarda Balducciho byl plá­no­ván na rok 1975, ale nikdy nespat­řil svět­lo svě­ta kvů­li dvě­ma infark­tům, kte­ré Louis de Funès utr­pěl v břez­nu a dub­nu 1975. Zdravotní pro­blémy ho donu­ti­ly zdr­žo­vat se mimo natá­če­ní, zatím­co jeho posled­ní film Dobrodružství rabí­na Jakuba (1973) byl umě­lec­kým i komerč­ním tri­um­fem. V kinech se zno­vu obje­vil až v roce 1976 ve fil­mu Clauda Zidiho Křidýlko nebo ste­hýn­ko kde divá­ci zjis­ti­li, že kvů­li dras­tic­ké die­tě zeštíhlel, zestárl a zeslá­bl. Nicméně veřej­nost jeho návrat oce­ni­la, což ved­lo k vel­mi dob­rým výsled­kům v poklad­nách kin. Následující rok hrál ve fil­mu Jeden hot a dru­hý čehý stej­né­ho reži­sé­ra, kte­rý byl méně úspěš­ný.

V září 1977 se Louis de Funès svě­řil pro­du­cen­to­vi Gérardu Beytoutovi ze Société Nouvelle de Cinématographie se svou tou­hou nato­čit nový film o čet­ní­ko­vi ze Saint-Tropez: „Milý Gérarde, nebyl by to tak bláz­ni­vý nápad nato­čit čet­ní­ka, ale potře­bo­va­li bychom scé­nář. Následující měsíc požá­dal sce­náris­tu Jacquese Vilfrida, aby se pus­til do psa­ní pro­jek­tu. V té době se po čtyřech fil­mech nato­če­ných poměr­ně blíz­ko sebe už více než sedm let žád­ný Četník nena­to­čil a zdá­lo se, že série defi­ni­tiv­ně skon­či­la. Herec však ke své posta­vě Ludovica Cruchota a k seri­á­lu zůstal vel­mi při­pou­tán a věděl, že stej­ně tak k němu přilnu­la i veřej­nost, pro­to­že tele­viz­ní reprí­zy fil­mů byly vždy úspěš­né z hle­dis­ka sle­do­va­nos­ti.

Na kon­ci 70. let byla v kinech v módě sci-fi, zejmé­na díky úspě­chu Hvězdných válek. Téma mimo­zemš­ťa­nů vtrh­lo na obra­zov­ky napří­klad s fil­my Kočka z vesmí­ru, Muž odji­nud a v tele­vi­zi se seri­á­lem Vetřelci. Louis de Funès, na kte­ré­ho zapů­so­bi­ly spe­ci­ál­ní efek­ty ve fil­mu Stevena Spielberga Blízká setká­ní tře­tí­ho dru­hu, se roz­ho­dl, že záplet­kou dal­ší­ho fil­mu o čet­ní­cích bude setká­ní mimo­zemš­ťa­nů s čet­nic­kou bri­gá­dou v Saint-Tropez. Projekt byl zahá­jen. Německý dis­tri­bu­tor je infor­mo­ván, že se natá­čí nový film, a oka­mži­tě slo­ží zálo­hu ve výši jed­né mili­ar­dy sta­rých fran­ků spo­leč­nos­ti SNC.

Louis de Funès sní o léta­jí­cím talí­ři, kte­rý by byl stej­ně vel­ko­le­pý a děsi­vý jako ten z fil­mu Blízká setká­ní tře­tí­ho dru­hu. Jeho stav­bou byla pově­ře­na fir­ma Matra, kte­rá se spe­ci­a­li­zu­je na letec­tví, kos­mo­nau­ti­ku a auto­mo­bi­lo­vý prů­my­sl a kte­rá tuto výzvu při­ja­la pro zába­vu. Na stav­bu dohlí­žel „odbor­ník“ na UFO, kte­rý byl spo­jen s GEIPANem a tvr­dil, že už něja­ké pozo­ro­val, tak­že leta­dlo dodr­žo­va­lo „stan­dar­dy“ léta­jí­cích talí­řů a odpo­ví­da­lo svě­dec­tvím.

Výběr herců

Christian Marin, kte­rý hra­je čet­ní­ka Merlota, se toho­to páté­ho fil­mu neú­čast­ní, čás­teč­ně pro­to, že ho Jean Anouilh požá­dal, aby hrál La Culotte v Théâtre de l’Atelier, ale také pro­to, že se domní­vá, že „už na tom­to téma­tu udě­lal všech­nu prá­ci“ a že „s pátým nebo šes­tým fil­mem by se to toči­lo v kru­hu! Jeho posta­va je nahra­ze­na ekvi­va­len­tem, vyso­kým, hube­ným a stej­ně urost­lým čet­ní­kem Taupinem, kte­ré­ho hra­je Jean-Pierre Rambal. Jean-Pierre Rambal se obje­vil v před­cho­zím fil­mu Jeana Giraulta L’Horoscope (1978) a Louis de Funès si ho vši­ml během vystou­pe­ní v pořa­du Aujourd’hui Madame, v čís­le věno­va­ném pla­chos­ti, kde ho shle­dal „impo­zant­ním“. Rambal si v dal­ším fil­mu svou roli nezo­pa­ko­val, pro­to­že byl pří­liš zane­prázd­něn v diva­dle, a pro­to ho nahra­dil podob­ný před­sta­vi­tel, kte­ré­ho hrál Patrick Préjean.

Jean Lefebvre sice hrál čet­ní­ka Fougasse v před­cho­zích čtyřech fil­mech, ale ani v tom­to se neob­je­vil - pro­duk­ce ho pro nový film nekon­tak­to­va­la. Tisk na tuto absen­ci neo­po­mněl pou­ká­zat, neboť již v době vzni­ku fil­mů Četník v New Yorku a Četník se žení upo­zor­nil na napě­tí mezi Lefebvrem, Jeanem Giraultem a Louisem de Funèsem. Režisér jas­ně vysvět­lil, že Louis de Funès nechtěl pra­co­vat s lid­mi, kte­ří by moh­li na pla­ce vytvo­řit špat­nou atmo­sfé­ru. Postava byla pro­to nahra­ze­na ekvi­va­len­tem, novým kome­di­ál­ním pomoc­ní­kem, čet­ní­kem Beaupiedem, kte­ré­ho hrál Maurice Risch. Louis de Funès si Rische vybral poté, co ho hrál ve fil­mech Le Grand Restaurant, Les Grandes Vacances a nedáv­no ve fil­mu La Zizanie. V dal­ším fil­mu pře­vzal roli Maurice Risch.

Claude Gensac se měla vrá­tit jako Josépha Cruchot, Ludovicova man­žel­ka. Její natá­če­cí plán byl roz­vr­žen do pou­hých tří týd­nů, aby moh­la v Théâtre de la Ville pod vede­ním Jeana Mercura zkou­šet hru George Bernarda Shawa Dům zlo­me­ných srd­cí. Nakonec, jen něko­lik dní před začát­kem natá­če­ní, ji reži­sér odmí­tl pus­tit. Claude Gensac byla pro­to narych­lo nahra­ze­na Marií Maubanovou, pro kte­rou byla role „zkrá­ce­na a zmen­še­na“, při­čemž její nepří­tom­nost během vel­ké čás­ti fil­mu byla omlu­ve­na dovo­le­nou v Bretani. Herečka, jejíž posled­ní fil­mo­vé vystou­pe­ní je prá­vě toto, se s Louisem de Funèsem sezná­mi­la v roce 1950 při natá­če­ní fil­mu Pas de week-end pour notre amour. Josépha Cruchota si opět zahrá­la Claude Gensac v násle­du­jí­cím fil­mu Četník a čet­ni­ce.

Jacques François nahra­dil Yvese Vincenta v roli plu­kov­ní­ka.

Za zmín­ku sto­jí role Henriho Génèse (maji­tel restau­ra­ce Le Cabanon), Pierra Reppa (maji­tel gará­že) a Lamberta Wilsona (mimo­zemšťan, kte­rý mlu­ví s Beaupiedem), kte­rý zde debu­to­val jako herec.

Serge Brasseur, impo­zant­ní míst­ní muž, je najat pro malou roli, v níž ho Cruchot poplá­cá po zádech.

Micheline Bourdayová nahra­di­la Nicole Vervilovou, kte­rá dob­ro­vol­ně odstou­pi­la od sed­mé­ho dílu v roli man­žel­ky pra­por­čí­ka Gerbera Michela Galabrua, v posled­ních dvou dílech série Četníci.

Natáčení

Natáčení začí­ná 15. září 1978 v Saint-Tropez a trvá dva­náct týd­nů. Konala se v Saint-Tropez a Gassinu ve Var.

K natá­če­ní byly zapo­tře­bí dva „léta­jí­cí talí­ře“; jeden v „život­ní veli­kos­ti“, dru­hý o prů­mě­ru asi 1,20 m, pou­ze pro natá­če­ní jeho pádu v pří­sta­vu Saint-Tropez. Postavili je, stej­ně jako inte­ri­ér čet­nic­ké sta­ni­ce, kuli­sá­ři spo­leč­nos­ti Société fra­nçai­se de pro­ducti­on (SFP) v Buttes-Chaumont.

V pon­dě­lí 9. říj­na 1978 natá­čí štáb kaska­dér­skou scé­nu s mod­rým kab­ri­o­le­tem Oldsmobile na náměs­tí Auguste-Blanqui před poli­cej­ní sta­ni­cí. V této scé­ně musí Josépha Cruchotová (v podá­ní dublér­ky Marie Maubanové, tři­ce­ti­le­té kaska­dér­ky) za volan­tem své­ho Oldsmobilu před kame­ra­mi ustou­pit Renaultu 16, kte­rý při­jíž­dí na náměs­tí Blanqui. Natáčení pro­bí­há kolem desá­té hodi­ny dopo­led­ne, dopra­va je pře­ru­še­na a je zří­ze­na bez­peč­nost­ní služ­ba. Kaskadérka jela nor­mál­ně na náměs­tí Blanqui, „pak z něja­ké­ho důvo­du špat­ně pro­je­la zatáč­ku asi pade­sát met­rů od super­mar­ke­tu“. Navzdory svým dva­nác­ti­le­tým zku­še­nos­tem kaska­dér­ka „naje­la na chod­ník a poté se prud­ce střet­la s vozi­dlem R16, kte­ré měla nechat pro­jet“. Vozidlo nezpo­ma­li­lo, roz­je­lo se a nako­nec nara­zi­lo do slou­pu u vcho­du do super­mar­ke­tu Prisunic napro­ti poli­cej­ní sta­ni­ci. Auto smet­lo tucet kolemjdou­cích. Hasiči, jejichž záchran­né stře­dis­ko je neda­le­ko, zasáh­li rych­le a o obě­ti (včet­ně kaska­dér­ky) se posta­ra­ly čty­ři sanit­ky, kte­ré je pře­vez­ly do nemoc­ni­ce v Saint-Tropez nebo na kli­ni­ku Oasis v Gassinu. Na násled­ky zra­ně­ní zemře­la 82letá Madeleine Montfolletová. François Bernard, 70letý čet­ník ve výsluž­bě, měl ampu­to­va­né obě nohy. Dne 14. říj­na ve zprá­vách ve 20:00 na TF1 ozná­mil mode­rá­tor Jean-Claude Bourret, že byli zabi­ti dva lidé a sedm jich bylo zra­ně­no.

Poškozené vozi­dlo bylo zapar­ko­vá­no v karosár­ně na ces­tě na Tahiti. Soudce dra­gu­ig­nan­ské­ho stát­ní­ho zastu­pi­tel­ství, kte­rý má vyšet­řo­vá­ní na sta­ros­ti, požá­dal, aby z gará­že neby­la vyne­se­na žád­ná část vozu, aby nedo­šlo ke zkres­le­ní exper­tí­zy vozi­dla. Produkční tým fil­mu však chtěl obno­vit čel­ní sklo vozu, aby mohl nato­čit stej­ný model během před­cho­zích scén. Podle Louise de Funèse byla pří­či­nou neho­dy mecha­nic­ká záva­da, niko­li chy­ba kaska­dér­ky při říze­ní.
Navzdory tragé­dii natá­če­ní pokra­čo­va­lo pod tla­kem pro­duk­ce, kte­rá si nepřá­la žád­né zpož­dě­ní, ale v napja­té atmo­sfé­ře. V Gassinu pokra­čo­va­la střel­ba. Scény plá­no­va­né v Saint-Tropez jsou poza­sta­ve­ny a natá­če­ní se pře­sou­vá do Port Grimaud.

Původní soundtrack

Aby hud­ba k fil­mu půso­bi­la „mimo­zem­sky“, pou­žil Raymond Lefebvre popr­vé ve své kari­é­ře syn­te­zá­to­ry, teh­dy ješ­tě poměr­ně nový nástroj, kte­rý kom­bi­no­val s tra­dič­ní hud­bou, zejmé­na s decho­vý­mi nástro­ji. Stejný „mix“ syn­te­zá­to­rů a tra­dič­ní hud­by pou­žil i při tvor­bě hud­by k fil­mu La Soupe aux choux s podob­ným námě­tem.
V roce 1978, ve stej­ném roce, kdy byl film nato­čen, vydal Raymond Lefebvre Soul Symphonies n°3, sbír­ku syn­te­zá­to­ro­vých „expe­ri­men­tů“ s kla­sic­kou hud­bou. Některá hud­ba na albu sil­ně při­po­mí­ná někte­ré sklad­by ze soun­d­trac­ku k fil­mu, pro kte­rý by skla­da­tel čer­pal hud­bu ze své­ho expe­ri­men­tál­ní­ho alba. Například syn­te­zá­to­ro­vá trans­po­zi­ce jed­no­ho z čty­ři­a­dva­ce­ti Capriccií pro hous­le Niccolò Paganiniho (Capriccio Rhapsody) vyús­tí v sil­né a zne­po­ko­ji­vé téma Encounter of the Fourth Kind. Téma z Koncertu pro čty­ři roč­ní obdo­bí č. 3 (Podzim) Antonia Vivaldiho je napí­na­vým téma­tem fil­mu Vetřelci, kte­ré zazní­vá ve fil­mech Amplitude Sidereal a The Brigade Splits. Tyto sklad­by byly rea­li­zo­vá­ny pomo­cí klá­ve­so­vých počí­ta­čů Rocky Mount Instruments (en), Moog IIIp (vel­ký model), ARP Pro/DGX (en), ARP Omni (poly­fon­ní), Korg 1000, Korg 2000 a sek­ven­ce­ru EMS.
O dva roky poz­dě­ji pou­žil Jean Girault píseň Parade à Saint-Tropez jako hudeb­ní dopro­vod k veletr­hu ve fil­mu La Soupe aux choux.

Photo © Société Nouvelle de Cinématographie (SNC)

- Článek na Kritiky.cz, jehož auto­rem je Jiří Borový, pod­lé­há licen­ci Creative Commons Uveďte původ-Zachovejte licen­ci 4.0 Mezinárodní .

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Nejstarší

Nejnovější Nejlépe hodnocené

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře

15. července 2021Četník a četniceČetník a četnice je francouzský film režiséra Jeana Giraulta z roku 1982. Jean Girault během natáčení zemřel, takže natáčení a střih filmu dokončil asistent režie Tony Aboyantz. Byl to také poslední film Louise de Funèse, který…Vydáno v rubrice: Speciály

30. ledna 2024Četník ze Saint-Tropez: Loupežné kouzlo francouzské komedie a hvězdného humoru Louise de FunèseČetník z Saint-Tropez, oblíbená francouzská komedie, která nastartovala filmovou kariéru Louise de Funèse, s radostnou energií lechtá smysly diváků již mnoho let. Louis de Funès, temperamentní muž s unikátním humorem, zůstává nejoblíbenějším komikem ve Francii i…Vydáno v rubrice: Zajímavosti

12. července 2022Grand restaurant pana SeptimaGrand restaurant pana Septima je komediální film francouzského režiséra Jacquese Besnarda, uvedený do kin v roce 1966. Představil si ho Louis de Funès již na konci roku 1950, film vypráví o příhodách pana Septima, majitele velké…Vydáno v rubrice: Speciály

8. července 2021Četník ve výslužběČetník ve výslužbě je francouzský film režiséra Jeana Giraulta z roku 1970 s Louisem de Funèsem a Michelem Galabru v hlavních rolích. Tento film je čtvrtým dílem série Četník. Obsah filmu Vrchní maršál Cruchot odešel do…Vydáno v rubrice: Speciály

26. července 2021Fantomas kontra Scotland YardFantomas proti Scotland Yardu je francouzsko-italský film režiséra André Hunebelleho z roku 1967. Po Fantomasovi z roku 1964 a Fantomas se zlobí z roku 1965 se jedná o třetí a závěrečnou část trilogie André Hunebelleho věnované…Vydáno v rubrice: Speciály

18. července 2021FantomasJedná se o první film z trilogie André Hunebelleho věnované zločinci, který předcházel filmům Fantomas se zlobí z roku 1965 a Fantomas proti Scotland Yardu z roku 1967. V době uvedení do kin přilákal do francouzských…Vydáno v rubrice: Speciály

15. srpna 2023Komedie plná zmatků a intrik: Film „Oskar“ s Louisem de Funèsem ve hlavní roli z roku 1967Oskar je francouzský film režiséra Édouarda Molinaroa, který byl uveden do kin v roce 1967. Film s Louisem de Funèsem v hlavní roli vypráví příběh průmyslníka (hraje ho Louis de Funès), který během jediného dne zjistí,…Vydáno v rubrice: Speciály

30. srpna 2022Zelňačka (La Soupe aux choux)La Soupe aux choux je francouzský film režiséra Jeana Giraulta z roku 1981. Komedie kombinovaná se sci-fi, adaptovaná podle stejnojmenného románu René Falleta z roku 1980, ve které si zahráli Louis de Funès (jehož je to…Vydáno v rubrice: Speciály

1. července 2022Den ŠakalaChacal (Den šakala) je britsko-francouzský film z roku 1973, který natočil režisér Fred Zinnemann podle románu Fredericka Forsytha. Synopse V roce 1963, po neúspěšném útoku na Petit-Clamart, si tři vůdci OAS najmou profesionálního zabijáka, aby zavraždil…Vydáno v rubrice: Speciály

6. března 2022Asterix a ObelixAsterix a Obelix  je francouzsko-italsko-německý film režiséra Clauda Zidiho z roku 1999. Claude Zidi, režisér mnoha populárních komedií, natočil první hranou adaptaci komiksu Asterix, jehož autory jsou Albert Uderzo a René Goscinny. Mezi herci jsou francouzskému…Vydáno v rubrice: Speciály

23. ledna 2022Benedetta - Recenze (70 %)Paul Verhoeven - Můj oblíbený úchyl. Režisér mající na svědomí takové kousky jako Robocop, (který mě uhranul svou až epickou měrou bizarního násilí,) Total Recall, (Kde mě zaujala krátká rolička Sharon Stone mnohem více než třeba v Základním Instinktu, od…Vydáno v rubrice: Filmové recenze

23. prosince 2021Matrix Resurrections (The Matrix Resurrections) – Recenze – 60 %Původní Matrix z roku 1999 se stal jedním z nejvlivnějších filmů moderní kinematografie, přišel do kin v době největšího rozkvětu digitálních technologií a otevřel dveře 21. století, éře počítačů a internetu. Uchvátil tehdy nejen svou revoluční formou, kombinující řadu…Vydáno v rubrice: Filmové recenze

16. prosince 2021Matrix RevolutionsTřetí a poslední díl rozporuplné trilogie máme tady. Stojí to za to? Je to asi na každém z nás… Je zajímavé, jak se téměř všem líbil první díl Matrixu a jak ve velké většině případů zklamal…Vydáno v rubrice: Retro filmové recenze

9. prosince 2021Matrix ReloadedA je to tady. Jste si úplně jistí tím, čím si myslíte, že jste? Dlouho po prvním díle jsem ani netušil, že se dočkáme pokračování. Všechno to začalo vřít až pár týdnů před uvedením premiéry dalšího…Vydáno v rubrice: Retro filmové recenze

3. srpna 2021Angelika a králAngelika a král (originální název: Angélique et le roy) je celovečerní film z roku 1966, který natočil režisér Bernard Borderie ve francouzsko-německo-italské koprodukci. Film je třetím dílem filmové série natočené podle románu Angélique od Anne Golon.…Vydáno v rubrice: Speciály

21. července 2021Fantomas se zlobíFantomas se zlobí je francouzsko-italská dobrodružná komedie André Hunebelleho z roku 1965. Jedná se o druhou část trilogie André Hunebelleho věnované postavám vytvořeným Pierrem Souvestrem a Marcelem Allainem, která vznikla mezi filmy Fantomas, vydaným v roce…Vydáno v rubrice: Speciály