Kritiky.cz > Speciály > Asterix a Obelix

Asterix a Obelix

Asterix
Asterix
1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězd (zatím nehodnoceno)
Loading...

Asterix a Obelix  je francouzsko-italsko-německý film reži­sé­ra Clauda Zidiho z roku 1999.

Claude Zidi, reži­sér mno­ha popu­lár­ních kome­dií, nato­čil prv­ní hra­nou adap­ta­ci komik­su Asterix, jehož auto­ry jsou Albert Uderzo a René Goscinny. Mezi her­ci jsou fran­couz­ské­mu pub­li­ku dob­ře zná­mí Christian Clavier (Asterix), Gérard Depardieu (Obelix) a Michel Galabru (Abraracourcix).

Film se v roce 1999 dostal na prv­ní mís­to fran­couz­ských pokla­den s téměř 9 mili­o­ny divá­ků, a to i přes poměr­ně vlaž­né recen­ze.

Synopse

Celkové představení

„Píše se rok 50 před naším leto­poč­tem. Celá Galie je obsa­ze­na Římany... Všechno? Ne, pro­to­že jed­na ves­ni­ce zary­tých Galů stá­le odo­lá­vá útoč­ní­kům. A život posádek řím­ských legi­o­ná­řů v zako­pa­ných tábo­rech Babaorum, Aquarium, Laudanum a Petibonum není snad­ný.“

Jako vždy má Julius Caesar s těmi­to Galy pro­blémy: Detritus, pro­rad­ný a nelo­a­jál­ní důstoj­ník, před ním exis­ten­ci této malé ves­ni­ce zata­jil. V tou­ze zni­čit toto posled­ní ohnis­ko povstá­ní a una­ven neschop­nos­tí cen­tu­ri­o­na Caia Bonuse při­jíž­dí Caesar osob­ně oblé­hat ves­ni­ci, v níž žijí odpůr­ci. Má k tomu dob­rý důvod: Prolix, faleš­ný věš­tec, pod­ní­til ves­ni­ča­ny, aby ukrad­li vůz s jeho peně­zi na daně.

Podrobná synopse

Druid Getafix se musí vydat do lesa Karnutů, kde se koná vel­ké výroč­ní setká­ní dru­i­dů, na němž se volí nej­lep­ší z nich. Ačkoli byla s Římany uza­vře­na doho­da, kte­rá je zava­zu­je nechat dru­i­dy v jejich lese na poko­ji, Detritus s tím nesou­hla­sí, pro­to­že „císa­řo­vy sli­by jsou závaz­né jen pro ty, kdo jim věří“. Během obřa­du zajme Getafixe, aby ho donu­til pro­zra­dit tajem­ství kou­zel­né­ho nápo­je, kte­rý je zdro­jem nepo­ra­zi­tel­nos­ti Galů. Asterix a Obelix vedou ope­ra­ci na nale­ze­ní své­ho dru­i­da a roz­hod­nou se pro­nik­nout do Caesarova tábo­ra.

Obelix se vydá­vá za legi­o­ná­ře jmé­nem „Obelus“, zatím­co Asterix se vydá­vá za zaja­té­ho gal­ské­ho špi­o­na. Uvězněný Asterix najde Getafixe, kte­rý se Detritovi vzpí­rá a odmí­tá mu pro­zra­dit tajem­ství lek­tva­ru. Asterix je vyslý­chán a mučen, ale bez výsled­ku. Getafix se pod­vo­lí tepr­ve teh­dy, když je na Galovo mís­to dosa­zen Dogmatix, kte­rý vysly­šel Asterixovo volá­ní a při­po­jil se k němu v mučír­ně. Druid pak s pomo­cí Asterixe vyro­bí kot­lík s kou­zel­ným lek­tva­rem, kte­rý Detritus ochut­ná a jehož účin­ky oka­mži­tě pocí­tí.

Když si uvě­do­mí, že ho může pou­žít jako zbraň k pře­vze­tí moci, naří­dí Detritus Césara zatknout a zmoc­ní se tábo­ra. Obelix, kte­rý se mezi­tím stal cen­tu­ri­o­nem, pro­to­že vytá­hl Detrita z úzkých, je pový­šen na veli­te­le osob­ní strá­že nové­ho dik­tá­to­ra. Detritus se sna­ží zís­kat pod­po­ru vojá­ků pořá­dá­ním her. Asterix je nucen pře­ko­nat cir­ku­so­vý kruh plný nástrah: v ces­tě mu sto­jí hadi, lvi, kro­ko­dý­li, myga­lo­vé a také slon. Přesto se mu poda­ří pře­ko­nat všech­ny pře­káž­ky, ale když se dosta­ne k Obelixovi a Detritovi, ti na něj pošlou zom­bie (Detritus říká, že to není zví­ře, ale „člo­věk“), aby ho uškr­til.

Astelix má prá­vě tolik času a sil, aby řekl: „Obelixi, u Toutatise, staň se zno­vu Obelixem, je to nalé­ha­vé!“, což je ve sku­teč­nos­ti kódo­vá věta, kte­rá má Obelixovi nazna­čit, aby se vzdal své role vojá­ka. Poté, co na Obelixovu žádost roz­luš­tí zprá­vu a pře­čte ji ze rtů obě­ti, je Detritus omrá­čen Obelixem, kte­rý se opět stal sám sebou. Obelix zachrá­ní Asterixe, bri­lant­ně pře­jde cir­ku­so­vý kruh opač­ným smě­rem a osvo­bo­dí Getafixe. Skupina s sebou vez­me také tajem­né­ho věz­ně, ukry­té­ho pod želez­nou mas­kou.

Po pří­jez­du do ves­ni­ce Obelix mas­ku ote­vře: je to Caesar, uvěz­ně­ný samozva­ným dik­tá­to­rem. Detritus z pomsty zaú­to­čí na ves­ni­ci s hrn­cem kou­zel­né­ho lek­tva­ru, kte­rý pro něj Getafix vyro­bil. Aby se dru­id útoč­ní­ko­vi ubrá­nil, musí si při­pra­vit novou nádo­bu. Zjistí však, že má ingre­di­en­ce jen na půl hrn­ce, což nesta­čí.

Asterix, Obelix a Getafix se musí vydat do hlu­bin jes­ky­ně, aby našli dru­i­do­va dědeč­ka Mathusalixe (dvě stě let staré­ho dru­i­da) a odpo­vě­dě­li na hádan­ky, aby zís­ka­li láhev mlé­ka dvou­hla­vé­ho jed­no­rož­ce, kte­ré po nali­tí do kou­zel­né­ho lek­tva­ru má za násle­dek naklo­no­vá­ní těch, kte­ří ho vypi­jí. Poté, co deset Asterixů a deset Obelixů (kte­rým bylo pro jed­nou dovo­le­no ochut­nat dru­i­dův lek­tvar) s obtí­že­mi zís­ka­jí ingre­di­en­ci, tri­um­fu­jí nad Detritem, kte­rý je Caesarem odsou­zen za vele­zra­du. Za to Caesar pro­hlá­sí ves­ni­ci za „pří­te­le a spo­jen­ce Říma“ a za nezda­ni­tel­nou.

Produkce

Původ a vývoj

Před fil­mem Asterix a Obelix vs. Caesar vznik­ly dva dal­ší pro­jek­ty fil­mo­vých adap­ta­cí Asterixe, kte­ré se však nikdy neu­sku­teč­ni­ly. Claude Lelouch byl prv­ní, kdo o tom pře­mýš­lel. V 60. letech chtěl film nato­čit s nepro­fe­si­o­nál­ní­mi her­ci, a to pou­ze kvů­li jejich fyzic­ké podob­nos­ti s komik­so­vý­mi posta­va­mi, ale pro­jekt se nikdy neu­sku­teč­nil. Později se do dru­hé­ho pro­jek­tu pus­til Louis de Funès, kte­rý si chtěl zahrát Asterixe (a pod­le zvěs­tí měl Obelixe hrát Lino Ventura). Z pro­jek­tu také sešlo. Podle pří­te­le Alberta Uderza chtěl Louis de Funès hrát posta­vu Asterixe bez knír­ků. Asterix a Obelix vs. Caesar je prv­ním fil­mem o Asterixovi, ve kte­rém hra­jí her­ci.

Původní nápad Thomase Langmanna z roku 1992 byl adap­to­vat komiks Asterix. Syn Clauda Berriho se ve svých tři­a­dva­ce­ti letech, poté co si zahrál v něko­li­ka fil­mech jako Les Années san­dwi­ches nebo Paris s’é­ve­ille, začal zají­mat o natá­če­ní fil­mu o Galovi Asterixovi. Nejprve kon­tak­to­val Sylvii Uderzovou (dce­ru Alberta Uderza) a oba měli na fil­mo­vý pro­jekt stej­ný názor. Sylvie o tom mlu­vi­la se svým otcem a ten nako­nec s pro­jek­tem sou­hla­sil. Thomas poté kon­tak­to­val Anne Goscinnyovou, dědič­ku morál­ních práv své­ho otce. I ona pro­jekt při­ja­la. Se sou­hla­sem dědi­ců se Thomas Langmann vydal za svým otcem a za Renn Productions, ale ti pro­jekt odmít­li, pro­to­že pro Clauda Berriho „komiksy nejsou jeho par­ke­ta“, ale také pro­to, že už pro­du­ko­val jiné fil­my. Thomas Langmann se však nene­chal odra­dit a pro svou adap­ta­ci Asterixe se mu poda­ři­lo zís­kat Gérarda Depardieu, Christiana Claviera a Jeana-Marie Poirého, tak­že se o film začal zají­mat Claude Berri a zařa­dil ho do svých pra­cov­ních hypo­téz. V roce 1994 zavo­lal Claude Berri tele­fo­nic­ky Claudu Zidimu a požá­dal ho, zda by ho mohl zapsat na seznam reži­sé­rů, kte­ří mají o film zájem. Po chví­li pře­mýš­le­ní Claude Zidi sou­hla­sil. Albert Uderzo a Claude Berri pak pode­psa­li smlou­vu se tře­mi klau­zu­le­mi: respek­to­vá­ní ducha komik­su Asterix Galský, vyu­ži­tí význam­ných pro­střed­ků a role Obelixe vyhra­ze­ná pro Gérarda Depardieu.

Výběr herců

Během pří­prav fil­mu Thomas Langmann oslo­vil Gérarda Depardieu, aby si zahrál roli Obelixe. Depardieu sou­hla­sil pod pod­mín­kou, že bude čekat, pro­to­že je zane­prázd­něn jiným fil­mem. Role Obelixe mu tak byla vyhra­ze­na ve třech smlou­vách pode­psa­ných mezi Albertem Uderzem a Claudem Berrim. Zatímco Thomas Langmann ješ­tě neměl pro­du­cen­ta, dvo­ji­ce Clavier-Poiré při­šla s nápa­dem po úspě­chu fil­mu Les Visiteurs. Přijali ji, pak se stáh­li, aby nato­či­li Les Anges gar­di­ens. Christian Clavier již nebyl pro roli Asterixe k dis­po­zi­ci, a tak byla role nabíd­nu­ta Danielu Auteuilovi. Depardieuova kari­é­ra ved­la k něko­li­ka­mě­síč­ní­mu zpož­dě­ní v har­mo­no­gra­mu. V té době Daniel Auteuil pře­mýš­lel o své kari­é­ře a při­jal nabíd­ku Alaina Corneaua na fil­mo­vý pro­jekt. Christian Clavier, kte­rý prá­vě dokon­čil film Les Couloirs du temps : Les Visiteurs 2, dostal po Auteuilově odstou­pe­ní nabíd­ku od Clauda Berriho, kte­rou při­jal. Albert Uderzo pro Dogmatix uve­dl, že pou­ze „nakres­lil psa“ a že toto ple­me­no nee­xis­tu­je. Pro roli Dogmatixe byli pou­ži­ti tři růz­ní bílí kří­žen­ci psů, kte­rým byly při­dá­ny čer­né uši.

Pro ztvár­ně­ní ostat­ních postav v Asterixovi Galovi Claude Berri nej­pr­ve uva­žo­val o povo­lá­ní mla­dých her­ců do vět­ru. Ne všech­ny posta­vy v komik­su jsou však mla­dé. Michel Galabru se tak v roli Abraracourcixe téměř vnu­til, stej­ně jako Claude Piéplu, Sim, Jean-Pierre Castaldi, Jean-Roger Milo a Daniel Prévost. Protože však byla pro­duk­ce také němec­ká, byly tři hlav­ní role vyhra­ze­ny Němcům: César, Bonemine a Falbala. Gottfried John a Marianne Sägebrechtová se na prv­ní dvě posta­vy vel­mi dob­ře hodi­li. Pokud jde o Falbalu, roli, kte­rá se obvykle svě­řu­je němec­ké osob­nos­ti, zís­ka­la po doho­dě mezi Claudem Zidim a němec­ký­mi kopro­du­cen­ty Lætitia Casta. Claude Berri chtěl do role Détrita Roberta Benigniho, ale když za ním štáb při­šel během natá­če­ní fil­mu La vie est belle, odmí­tl roli hrát, aby dal před­nost své­mu fil­mu. Po něko­li­ka­mě­síč­ním odmí­tá­ní her­ce a po dokon­če­ní fil­mu sou­hla­sil.

Římská cir­ku­so­vá udá­lost se ode­hrá­vá v Německu, pro tuto scé­nu bylo na zákla­dě výbě­ro­vé­ho říze­ní vybrá­no 300 němec­kých kom­par­zis­tů.

Jedná se o posled­ní film Clauda Piéplu, kte­rý hra­je Panoramixe. Je to také posled­ní film, ve kte­rém se Claude Piéplu (Getafix) a Michel Galabru (Abraracourcix) zno­vu set­ka­jí, 35 let po jejich prv­ním fil­mo­vém setká­ní ve fil­mu Četník ze Saint-Tropez z roku 1964 s Louisem de Funèsem.

Rozpočet, příjmy, honoráře

Podle kni­hy Pierra Billarda Asterix a Obelix vs. Caesar: pří­běh fil­mu činí před­běž­ný odhad 274 620 460 F bez DPH (tj. 41 865 619,24 €). Tento odhad lze roz­dě­lit do deví­ti čás­tí. Náklady na umě­lec­ká prá­va 15 446 078 F (2 354 739,41 €), per­so­nál 49 430 309 F (7 535 602,02 €), tlu­mo­če­ní 38 691 515 F (5 898 483,43 €), pří­spěv­ky na soci­ál­ní zabez­pe­če­ní 34 422 126 F (5 247 619,27 €), kuli­sy a kos­týmy 44 146 378 F (6 730 071,94 €), dopra­va, nákla­dy a sprá­va scé­ny 19 990 632 F (3 047 552,20 €), tech­nic­ké pro­střed­ky 33 751 699 F (5 145 413,34 €), film a labo­ra­to­ře 4 996 697 F (761 741,54 €) a pojiš­tě­ní a růz­né 18 775 017 F (2 862 232,89 €). Mezisoučet tedy činí 259 620 460 fran­ků, k čemuž je tře­ba při­po­číst 15 000 000 fran­ků na nepřed­ví­da­né výda­je. Celkový odhad před­lo­že­ný Centre nati­o­nal de ciné­ma­to­gra­phie (nyní Centre nati­o­nal du ciné­ma et de l’i­mage ani­mée) činil 274 640 460 F.

Polovinu finan­co­vá­ní fil­mu poskyt­la spo­leč­nost Katharina, kte­rou zalo­žil Claude Berri. Díky kopro­duk­ci s němec­kou spo­leč­nos­tí Bavaria Film nabí­zí Bavorsko finanč­ní pod­po­ru v rám­ci záko­na na pod­po­ru fil­mů v regi­o­nu.

V roce 1999 byl film s roz­poč­tem téměř 42 mili­o­nů eur nej­draž­ším fran­couz­ským fil­mem všech dob. Později, v roce 2002, jej pře­ko­nal film Asterix a Obelix: Mise Kleopatra s roz­poč­tem 50 mili­o­nů eur a v roce 2008 Asterix na olym­pij­ských hrách s roz­poč­tem 78 mili­o­nů eur.

Natáčení

V roce 1995 dokon­čil Claude Zidi prv­ní ver­zi scé­ná­ře k fil­mu. V roce 1996 jsou sta­no­ve­ny obec­né zákla­dy pří­pra­vy natá­če­ní a v roce 1997 jsou sta­no­ve­ny i všech­ny fáze výro­by. 2. úno­ra 1998 tak zača­lo natá­če­ní v mni­chov­ském cir­ku­se a pre­mi­é­ra fil­mu byla naplá­no­vá­na na 3. úno­ra 1999. Film vzni­ká pod vede­ním pro­du­cen­ta Clauda Berriho, reži­sé­ra Clauda Zidiho a výkon­né­ho pro­du­cen­ta Pierra Grunsteina. K vylep­še­ní dia­lo­gů ve scé­ná­ři Clauda Zidiho byl při­zván Gérard Lauzier.

Scény z vesnice

Pierre Grunstein uva­žo­val o natá­če­ní ves­ni­ce ve slun­né zemi, jako je Španělsko nebo Itálie. Claude Zidi však dal před­nost ate­li­é­ru: nedo­ká­zal si před­sta­vit, že by natá­čel s ome­ze­ním poča­sí a s her­ci s holý­mi prsy.

Volba padla na ate­li­ér v La Ferté-Alais (Essonne), kte­rý má roz­lo­hu 4 000 m, a to i přes dva nedo­stat­ky: není zvu­ko­těs­ný a je vzdá­len šede­sát kilo­me­t­rů od Paříže. Přestože stu­dio má roz­mě­ry 80 × 60 m, musí v něm být pro­stor pro pohyb tech­ni­ky a lidí, tak­že se kuli­sy musí vejít do roz­mě­ru 65 × 50 m. Ačkoli domy byly původ­ně roz­mís­tě­ny stej­ně jako v komik­su, kvů­li tomu­to ome­ze­ní se domy posklá­da­ly jeden na dru­hý a mezi nimi není žád­ný pro­stor. Pro Clauda Zidiho měla být ves­ni­ce „ves­ni­cí, kde chce kaž­dý žít, malou ves­ni­cí, o kte­ré jsme všich­ni sni­li“. Tým vyzval Jeana Rabasseho, aby sesta­vil sady. Aby ves­ni­ce oži­la, nemě­la by být zob­ra­ze­na stě­na ate­li­é­ru v poza­dí. Podél stěn ate­li­é­ru tak bylo insta­lo­vá­no 260 met­rů dlou­hé mod­ré plát­no zná­zor­ňu­jí­cí oblo­hu. Jako cen­t­rum ves­ni­ce byl navr­žen strom Assurancetourix. Pro výro­bu stro­mu požá­dal Jean Rabasse Francise Poiriera, aby vymo­de­lo­val strom z poly­sty­re­nu, poté posta­vil kovo­vou kon­struk­ci, oblé­kl ji do poly­sty­re­no­vé for­my a pokryl late­xo­vou kůrou. Poté byly insta­lo­vá­ny sekun­dár­ní vět­ve a lis­ty. Všechny lis­ty byly pře­ma­lo­vá­ny a poté ruč­ně při­ši­ty na strom jeden po dru­hém v prů­bě­hu jed­no­ho měsí­ce.

Osvětlení ve stu­diu pro­ve­dl Tony Pierce-Roberts.

Cirkusové scény

Díky jed­ná­ní s pro­dukč­ní spo­leč­nos­tí Bavaria Film byly řím­ské cir­ku­so­vé scé­ny natá­če­ny v mni­chov­ském stu­diu Bavaria po dobu tří týd­nů, počí­na­je 2. úno­rem 1998.

Ve scé­ně v jámě bylo pou­ži­to 100 až 300 sku­teč­ných pavou­ků. Filmový štáb je zne­škod­nil tím, že jim na zuby nane­sl vosk. Na kon­ci fil­mu se někte­rým z nich poda­ři­lo uprch­nout. Většina z nich umrz­la, ale jeden pře­žil a byl poz­dě­ji nale­zen na pla­ce. Hasiči na pla­ce se ho roz­hod­li pou­žít jako mas­ko­ta. Aby se zvý­šil počet pavou­ků ve fil­mu a dosáh­lo se vět­ší­ho „roje­ní“, při­da­la spo­leč­nost Duboi, kte­rá se zabý­vá spe­ci­ál­ní­mi efek­ty, do něko­li­ka zábě­rů stov­ky 3D mode­lů pavou­ků. Když si Christian Clavier pře­če­tl scé­nář, váhal, zda má film nato­čit, když viděl, že ho bude krýt téměř stov­ka myga­lů. Přesvědčila ho jeho tchy­ně Louba Guertchikoffová, mat­ka Marie-Anne Chazelové, kte­rá vědě­la, že tre­né­rem myga­lů je Guy Demazure (tre­nér růz­ných zví­řat v mno­ha fran­couz­ských fil­mech), s nímž se sezná­mi­la před něko­li­ka lety při natá­če­ní fil­mu Un Indien dans la ville a kte­ré­mu plně důvě­řo­va­la.

Ve scé­ně s ali­gá­to­ry jsou všech­na zví­řa­ta sku­teč­ná, až na jed­no. Christian Clavier měl na faleš­ném ali­gá­to­ro­vi sur­fo­vat přes ryb­ník, ale kaska­dér se sple­tl a sko­čil na sku­teč­né­ho ali­gá­to­ra. Vyvázl bez zra­ně­ní.

Další scény

Tři scé­ny jsou natá­če­ny na mís­tě: řím­ský tábor a bitva, setká­ní dru­i­dů a pro­jev Julia Caesara. Římský tábor se natá­čí v Clairefontaine-en-Yvelines (Yvelines).

Asterix a Obelix dopro­vá­ze­jí dru­i­da Getafixe do Posvátného lesa, kde se koná kaž­do­roč­ní setká­ní dru­i­dů, při­čemž tato slav­ná scé­na je inspi­ro­vá­na albem Asterix a Gótové.


  • Zdroj: Francouzská wiki­pe­die
  • Photo © TF1 Films Productions

Jak bude rekla­ma vypa­dat?
-
Nechceš zde rekla­mu napo­řád jen za 50 Kč?
Zobrazit for­mu­lář pro nákup
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
  • Četník a četnice15. července 2021 Četník a četnice Četník a četnice je francouzský film režiséra Jeana Giraulta z roku 1982. Jean Girault během natáčení zemřel, takže natáčení a střih filmu dokončil asistent režie Tony Aboyantz. Byl to […] Posted in Speciály
  • Četník ze Saint-Tropez: Loupežné kouzlo francouzské komedie a hvězdného humoru Louise de Funèse30. ledna 2024 Četník ze Saint-Tropez: Loupežné kouzlo francouzské komedie a hvězdného humoru Louise de Funèse Četník z Saint-Tropez, oblíbená francouzská komedie, která nastartovala filmovou kariéru Louise de Funèse, s radostnou energií lechtá smysly diváků již mnoho let. Louis de Funès, […] Posted in Zajímavosti
  • Amélie z Montmartru (Le Fabuleux destin d´Amélie Poulain)8. července 2023 Amélie z Montmartru (Le Fabuleux destin d´Amélie Poulain) Potřebujete-li pozitivně naladit, chcete-li na chvíli zapomenout na myšlenky tmavších barev a vyladit svou tvář do úsměvu, Amélie z Montmartru tohle všechno na výbornou splní. Nejen to, […] Posted in Retro filmové recenze
  • Amélie z Montmartru19. dubna 2022 Amélie z Montmartru Asi není třeba nějak zvlášť představovat dílo, které pobralo spoustu různých ocenění a bylo vyhlášeno nejlepším filmem za rok 2001. Pro mě se rozhodně jedná o neopakovatelný […] Posted in Retro filmové recenze
  • Nejlepší hráčské scény s Jamesem Bondem2. března 2022 Nejlepší hráčské scény s Jamesem Bondem Martini... protřepané, nemíchané. Když uslyšíte tuto hlášku, pravděpodobně se díváte na bondovku, kde anglický gentleman v obleku zachraňuje svět. Víte, které jsou nejlepší kasino scény s […] Posted in Zajímavosti
  • Jméno růže7. prosince 2021 Jméno růže Jméno růže je film režiséra Jeana-Jacquese Annauda z roku 1986. Scénář napsali Andrew Birkin, Gérard Brach, Howard Franklin a Alain Godard a je natočen podle stejnojmenného románu Umberta […] Posted in Speciály
  • Angelika a král3. srpna 2021 Angelika a král Angelika a král (originální název: Angélique et le roy) je celovečerní film z roku 1966, který natočil režisér Bernard Borderie ve francouzsko-německo-italské koprodukci. Film je třetím […] Posted in Speciály
  • Četník a mimozemšťané12. července 2021 Četník a mimozemšťané V tomto pátém a předposledním filmu se četnická brigáda ze Saint-Tropez, která se objevila ve filmech Četník ze Saint-Tropez (1964), Četník v New Yorku (1965), Četník se žení (1968) a […] Posted in Speciály
  • Četník ve výslužbě8. července 2021 Četník ve výslužbě Četník ve výslužbě je francouzský film režiséra Jeana Giraulta z roku 1970 s Louisem de Funèsem a Michelem Galabru v hlavních rolích. Tento film je čtvrtým dílem série Četník. Obsah […] Posted in Speciály
  • Četník se žení5. července 2021 Četník se žení Třetí film ze série Četník, který následoval po filmu Četník v New Yorku, a předcházel filmu Četník ve výslužbě, byl stejně úspěšný jako první film a jeho natáčení přerušila dlouhá stávka […] Posted in Speciály
Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

|

0
Budeme rádi za vaše názory, zanechte prosím komentář.x
Stránka načtena za 3,25305 s | počet dotazů: 252 | paměť: 72154 KB. | 22.02.2024 - 15:52:40