Čtyři dohody od Dona Miguela Ruize

Čtyři doho­dy je vel­mi prak­tic­ký rád­ce, čer­pa­jí­cí z dáv­né moud­ros­ti sta­rých Toltéků, díky čemuž vás má dovézt k osob­ní svo­bo­dě a k pocho­pe­ní pra­vé pod­sta­ty štěs­tí a život­ní spo­ko­je­nos­ti.

A jak zní ony čty­ři doho­dy?

První doho­da je „Nehřešte slo­vem“, miř­te slo­vem přes­ně. Druhá doho­da zní „Neberte si nic osob­ně“. Třetí doho­da je „Nevytvářejte si žád­né domněn­ky“. A posled­ní čtvr­tá doho­da zní „Vždy dělej­te vše, jak nej­lé­pe dove­de­te“.

Dohoda prv­ní: „Nehřešte slo­vem“

První doho­da kla­de důraz na to, že slo­vo jako tako­vé má vel­mi vel­kou moc, a pro­to bychom jej měli vždy pou­ží­vat zod­po­věd­ně, abychom jím vědo­mě či nevě­do­mě něko­mu neu­blí­ži­li. Jde pros­tě o to pou­ží­vat slo­va správ­ným způ­so­bem.

Nejlépe je vyvar­to­vat se toho, abys­te pokud mož­no niko­mu slo­vy neu­blí­ži­li, zby­teč­ně jej „neza­klí­na­li“ slo­vem, a vyva­ro­va­li se všech výro­ků, kte­ré dále vedou k vytvá­ře­ní kom­plexů a vnitř­ních pro­blé­mů. Toho lze docí­lit pou­ze, pokud bude­te chá­pat a domýš­let, co slo­vo dělá, a jakým způ­so­bem půso­bí pak na jiné a doslo­va je ovliv­ňu­je

Jestliže pocho­pí­te, jak tato prv­ní doho­da fun­gu­je, a jakou tak zís­ká­vá­te moc nad ostat­ní­mi lid­mi a oko­lím, může­te změ­nit záro­veň i způ­sob, jak zachá­zí­te sami se sebou a poz­dě­ji i s ostat­ní­mi lid­mi, pře­váž­ně z řad svých nej­bliž­ších.

Pokud si sami pro sebe řek­ne­te, že jste báječ­ní, jak jste vel­cí a jak moc se máte rádi, bude to i tak sku­teč­ně fun­go­vat. Díky tomu bude­te sami sebou a pře­sta­ne­te mít potře­bu lid­mi mani­pu­lo­vat a sami bude­te vůči jaké­ko­liv vněj­ší mani­pu­la­ci imun­ní.

Zajímavé výro­ky z prv­ní doho­dy:

„Naše pozi­tiv­ní slo­vo je bílou magií, zne­u­ži­tí se stá­vá čer­nou magií.“

„Lidská mysl je jako úrod­ná půda, do kte­ré jsou neu­stá­le zasí­vá­na seme­na - názo­ry, ide­je a pojmy. zasej­te semín­ko - myš­len­ku - a to ros­te. Slovo je jako semín­ko a lid­ská mysl je tak plod­ná!

„Slovo je jako kouz­lo - lidé ho pou­ží­va­jí jako čer­ní mágo­vé a bez­myš­len­ko­vi­tě se navzá­jem zaklí­na­jí.“

„Když vidí­me děsi­vou moc slo­va, musí­me si uvě­do­mit, jaká síla vychá­zí z našich úst.“

„Nehřešit slo­vem zna­me­ná nepo­u­ží­vat slo­vo pro­ti sobě.“

Dohoda dru­há: „Neberte si nic osob­ně“

Dohoda dru­há nabá­dá, že bychom si měli uvě­do­mit, že nikdy nikdo nic neu­dě­lá kvů­li nám, a když něco říka­jí nebo děla­jí, je to pro­je­vem pře­váž­ně jejich vlast­ní situ­a­ce, snů a přá­ní. Ostatně nemá­me zod­po­věd­nost za činy dru­hých, pou­ze a  jen za ty činy své.

Staňte se imun­ní vůči názo­rům a činům dru­hých, jen tak se nesta­ne­te obě­tí oby­čej­né­ho utr­pe­ní. Nečekejte, že vám lidé budou vždy říkat jen a jen prav­du, neboť i oni sami sobě lžou, tak proč by nelha­li i vám? Lžeme ze stra­chu! Jen si to uznej­me!

Touto doho­dou se nau­čí­te dostát vnitř­ní­ho kli­du, a záro­veň i vybu­do­vá­ní nepro­dyš­nos­ti vůči mani­pu­la­ci a zby­teč­ným kon­flik­tům.

„A věř­te, že díky dru­hé doho­dě může­te požá­dat o coko­liv, co bude­te potře­bo­vat.“

„Můžete říkat „ANO“ či „NE“ na coko­liv, co si vybe­re­te, bez viny nebo sebe­od­su­zo­vá­ní.“

„Můžete si dovo­lit řídit se vždy svým vlast­ním srd­cem. Pak se může­te ocit­nout tře­ba upro­střed pek­la, a při­tom zakou­šet vnitř­ní klid a štěs­tí, a nikdo a nic se vás už nedo­tkne.“

Třetí doho­da: „Nevytvářejte si žád­né domněn­ky“

Třetí doho­dou jste na dob­ré ces­tě změ­nit svůj život k lep­ší­mu. Naleznete-li odva­hu klást otáz­ky a vyjá­d­řit, co doo­prav­dy chce­te, bude­te dale­ko svo­bod­něj­ší a spo­ko­je­něj­ší.

Stačí jen mlu­vit sro­zu­mi­tel­ně a jas­ně. Jen tak se vyhne­te jaké­mu­ko­liv nedo­ro­zu­mě­ní, roz­hoř­če­ní a zkla­má­ní. A pokud něče­mu nero­zu­mí­me, není nic jed­no­duš­ší­ho, než se zno­vu zeptat. Ostatně je vždyc­ky lep­ší klást otáz­ky, než si jen vytvá­řet jakési domněn­ky o tom, co jiní říka­jí nebo děla­jí, pro­to­že si to pak vzta­hu­je­me na sebe sama, a pak je ve finá­le i obvi­ňu­je­me z vlast­ních nega­tiv­ních dojmů.

Zajímavé výro­ky z tře­tí doho­dy:

„Máme strach být mezi jiný­mi lid­mi sami sebou a radě­ji se sami zavrh­ne­me ješ­tě dří­ve, než mají pří­le­ži­tost to udě­lat jiní.“

„Vidíme a sly­ší­me jen to, co vidět a sly­šet chce­me, nevní­má­me věci tak, jak ve sku­teč­nos­ti jsou.“

„Vytváření domně­nek ve vzta­zích vede ke spous­tě bojů, potí­ží a nedo­ro­zu­mě­ní mezi lid­mi, kte­ré milu­je­me.“

„Očekáváme, že budou dělat to, co chce­me, pro­to­že nás dob­ře zna­jí. A když se tak nedě­je, cítí­me se zra­ně­ni.“

„Máme spous­tu otá­zek, kte­ré si žáda­jí odpo­vě­di.“

Prostřednictvím tře­tí doho­dy bychom se měli sna­žit pocho­pit a uvě­do­mit si svo­je vlast­ní náv­ky. Dělat stá­le zno­vu a zno­vu to samé, neboť to posi­lu­je naši vůli, pomá­há nám to růst a sta­vět pev­né zákla­dy, na kte­rých může být posta­ven náš nový návyk.

Čtvrtá doho­da: „Dělejte vše tak, jak nej­lé­pe dove­de­te“

Ve čtvr­té doho­dě dělej­te vždyc­ky všech­no tak, jak sami nej­lé­pe dove­de­te, „ne více, ne méně než tak, jak to jde“. Poslední doho­da si kla­de vel­ký důraz na to, neza­bý­vat se minu­los­tí, ale žít v pří­tom­ném oka­mži­ku, prá­vě teď a tady, pro­to­že jen tak zlo­mí­te vel­ké kouz­lo a pro­ži­je­te inten­ziv­ní život. A neza­po­meň­te na to, že to, co nás uči­ní oprav­du šťast­ný­mi, jsou jen a pou­ze naše činy.

Zajímavé výro­ky z čtvr­té doho­dy:

„Nejsi tu pro­to, abys obě­to­val svou radost nebo život. Jsi zde pro­to, abys žil, abys byl šťast­ný a milo­val.“

„Když už nám život vez­me coko­liv, nechej­me to být. Nepotřebujete nic vědět nebo si něco doka­zo­vat. Stačí být, ris­ko­vat a těšit se ze živo­ta, to je vše, na čem sku­teč­ně zále­ží.“

„Naše návy­ky jsou pří­liš zako­ře­ně­né v naší mys­li. Proto vždy řek­ně­te NE, když se vám chce říci NE, a ANO, když se vám chce říci ANO. Máte prá­vo být sami sebou, ale sami sebou může­te být jen teh­dy, když dělá­te vše tak, jak nej­lé­pe dove­de­te.“

„Máme-li vyjá­d­řit, co jsme, musí­me jed­nat. Jednat zna­me­ná být naži­vu. Můžeme mít hla­vu plnou nápa­dů, ale bez akce nejsou k niče­mu.“

Audioknihu „Čtyři doho­dy“ jsem si zvo­li­la, neboť mě toto téma vel­mi zají­má a člo­věk by si urči­tě měl najít na sebe čas a zku­sit na sobě více pra­co­vat. Je to audi­ok­ni­ha, kte­rou poslou­chá­te s úsmě­vem na tvá­ři, a záro­veň se zamýš­lí­te nad svým vlast­ním živo­tem, kte­rý poté bude­te vidět v mno­hem živěj­ších bar­vách. Naleznete tu spous­tu zají­ma­vých myš­le­nek, názo­rů, jež vás doslo­va nená­sil­nou for­mou donu­tí k zamyš­le­ní, a kdo ví, tře­ba se jimi bude­te i řídit.

A díky skvě­lé­mu vypra­vě­či Jaroslavu Duškovi, kte­rý audi­ok­ni­ze pro­půj­ču­je jedi­neč­nost díky své­mu cha­risma­tic­ké­mu a pod­ma­ni­vé­mu hla­su, se snad­no nechá­te uná­šet na vlnách nahráv­ky, a tři hodi­ny vám ute­čou jako nic.

Audioknihu lze zařa­dit nejen do duchov­ní téma­ti­ky, ale pře­váž­ně do kate­go­rie osob­ní­ho roz­vo­je, neboť po jejím poslech­nu­tí se váš život, pokud při­jme­te tyto čty­ři doho­dy, od zákla­du změ­ní, a bude se cítit mno­hem spo­ko­je­něj­ší a šťast­něj­ší.

Audiokniha: Čtyři doho­dy

Autor: Don Miguel Ruiz

Namluvil: Jaroslav Dušek

Délka: 3:04 hodin

Jazyk: čes­ký

Vydavatel: Tympanum, 2009