Dům (Dom 2011)

Film Dům slo­ven­ské reži­sér­ky Zuzany Liové je sním­kem, na kte­rý jsem se dlou­ho těšil. Film zís­kal sluš­né kri­ti­ky a i divá­ci mu vyjá­d­ři­li svo­ji návště­vou bio­gra­fů pří­zeň. Dokonalý před­po­klad pro sluš­ný fil­mo­vý záži­tek.
Je tomu sku­teč­ně tak?
Je tomu sku­teč­ně tak!
Otec (Krobot) a mat­ka (Medvecká) sta­ví dům pro svo­ji dce­ru Evu (Judit Bárdos), té je to ovšem cel­kem vol­né, neboť sama tou­ží zejmé­na po úni­ku z rodin­né­ho pro­stře­dí - jako ide­ál­ní se jí jeví au-pair v Anglii, což je ovšem zce­la v pro­ti­kla­du se zámě­ry rodi­čů - zejmé­na otce. Otec se bojí, aby Eva neskon­či­la jako Jana (to je dru­há dce­ra, kte­rá se ve fil­mu také obje­ví). Pravda, pří­běh nic moc ori­gi­nál­ní není, ale o to tu pře­ce nejde. Film se sou­stře­dí na vykres­le­ní mezi­lid­ských vzta­hů uvnitř (roz­ší­ře­né) rodi­ny, a to je zvlád­nu­té na jed­nič­ku (klid­ně i s hvěz­dič­kou). Při pře­mýš­le­ní nad tím­to sním­kem mi něko­li­krát na mys­li vyvsta­lo slo­vo „pře­svěd­či­vost“. Místy dojem­né, smut­né, někdy tro­chu vese­lé, ale vždy pře­svěd­či­vé.
Negativa tedy mohu smě­řo­vat zejmé­na na zvuk, neboť post­syn­chro­ny a dabing mi doce­la vadi­ly. Chápu, že film, kde hra­jí slo­ven­ští a čeští her­ci záro­veň by vypa­dal zvlášt­ně, kdy­by si tam kaž­dý mlu­vil po svém (pří­běh se ode­hrá­vá na Slovensku), nicmé­ně nada­bo­vá­ní slo­ven­ských her­ců je pří­šer­né (a ani toto slo­vo nevy­sti­hu­je dosta­teč­ně hrů­zu, kte­rá jis­tě u mno­hých divá­ků nastala/nastane).
Scénář k fil­mu zís­kal cenu Krzyzstofa Kieslowského, to jen tak mimo­cho­dem...