Dvakrát zakázaný román „KNIHA OSUDU“

Načítám počet zob­ra­ze­ní...

Popravdě se ani nedi­vím tomu, že se tato kni­ha sta­la jed­nou z nej­pro­dá­va­něj­ších romá­nů v Iránu, a to i přes­to že ji tam­ní vlá­da něko­li­krát zaká­za­la, mož­ná kvů­li tomu, že je to vel­mi podrob­ná son­da  do kaž­do­den­ní­ho „mus­lim­ské­ho“ živo­ta bez jakých­ko­liv příkras a „zkres­lo­vá­ní“.

Hlavní hrdin­kou celé­ho pří­bě­hu je dív­ka Masúme, s níž máme mož­nost pro­žít sko­ro pade­sát let její­ho živo­ta, a to vše na poza­dí pro­bí­ha­jí­cích zásad­ních změn poli­tic­ké­ho reži­mu. Sledujeme tuto vel­mi cit­li­vou ženu a její neleh­kou a někdy i dosti drs­nou život­ní eta­pu od útlé­ho mlá­dí až po její sta­ří.

Jsme svěd­ky prv­ních záchvěvů lás­ky, domlu­ve­né­ho sňat­ku z rozu­mu, celo­ži­vot­ní tou­ze stu­do­vat a osa­mo­stat­nit se, nezdol­nou hou­žev­na­tost v péči o děti a domác­nost, obrov­ské síly vzdo­ro­vat a bojo­vat pro­ti nepří­z­ni osu­du, aby na sklon­ku živo­ta po zra­dě svých dětí nako­nec na vše „vnitř­ně“ rezig­no­va­la a pod­vo­li­la se „mus­lim­ským“ tra­di­cím i za cenu ztrá­ty své nově obje­ve­né život­ní lás­ky a štěs­tí, a dožít svůj život v samo­tě.