(zatím nehodnoceno)
Loading...Muzikál inspirovaný životním příběhem „Sloního muže“ Josepha Merricka představuje na divadelních prknech řadu bizardních postav. Mezi ně patří především skupina účinkující londýnského obludária, kde vystupují siamská dvojčata, mladík se třema nohama i „sloní muž“, který se do této podivné společnosti dostal díky své vrozené nemoci. Tělesné postižení tohoto muže zaujalo chirurga Fredericka Trevese, který mu poskytl lékařské vyšetření a umožnil mu dožít bez ponižujících vystoupeních v cirkuse.
Libreto napsal a muzikál režíroval David Drábek, který je zkušeným režisérem několika úspěšných autorských inscenací. Hudbu složil Darek Král, se kterým Drábek dlouhodobě spolupracuje. Tentokrát je inspiroval nejen tragický osud Josepha Merricka, ale prostřednictvím osudu různých postav se snažili formulovat otázky a názory týkající se postoje většinové společnosti vůči odlišnosti jednotlivce.
I když se muzikálový příběh v mnohém liší od skutečného života hlavního hrdiny, vybrali autoři situace, které mají dramatický potenciál a současně přibližují optimistickou povahu hlavního hrdiny i vztahy kolem něj. Joseph Merrick získává přízeň nejen podivného osazenstva obludária a dalších postav muzikálu, ale také diváků. Je to postava s otevřenou a optimistickou povahou, což na jednu stranu působí trochu směšně, ale na druhé straně vzbuzuje obdiv a úctu. Další výrazně pozitivní postavě chirurga Fredericka Trevese přidali autoři úkol šířit osvětu a bojovat proti zlu, které vystupuje v podobě Dr. Howarda Reinholda. Z mého pohledu je však tato záporná postava příliš velký „slepenec tvrdého obchodníka s Jackem Rozparovačem“ a jeho potrestání jsem přijala jako špatný vtip, navíc, když je provádí právě empatický Frederick Treves.
Základní dějová linka je nosná, protože osud Josepha Merricka je nejen zvláštní a tragický, ale nabízí možnost ukázat obtížnou komunikaci i zapojení do většinové společnosti svázané konvencemi. Proto mi připadají některé postavy v příběhu zbytečné a zavádějící. Jedná se o postavu Gándího a jeho ženy. Je sice pravda, že koncem 80. let 19. století se uvedené postavy včetně Merricka a jeho lékaře v Londýně vyskytovaly, ale jejich spojení v příběhu neumím dostatečně asi ocenit. Příběh je působivý i bez jejich přítomnosti. Naopak členové obludária jsou přes vnější bizarnost důležitou součástí příběhu a to nejen ve vztahu k hlavní postavě, ale prezentují své vlastní problémy, city a vzájemné vztahy. Zároveň tyto postavy dávají velký prostor pro jejich herecké představitele.
Muzikál mě zaujal jednak svým námětem, tak způsobem dramatického zpracování. Některé scény bych sice vyškrtla, ale většina obsahuje vtipné dialogy. Osobně oceňuji práci Martina Kotrby, který je autorem návrhu masek. Kostýmy od Simony Rybákové i scéna od Petra Vítka evokují atmosféru starého Londýna. Celkově je scéna i výprava úměrná velikosti a technickým možnostem středně velkého divadla, jakým je divadlo ABC. Trochu váhám nad smyslem zahaleného sboru umístěného pod forbínou, určitě by se našlo lepší řešení.
Představení mě zaujalo, oceňuji nápad ztvárnit skutečný lidský příběh muzikálovou formou. Líbila se mi choreografie i pěvecké výkony herců ztvárňujících postavy obludária. Přes svou fyzickou anomálii nepůsobí jako karikatury, ale působí svou lidskostí stejně jako postava Merricka, kterého hraje Tomáš Havlínek. Dokáže s robustní maskou omezující pohyb i mimiku udržet pozornost pouze svým hlasem a vyjádřit různorodost pocitů.
Fotograf inscenace: Patrik Borecký - Městská divadla pražská
Nejnovější komentáře