Čtyři lednové nedělní večery programu České televize patří minisérii „Božena“. Příběh inspirovaný životem spisovatelky národního obrození Boženy Němcové vzbuzuje emoce stejně, jako se to podařilo slavné spisovatelce svým románem Babička. První vydání knihy vyšlo v roce 1855, kdy se autorka strefila do nálady národního obrození. Kniha však našla oblibu i v letech následujících a dosud patří mezi povinnou školní četbu. Kdo nečetl Babičku, jako by nebyl dostatečně vzdělán. Kromě literárního díla byla spisovatelka předmětem zájmu také své soukromí. Vdávala se mladá, porodila několik dětí, věnovala se literární tvorbě, stala se veřejně známou osobou a zemřela v nedožitých 42 letech. Na jeden lidský život je to docela dostatečné a pro umělce inspirující. V současné době po ní zbylo její dílo, dopisy a písemné vzpomínky pamětníků. V době kdy žila, měla jistě množství obdivovatelů. V současné době se na její dílo i osobnost díváme s odstupem téměř 200 let. Státotvorné uspořádání se změnilo stejně jako společenská pravidla a normy. Právě proto, že došlo k tolika změnám, je dobře, že se podařilo natočit čtyřdílnou minisérii s názvem „Božena“.
Scénáristky Martina Komárková a Hana Wlodarczyková se pustily do nelehkého úkolu vybrat ze života spisovatelky důležité momenty, a ty pak zpracovat do scénáře. Podklady pro scénář sice jsou, ale jaký byl skutečný vztah manželů Němcových a jak probíhala společenská setkání a konverzace v době národního obrození, to už je “jízda po umělém ledě“. A je tu ještě jeden nesnadný úkol – napsat dialogy, aby nešustily papírem a obsahově pomáhaly posouvat děj.
Režii náročného natáčení s množstvím herců a lokací vedla Lenka Wimmerová. Její zkušenosti z režie televizních seriálů Soukromé pasti a Terapie se jí jistě hodily při natáčení emočně vypjatých scén manželů Němcových. Při jejich hádkách i konfliktech se podařilo zachytit dobře vypjatou atmosféru i vnitřní rozervanost obou postav. Scény společenských setkání jsou však bez života, jen deklamování poznámek nebo „myšlenek“. Je mi líto, že postavy jiných známých osobností národního obrození vypadají jako vlastní karikatury. Jedině Veronika Freimanová si svou Magdalenu Dobromilu Rettigovou zahrála s chutí a životem.
Pro hlavní roli si režisérka vybrala Annu Kameníkovou, které typově i temperamentem postavě odpovídá. Jistě nebylo snadné zahrát proměnu mladého zvídavého děvčete v matku několika dětí, která touží po svobodném rozhodování a společnosti. Scénář jí občas pomohl scénami, které měly patrně podtrhnout její povahové rysy. Myslím tím romantickou četbu v koruně stromu nebo setkání s malířem u rybníčku. Scénu s buchtami si zase musí zamilovat každá moderní žena, které se protiví neustále vaření a pečení. Když Božena pronese, že nechce rodit děti a chce na ples, tak na to se nedá nic namítnout. Tančit je určitě zábavnější než porod, to dá rozum. Taky moderní a emancipovaná žena si vybere sama polohou při sexu. A zobající slepice pod stolem pomáhají zase vyjádřit, jak je těžké udržet se čtyřmi dětmi doma pořádek..
Josefa Němce hraje Jan Hájek s přehledem. Zpočátku působí jako uzavřený a přísný suchar, ale postupně nechává zaznívat silně vlastenecké smýšlení i komplikovaný vztah ke své ženě. Hájek tvoří s Kameníkovou dobře kontrastní dvojici, která se snaží o soužití, ale společnou láskou je jim jen národní cítění a to asi nebude stačit.
O národním obrození již natočil František Filip úspěšné televizní seriály Sňatky z rozumu a F.L.Věk. Oba seriály měly knižní předlohy a scénáře napsal Otta Zelenka. Česká televize se k oběma seriálům vrací. Točilo se před půl stoletím převážně v ateliérech a scény působí dnes staticky. Oba seriály však měly řadu zajímavých postav, na jejichž osud měly vliv společenské změny. Jednotlivé scény byly propracované a vypointované. Dialogy nepostrádaly vtip ani emoce. Akorát sex chyběl. Tak ten nám sice miniseriál Božena poskytuje, ale nevím, jestli to bude stačit, abych se na Boženu dívala opakovaně. Zatím si udělám čas na 3. a 4. pokračování.
Photo © Česká televize / Mikuláš Křepelka
Nejnovější komentáře