Exkluzivní rozhovor se scenáristou a režisérem Janem Svěrákem o jeho novém filmu PO STRNIŠTI BOS

(zatím nehodnoceno)

Loading...

Do tuzem­ských kin vstou­pil nový sní­mek rodin­né­ho tan­de­mu Zdeňka a Jana Svěrákových. Zdeněk se ten­to­krát posta­ral „jen“ o lite­rár­ní před­lo­hu, kte­rou roz­ší­řil his­to­rii čle­nů rodi­ny Součkových, jež už zná­me z Obecné ško­ly, o udá­los­ti z obdo­bí Protektorátu Čechy a Morava, čili dějo­vě před­chá­ze­jí­cí dnes už kul­tov­ní­mu sním­ku z počát­ku 90. let. Jan si tak musel moti­vy z otco­vých auto­bi­o­gra­fic­kých poví­dek upra­vit do dra­ma­tic­ké podo­by sám a posklá­dat z roz­lič­ných vzpo­mí­nek pokud mož­no sevře­ný pří­běh vidě­ný oči­ma nejmlad­ší­ho Edy, pro kte­ré­ho je doba oku­pa­ce záro­veň spo­je­na se stě­ho­vá­ním na ven­kov k pří­buz­ným, s obje­vo­vá­ním dob­ro­druž­ství s míst­ní klu­či­čí par­tou, ale i odha­lo­vá­ním rodin­ných tajem­ství. Po str­niš­ti bos je zkrát­ka hez­ký čes­ký film, kte­rý těží pře­váž­ně z nos­tal­gie, je nasní­ma­ný výprav­ně, ale půso­bí už tro­chu sta­ro­mil­sky. Rozhodně oslo­ví i star­ší divá­ky, kte­ří mají rádi Svěrákovskou poe­ti­ku vyprá­vě­ní, jež si libu­je v odkrý­vá­ní svě­ta našich dědů a babi­ček, včet­ně všech těch sta­rých pro­pri­et, kte­ré vět­ši­nou už dáv­no skon­či­ly na půdách či zapad­lé ve sto­do­lách.

V rám­ci ost­rav­ské před­pre­mi­é­ry v mul­ti­ki­ně Cinestar za účas­ti dvou­člen­né tvůr­čí dele­ga­ce (reži­sér Jan Svěrák a hereč­ka Tereza Voříšková), jsem se ale­spoň v krát­ce vymě­ře­ném čase pro roz­ho­vor sta­čil zeptat Jana Svěráka na pár zají­ma­vos­tí ohled­ně toho­to fil­mo­vé­ho díla.

MN: My jsme se před pár lety potka­li na fes­ti­va­lu v Bratislavě a v té době jste pra­co­val na úpl­ně jiném pro­jek­tu, mys­lím, že to byla adap­ta­ce Saula Bellowa. Ale dnes tady uvá­dí­te film Po str­niš­ti bos. Tak co se všech­no sta­lo do té doby, že jste nako­nec nato­čil zase čes­ký film pod­le tatín­ko­vy před­lo­hy?

JS: Já jsem se sna­žil udě­lat ang­lic­ky mlu­ve­ný film, adap­ta­ci Saula Bellowa „Henderson, král deš­tě“, což je nád­her­ný román, kte­rý je o hrdi­no­vi Američanovi v Africe, a to se nepo­da­ři­lo zafi­nan­co­vat. Tak jsem jako nou­zov­ku, abych něco dělal, upro­sil tátu a udě­la­li jsme pohád­ku Tři brat­ři. A během toho natá­če­ní už jsem si chys­tal dal­ší pokus o ang­lic­ky mlu­ve­ný film, a to byla zase adap­ta­ce irské­ho romá­nu. Ale ten dopa­dl stej­ně jako Henderson, zase se to neza­fi­nan­co­va­lo. A už v té době vyšla tatín­ko­vi kníž­ky „Po str­niš­ti bos“ a já jsem si říkal, to je výbor­né, to nato­čí­me až jed­nou nebu­du mít do čeho pích­nout, pro­to­že to je tak krás­ný, to je jis­to­ta, že to bude hez­ký. A když nevy­šel ani ten irský film, tak jsem musel vytáh­nout posled­ní trumf a to je Po str­niš­ti bos. Takže já bych chtěl točit jiný fil­my (smích), ale nevzdá­vám to.

MN: Je Po str­niš­ti bos prequel Obecné ško­ly?

JS: Není, ale časo­vě to zapa­dá. Ten pří­běh se ode­hrá­vá před Obecnou ško­lou, ale není to prequel, pro­to­že tam jiní her­ci hra­jí tu rodi­nu, a taky ten film má tro­chu jiný způ­sob vyprá­vě­ní. On je vyprá­vě­ný z pohle­du toho osmi­le­té­ho chla­peč­ka Edy, zatím­co Obecná ško­la je víc obec­něj­ší pohled. Ale mají spo­leč­ný tako­vý ten tatín­kův humor a lyrič­nost, i když Po str­niš­ti bos, bych řekl, že je lyrič­těj­ší, je to více emo­tiv­ní. Myslím, že tady si lidi víc poplá­čou, než u Obecné ško­ly.

MN: Nebál jste se toho, že tím, jak jste obsa­dil kdy­si do Obecné ško­ly někte­ré her­ce do urči­tých postav, a teď se v Po str­niš­ti bos obje­vu­jí v úpl­ně nových jiných rolích, že budou divá­ci, ne snad zma­te­ni, ale mož­ná tro­chu naštva­ní? Třeba zrov­na pan Tříska, kte­ré­ho si všich­ni pama­tu­jí jako Igora Hnízda, tady teď v novém fil­mu hra­je jinou úlo­hu.

JS: Tam je role tako­vé­ho přís­né­ho dědeč­ka a my jsme uva­žo­va­li, že je ško­da, že to nemů­že hrát Honza Tříska, pro­to­že hrál v Obecné ško­le toho uči­te­le Hnízda, že by se na ni výbor­ně hodil, pro­to­že to v sobě má – bejt pro­tiv­nej  a je to výbor­ný hráč. A jak jsme takhle uva­žo­va­li koho obsa­dit do tý role, tak jsme si nako­nec řek­li: „A bas­ta!“ Tehdy mu bylo pade­sát, teď je mu osm­de­sát, vypa­dá už jinak, bude mít jinou mas­ku. Prostě role hra­jou her­ci, a jest­li to bude něko­mu vadit, tak tře­ba prv­ní minu­tu, ale pak na to zapo­me­ne. Protože je lep­ší, když to hra­je ten prvý herec pro tu roli, neboť to zahra­je nej­líp. A to je i pří­pad někte­rých dal­ších.

MN: V této sou­vis­los­ti se nabí­zí i ta hlav­ní žen­ská posta­va mamin­ky, kte­rou hra­je nyní v Po str­niš­ti bos Tereza Voříšková. Hledali jste záměr­ně typ, kte­rý by byl podob­ný mamin­ce v podá­ní Libuše Šafránkové z Obecné ško­ly?

JS: Já jsem si původ­ně mys­lel, že bych i toho Ondru Vetchého i tu Terezu Voříškovou sty­li­zo­val do těch postav, aby při­po­mí­na­ly toho mýho tatín­ka a Libušku z Obecné ško­ly. Takže tře­ba Ondřej má brej­le a troš­ku jsme mu vla­sy vybra­li nad čelo, aby byl tako­vý proříd­lej, můj tatí­nek to totiž teh­dy hrál s paru­kou, a Tereze jsme udě­la­li vla­sy, aby měla podob­ný jako Libuška. Ale oni nechtě­li, a udě­la­li dob­ře, brá­ni­li se tomu jako her­ci, aby hrá­li sty­lem mýho tatín­ka a Libušky. Protože říka­li, my bychom to chtě­li hrát za sebe, abychom do toho moh­li dát svo­je emo­ce a ne abychom před­sta­vo­va­li něčí před­sta­vu o tom, jak to vypa­da­lo dří­ve. Že by to bylo mecha­nic­ký, se báli. A já to teď uzná­vám, že je to lep­ší, pro­to­že by to bylo mož­ná i trap­ný, kdy­by Tereza se sna­ži­la mlu­vit jako Libuška a cho­vat se jako ona, to by byla spíš tako­vá gro­teska. Takhle je to oprav­do­vý. Ta Tereza tře­ba té posta­vě mamin­ky dala roz­měr, kte­rý jsme ani nemys­le­li, že v tom scé­ná­ři má. Ona ji pros­tě posu­nu­la z dvoj­roz­měr­ný posta­vy na troj­roz­měr­nou. A já jsem šťast­nej, pro­to­že popr­vé v mý kari­é­ře mám ve fil­mu žen­skou hrdin­ku, kte­rá tam je tak sku­teč­ná až z ní jde strach.

MN: V pří­pa­de Po str­niš­ti bos  jste si napsal scé­nář. Byla tam vůbec úva­ha o tom, že by to psal ješ­tě váš tatí­nek, ane­bo už na začát­ku zásad­ně odmít­nul pro vás dal­ší scé­nář psát?

JS: On ten scé­nář tatí­nek původ­ně psal před něja­ký­mi dese­ti dva­nác­ti lety, ale mě se to zdá­lo nedra­ma­tic­ký a on tam nechtěl dělat změ­ny, když se sna­žil popi­so­vat sku­teč­nou his­to­rii tý rodi­ny, tak jsem říkal, tak to odlož­me k ledu. A pak z toho udě­lal kníž­ku, po dese­ti letech, pro­o­t­že kníž­ka nemu­sí být tak dra­ma­tic­ká, to jsou stříp­ky udá­los­tí, může to být poe­tič­těj­ší. Ale v tý kníž­ce už se dopus­til toho, že začal fabu­lo­vat, už těm posta­vám dával situ­a­ce a akce, kte­ré nemě­li, a už to zača­lo být dra­ma­tic­ký, tak­že jsem říkal, já bych to chtěl nato­čit. A on řekl dob­ře, ale po zku­še­nos­ti, kte­rou s tebou mám, já už scé­nář psát nechci, pro­to­že ty mi to budeš pořád vra­cet, když víš, jak to napsat, pro­to­že já už jsem dělal dvě adap­ta­ce, a tohle je taky adap­ta­ce, tak si to napiš sám. A já jsem byl vlast­ně rád, pro­to­že to neu­stá­le pře­mlou­vá­ní toho auto­ra, že bych chtěl něja­ký změ­ny, o von, než na to při­stou­pí, než to roz­dej­chá, že tře­ba posta­va Vlka bude jez­dit s koň­mi, když měl při­tom vždyc­ky jenom krá­vu, tak tako­vý­hle věci straš­ně zdr­žu­jou. Takže já jsem ten scé­nář psal vlast­ně rych­le a jenom jsem ho s tátou kon­zul­to­val, ale samo­zřej­mě jsem ho při­zval na psa­ní dia­lo­gů, pro­to­že dia­lo­gy jeho jsou neza­mě­ni­tel­ný. Třeba tam vzni­ka­ly nový scé­ny v tom scé­ná­ři, tak jsme se vždyc­ky sešli a táta vymys­lel dia­lo­gy, aby to mělo stej­nou štáb­ní kul­tu­ru a vtip.

MN: Děkuji za roz­ho­vor.

Snad ješ­tě posled­ní zají­ma­vost, přá­ní Jana Svěráka je, aby na film Po str­niš­ti bos při­šlo a vidě­lo ho v kinech mini­mál­ně půl mili­ó­nů divá­ků, aby se jeho nákla­dy ale­spoň vrá­ti­ly. Jak zná­mo, Jan Svěrák je rov­něž také pro­du­cen­tem svých fil­mů, tak­že potře­bu­je být úspěš­ný, aby mohl z pří­pad­né­ho zis­ku zase při­pra­vo­vat pro­duk­ci dal­ší­ho sním­ku. Tentokrát by to už mělo být zce­la bez tatín­ka Zdeňka, ale kdo ví.

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Nejstarší

Nejnovější Nejlépe hodnocené

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře