Hodnocení článku
(zatím nehodnoceno)
Loading...Bohatý podnikatel se vyhýbá pokusům o atentát, sbližuje se se svou odcizenou dcerou a budoucím dědicem a zároveň se pouští do nového podnikání ve filmu Fénické spiknutí, který měl minulý měsíc premiéru v soutěži na festivalu v Cannes a tento víkend začíná v Praze a kinech po celém světě. Tento prototypický pastiš Wese Andersona má všechny příjemné rysy tohoto režisérova stylu v hojné míře - ale také odtažitý příběh, který nás nikdy plně nevtáhne do děje. Vedle Francouzské depeše patří k jeho slabším počinům z poslední doby, ale přesto si plně zaslouží ocenění.
Ve filmu Fénické spiknutí hraje Benicio Del Toro roli Anatola „Zsa-Zsa“ Kordy, průmyslníka nejasného ražení z 50. let, kterého Anderson a spoluscenárista Roman Coppola částečně založili na skutečném arménském ropném magnátovi Caloustovi Gulbenkianovi. V úvodní scéně filmu, která je na Andersonův film docela šokující, je při atentátu na Kordu na palubě jeho soukromého letadla rozpůlen jeho asistent, zatímco podnikatel jako zázrakem přežije nouzové přistání.
Korda cítí, že se možná blíží jeho smrt, a s cílem zajistit úspěch svých budoucích dlouhodobých podniků posílá pro svou vyvolenou dědičku: dceru Liesl (Mia Threapleton). Liesl je vyučená jeptiška, kterou Korda šest let neviděl, přesto ji z důvodů, které si nechává pro sebe, vybere jako jedinou dědičku svého majetku místo svých devíti synů. Přivede ji ke svému nejnovějšímu projektu, který je v celém vyprávění jen letmo popsán, přestože slouží jako jeho ústřední nit.
Jde o masivní tunel a vodní přehradu ve Fénicii, což může být současný Libanon, nebo může existovat pouze v Andersonville. Aby zajistil realizaci projektu, nastínil Korda plán v dokumentech obsažených v řadě krabic od bot, které se stávají zábavnými kapitolami příběhu Fénixův plán.
Spolu s učitelem-asistentem Bjørnem (Michael Cera) cestují Korda a Liesl na setkání s princem Faroukem (Riz Ahmed), bratry Lelandem (Tom Hanks) a Reganem (Bryan Cranston), kteří zastupují Sacramentské konsorcium, USA. přepravního magnáta Martyho (Jeffrey Wright), majitele francouzského nočního klubu Marseille Boba (Mathieu Amalric), Kordovu vzdálenou sestřenici Hildu (Scarlett Johanssonová) a nakonec i jeho zlotřilého nevlastního bratra strýce Nubara (Benedict Cumberbatch), který je možná zodpovědný i za vraždu své ženy a Liesliny matky.
Korda se také zaplete s americkým vládním agentem Excalibrem (Rupert Friend), jehož spiknutí, jehož cílem je zvýšit cenu bashable nýtů, vede k obrovskému překročení nákladů, a se skupinou bojovníků za svobodu vedenou Sergiem (Richard Ayoade). Cestou se také vyhýbá dalším pokusům o atentát, které vyústí v zážitky blízké smrti vyprávěné prostřednictvím snových sekvencí, v nichž vystupují Bill Murray jako Bůh a F. Murray Abraham a Willem Dafoe jako další nebeská tělesa.
Všichni tito herci jsou zábavní a mnozí z nich pocházejí z obvyklého Andersonova okruhu talentů. Za zmínku však stojí i dva nováčci: Ayoade, jehož mrtvolný projev se k režisérovu stylu dokonale hodí, a Cera, který se s přehnaným norským přízvukem vydává zcela opačným směrem a odejde s filmem. Je těžké si představit, že ani jeden z těchto herců s Wesem Andersonem dříve nespolupracoval.
Del Toro byl ozdobou filmu Francouzská depeše jako pronásledovaný umělec a podobnou energii vnáší i do zcela odlišné postavy zde. Hraje Zsa-Zsu s nenápadnou upřímností, která je pro většinu výkonů v Andersonových filmech neobvyklá, a dodává skutečnou váhu postavě, která by jinak měla být - v odstínech Gena Hackmana v Královských tenenbaumech - za hranicí vykoupení. Také Threapletonová vnáší do své role nečekanou vážnost; dynamika Korda-Lieslová je tím nejbližším, co má Fénické spiknutí k bijícímu srdci.
Andersonovy nejlepší filmy, jako například Tenenbaumovi nebo Grandhotel Budapešť a Město asteroidů z posledních let, se k nám dokáží dostat skrze styl: pod vší tou umělostí se dokážeme s postavami sžít na lidské úrovni. Fénické spiknutí, přestože nabízí poměrně přímočarý komentář ke vztahům, bohatství a konfrontaci člověka s vlastní nevyhnutelnou smrtí, se k ní nikdy nedostane. Je zábavné trávit čas s těmito výraznými a zapamatovatelnými postavami, ale záleží nám na tom, co se s nimi stane? Ne.
Přesto je film tak dokonale sestavený, s krásně krabicovou kamerou 4:3 od Bruna Delbonnela a všudypřítomnou, klasikou ovlivněnou hudbou Alexandre Desplata, že je těžké si stěžovat. Vedle nejlepších Andersonových filmů je Fénické spiknutí možná spíše letmou drobností, ale přesto nadchne jak diváky dobře obeznámené s režisérovou tvorbou, tak ty, kteří sledují některý z jeho filmů poprvé: proti tomu, co se zrovna hraje v kinech, se vyplatí do něj investovat.
(4,91 z 5)