Gump - jsme dvojka: nepředčil sám sebe

(5 hlasů, průměr: 4,20 z 5)

Loading...

Jste-li váš­ni­vý­mi milov­ní­ky zví­řat nebo domá­cích maz­líč­ků a nene­chá vás nehez­ké zachá­ze­ní se zví­řa­ty chlad­ný­mi, mož­ná jste zatou­ži­li shléd­nout film GUMP – jsme dvoj­ka, nový film pro­du­cen­ta, scé­náris­ty a auto­ra úspěš­né kniž­ní před­lo­hy Filipa Rožka, vol­né pokra­čo­vá­ní fil­mu Gump – pes, kte­rý nau­čil lidi žít. Kromě vyš­ších ide­jí fil­mu v podo­bě osvě­ty kolem zachá­ze­ní se zví­řa­ty, se film může pochlu­bit maleb­ný­mi obra­zy, kte­ré má na svě­do­mí skvě­lá kame­ra F. A. Brabce, a pod­ma­ni­vou hud­bou, kte­rou má pod tak­tov­kou Ondřej Gregor Brzobohatý. Jedná se žánro­vě o rodin­ný a taky tro­chu dob­ro­druž­ný sní­mek - tedy pří­běh o psím klu­ko­vi je vhod­ný jak pro děti, tak pro celé rodi­ny. Stopáž fil­mu je 87 minut, tak­že je vhod­ný i pro men­ší divá­ky. Snímek při­chá­zí do čes­kých kin dne 28. břez­na 2024.

Hlavní myš­len­kou je mimo vzta­hů „psí pří­běh“ jed­no­ho nechtě­né­ho a zatou­la­né­ho psa, kte­rý mno­ho­krá­te změ­nil své­ho páníč­ka, na dlou­hé ces­tě hle­dá­ní toho jedi­né­ho, kte­ré­ho nosí v srd­ci. Ačkoliv je Gump mno­ho­krá­te téměř zahu­ben lid­skou kru­tos­tí a zlo­bou, neo­hro­že­ně pře­ko­ná­vá nástra­hy drs­né­ho živo­ta. Myslím si, že pokra­čo­vá­ní stras­tipl­né­ho a mís­ty i srd­ce­ryv­né­ho a bola­vé­ho zví­ře­cí­ho pří­bě­hu o psím hrdi­no­vi jmé­nem Gump niko­ho neu­ra­zí, ačko­liv je na fil­mu znát, že vše pod­stat­né už bylo řeče­no v před­cho­zím díle, a jak už to tak bývá, někdy pokra­čo­vá­ní nepře­ko­ná prv­ní díl. Příběh se pře­de­vším zabý­vá ože­ha­vým téma­tem všech pej­s­ka­řů a kla­de si za cíl ctnost­né ide­á­ly v podo­bě osvě­ty na poli pro­blé­mu týra­ných zví­řat, mno­ží­ren a útul­ků. Mne osob­ně se na sním­ku líbil zají­ma­vý a neotře­lý pohled na náš lid­ský svět oči­ma psí­ho klu­ka, bar­vi­té vylí­če­ní pří­jem­ných poci­tů i bola­vých stes­ků a myš­le­nek hlav­ní­ho psí­ho hrdi­ny, kte­rý pro­ží­vá svůj psí život na poza­dí neleh­kých osu­dů člo­vě­ka, kte­rý se prá­vě na chví­li stal jeho páníč­kem. Filip Rožek se asi při tvor­bě scé­ná­ře zamýš­lel nad otáz­kou, co by nám asi tako­vý psí kluk řekl, kdy­by uměl mlu­vit? Věřím, že pří­běh o psím klu­ko­vi v nesná­zích potě­ší neje­nom dět­ské divá­ky, nad­še­né „zví­řát­ko­mi­ly“ a pej­s­ka­ře, kte­ří doká­žou číst ze psích očí, ale i ty z nás, kte­ří to zatím neu­mě­jí nebo nevě­ří, že je to mož­né.

Producent a záro­veň autor kniž­ní před­lo­hy a scé­ná­ře Filip Rožek původ­ně neplá­no­val žád­né pokra­čo­vá­ní. Avšak i k mému údi­vu, okol­nos­ti se změ­ni­ly a po třech letech je dnes všech­no jinak. Očekávala jsem, že dal­ší pří­běh naše­ho psí­ho hrdi­ny Gumpa bude ješ­tě lep­ší než před­cho­zí díl, kte­rý měl pre­mi­é­ru již před tře­mi lety v létě roku 2021, ale nabý­vám dojmu, že je bohu­žel ješ­tě slab­ší, méně pro­pra­co­va­ný a mno­hé se opa­ku­je. Snímek je opět laděn smut­ně a bola­vě, tedy je mož­né, že cit­li­věj­ší pova­hy a malé děti se budou pod zápla­vou emo­cí dojí­mat nebo i pla­kat, a to hned v úvo­du fil­mu, kde Gumpova nová fil­mo­vá ces­ta začí­ná u Bédi. V hlav­ní roli Gumpa opět uvi­dí­me sym­pa­tic­ké­ho jack rus­sell teri­é­ra s hně­dou skvr­nou ve tva­ru srd­ce na boku a šát­kem uvá­za­ným na krku. Tentokráte ode­hrál celý film sám, opro­ti minu­lé­mu dílu, kde se vystří­dal s dal­ší­mi dvě­ma psy. Opět zaží­vá­me s Gumpem na jeho stras­tipl­né život­ní ces­tě různá více či méně nároč­ná dob­ro­druž­ství. „Kluk“, jak mu Béďa (Bolek Polívka) opět říká, pro­ží­vá své „psí pří­běhy“ spo­lu se svým páníč­kem Béďou, kte­rý po nos­tal­gic­kém vzpo­mí­ná­ní na roman­tic­ké chví­le své­ho živo­ta a prv­ní pusu, one­moc­ní a je poslán do nemoc­ni­ce, aby pře­dal Gumpa Oříškovi (Richard Krajčo) a téma­tem pří­bě­hu je opět odlou­če­ní. Kluk je vzdá­len od své­ho páníč­ka, kte­rý chřad­ne steskem po něm, a pro­to Oříšek v kros­ně pro­pa­šu­je Gumpa do nemoc­ni­ce i přes vel­ké pro­tes­ty vrát­né (mini rolič­ka Martiny Pártlové). Jak už to v živo­tě cho­dí, Béďa najed­nou neče­ka­ně zemře a na jeho pohřbu se sejdou sta­ré zná­mé tvá­ře jako Ivana Chýlková v roli býva­lé pří­tel­ky­ně, kte­rá si poplá­če, Eva Holubová v roli sou­sed­ky a Zbigniew Czendlik, kte­rý si zahrál fará­ře. Nyní při­chá­zí na scé­nu i nová tvář - Vica Kerekes v roli Kostičky, kte­rá se zami­lu­je do Oříška a kte­rá je maji­tel­kou stá­je, ve kte­ré se před­ve­de hvězda manéže poník Tommorow, zachrá­ně­ný před jat­ka­mi. Na far­mě Kostičky se obje­ví i dal­ší zví­ře­cí hrdi­no­vé. Je pocho­pi­tel­né, že stej­ně jako u prv­ní­ho fil­mu, i v tom­to jde o zachrá­ně­ná zví­řa­ta a kaž­dé má za sebou zají­ma­vý pří­běh s krás­ným kon­cem, samot­ný pes Gump byl zachrá­něn z útul­ku.  Uvidíme napří­klad nafou­ka­né­ho kohou­ta jmé­nem Silver, kte­rý o sobě dává vědět svým zvuč­ným kokr­há­ním a ráno budí Oříška s Gumpem. Dále se ve fil­mu mih­ne pej­sek Julián, kte­rý má sice ochr­nu­té zad­ní nohy, ale při auto­ne­ho­dě zachrá­nil svým lidem život. Filmem se kmit­ne také göt­tingen­ské pra­sát­ko Prince, se kte­rým se ve fil­mu na vte­ři­nu obje­ví také rocker Josef Vojtek v roli řez­ní­ka. Konečně se ve sním­ku nově obje­ví i Štěpán Kozub v roli zápo­rá­ka jmé­nem Křivák, maji­te­le psí hol­ky jmé­nem Kytička, kte­rou si zahra­je psí sleč­na Jenny. A tak koneč­ně Gump najde svo­ji dáv­no ztra­ce­nou ség­ru. Karel Roden v roli vete­ri­ná­ře zachrá­ní Gumpa před bra­na­mi zví­ře­cí­ho nebe.

Za nedo­stat­ky fil­mu pova­žu­ji poměr­ně vel­ké množ­ství men­ších postav, kte­ré sním­kem pou­ze pro­blik­nou, a slab­ší psy­cho­lo­gii postav, kte­rá není až tak vykres­le­na, o posta­vách samot­ných toho moc neví­me a vidí­me je takří­ka­jíc z rych­lí­ku. Navzdory slab­ší záplet­ce s mno­ha děra­mi z pří­bě­hu sálá lid­skost, lás­ka a nadě­je, kte­rá je pro šťast­ný život nejen psí­ho hrdi­ny tolik potřeb­ná. Snímek ve svém divá­ko­vi pro­bou­zí nej­růz­něj­ší emo­ce, je tedy hod­ně emo­tiv­ní, ale jeho hlav­ní cha­ri­ta­tiv­ní myš­len­ka je krás­ná a bohu­li­bá. Bohužel děj kon­čí téměř dří­ve, než se film sta­čil takří­ka­jíc napl­no roz­jet. Chabý děj vypl­ňu­je ukáz­ka z vystou­pe­ní Gumpa a Richarda Krajča v Show Jana Krause a spo­leč­ný výstup dese­ti tisíc pej­s­ka­řů se svý­mi pej­sky na horu Blaník. Snímek zachra­ňu­je hud­ba, o kte­rou se posta­ral Ondřej Gregor Brzobohatý spo­lu s množ­stvím hudeb­ní­ků. Ústřední song sním­ku „Život je krás­ný“ se pro­půj­čil nato­čit Richard Krajčo se svo­jí kape­lou Kryštof. Titulkovou píseň „Život je pes“ pak slo­žil Pokáč a opět v ní usly­ší­me Richarda Krajča, ale také dal­ší uměl­ce, jme­nuj­me Lucii Bílou, Václava Noida Bártu, Martinu Pártlovou nebo Moniku Bagárovou. Pro fil­mo­vé­ho Gumpa vznik­ly v minu­los­ti už dvě čes­ké pís­nič­ky. Jednu nazpí­va­la Olga Lounová s dal­ší­mi kole­gy z hudeb­ní bran­že a jme­nu­je se „Protože to nevzdám“.  Druhá pak vze­šla z pera Marka Ztraceného a má název „Vítr do pla­chet“.

Psa Gumpa opět namlu­vil Ivan Trojan. „Kniha o Gumpovi dělá lidi lep­ší­mi. Prostřednictvím Gumpova pří­bě­hu více pozná­te pej­sky, kni­hy vás při­mě­jí více pře­mýš­let nad svý­mi vzta­hy se zví­řa­ty a lid­mi. I mně se mini­mál­ně na měsíc pro­mě­nil můj vztah k mému pej­sko­vi Kubovi,“ řekl upřím­ně Trojan.

Láska vtisk­nu­ta do sním­ku potě­ši­la mé srd­ce a pří­liv této ener­gie mne při­měl k pře­mýš­le­ní jiným sty­lem nad kaž­do­den­ní­mi osu­dy našich domá­cích maz­líč­ků. Možná, že se neje­den divák po shléd­nu­tí toho­to pří­bě­hu roz­hod­ne poří­dit si prá­vě tako­vé­ho nechtě­né­ho dro­beč­ka z útul­ku.

Rozloučím se úvod­ním mot­tem z pří­bě­hu:

„Člověk nemu­sí zachrá­nit celej svět, sta­čí, když zachrá­ní jed­no zví­ře, pro­to­že ten celej svět toho jed­no­ho zví­ře­te tím zachrá­ní napo­řád.“

GUMP – JSME DVOJKA

Rodinný / Dobrodružný

Česko, 2024, 86 min

Režie: F. A. Brabec

Scénář: Filip Rožek

Kamera: F. A. Brabec

Hudba: Ondřej Gregor Brzobohatý

Hrají: Bolek Polívka, Richard Krajčo, Vica Kerekes, Štěpán Kozub, Zbigniew Czendlik, Zuzanka Švábková, Martina Pártlová, Karel Roden, Michaela Andělová (více)

Produkce: Filip Rožek

Střih: Katarína Geyerová Buchanan

Zvuk: Marek Ronec, Jiří Klenka

Scénografie: Václav Novák

Kostýmy: Jaroslava Brabcová Pecharová

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Nejstarší

Nejnovější Nejlépe hodnocené

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře