Jen pár týdnů poté, co se slavnostním ceremoniálem uzavřel 58. ročník filmového festivalu v Karlových Varech, měl na jiném významném českém festivalu premiéru snímek, který se na KVIFF odehrává. Někteří kritici psali, že důvod, proč byl snímek Hello, Welcome uveden na Letní filmové škole v Uherském Hradišti a ne ve Varech, je ten, že by v letošní silné konkurenci ve Varech zapadl. Já si ale spíš myslím, že kdyby byl na nejvýznamnějším českém festivalu představen, vkusně by doplnil ten prapodivný český výběr, kterého jsme tam letos byli svědky.
Šimon Holý je na české scéně již poměrně zavedené jméno. Kromě toho, že je to hudební skladatel, který vytvořil soundtrack k několika českým filmům, je to také svébytný režisér. Debutoval před třemi lety snímkem Zrcadla ve tmě, o rok později přišel s experimentálním A pak přišla láska... a nyní tuto trilogii završil novinkou Hello, Welcome. Já jsem bohužel jeho předchozí díla neviděl, a tak budu muset na tento film nahlédnout jako na jednotlivce. Nutno ještě podotknout, že Hello, Welcome je Holého prvním celovečerním snímkem, který paradoxně ve Varech uvedený nebyl.
Jestli je něco, za co je potřeba autorský tým pochválit, tak je to jednoznačně schopnost zorganizovat v průběhu mezinárodního filmového festivalu další natáčení (jen pro přesnost, film se natáčel na předminulém 57. ročníku). V čase, kdy je celé širé okolí Varů zabrané pro festival, jistě nebylo snadné domlouvat ještě lokace pro natáčení. Na druhou stranu, to dost možná byla i výhoda, protože tím odpadla starost o kompars a případně i herce do vedlejších rolí. Nicméně, film tedy vypráví i třech kamarádkách - mladých herečkách, které do Varů jedou na premiéru snímku, ve kterém jedna z nich hraje. Celým filmem se pak proplétá téma deprese z neúspěšné kariéry a vzájemné vztahy ústřední trojice, plné drobné závisti a přetvářky. Na jednu stranu, ten film je výborný. Autoři píšou, že se jedná o komedii a toto byl jeden z mála filmů, který mně opravdu dokázal v poslední době pobavit. Na druhou stranu se ale nabízí otázka, zda to dokáže pobavit i lidi, kteří do této problematiky tolik nevidí.
Glosování hereckého světa jde totiž autorům velice dobře a myslím, že pochválit lze i dobrý výkon hereckého obsazení. Když jsem ale přemýšlel, jestli je nějaký film, který bych k tomu přirovnal, napadl mě Miloš Forman a jeho filmy z Československa. Protože mě právě tyto jeho filmy nikdy příliš nebavily. A myslím, že je to proto, že Forman v nich (například v Hoří, má panenko) glosuje soudobé situace, které s odstupem času již nemusejí být tak úderné a vtipné. U Hello, Welcome pak vidím podobný problém - tomu filmu chybí nadčasovost. Ten film si totiž dle mého názoru dělá legraci z určité generace, z určité doby a nevím, jestli třeba za 20 let bude někomu připadat stejně vtipný jako nám dnes. A to je důvod, proč jsem na hvězdičkové škále dal 2,5 z 5. Ten film totiž pro mě leží přesně uprostřed té škály. On není vyloženě špatný, ale není ani výrazně dobrý. On je prostě něco mezi. Kromě toho, příběh nabízí mnoho zajímavých témat a postav, které kdyby byly více rozvinuté, mohlo by to být ještě zajímavější. Navíc některé dialogy by dle mého názoru snesly ještě nějakou dramaturgii, aby nebyly tak tupé a nicneříkající.
Chcete-li se tedy pobavit nad tím, jak se tři mladé holky ztrapňují na filmovém festivalu, směle do kina vyrazte. Nejsem si ale jist, zda by snímek mohl oslovit diváky, kteří se o festivaly příliš nezajímají a svět hereckých pseudohvězdiček je jim úplně ukradený.
Nejnovější komentáře