Hodnocení článku
(1 hlasů, průměr: 5,00 z 5)
Loading...Série filmů s Jamesem Bondem je dnes již naprostým kultem. A samotný agent 007, který vzešel z pera Iana Fleminga před více než 70 lety je dost možná tou nejznámější filmovou postavou vůbec. Snad téměř každý si totiž vybaví alespoň jeden film či scénu, kde tento agent kosí jednoho nepřítele za druhým, pije protřepané, ale nemíchané Martini, svádí pěknou ženu nebo jede autem vysokou rychlostí.
Věděli jste však, že měla vzniknout bondovka jménem Hlavice s tím snad nejztřeštěnějším scénářem za celou dobu existence této série, kterou nakonec utnuly spory a soud?
Jednoduché a blbé jméno
Ian Fleming, novinář z aristokratické rodiny, který během druhé světové války sloužil jako zpravodajský důstojník tajné služby britského námořnictva (právě Flemingovy zážitky z této doby jsou literárními historiky považovány za klíčové v pozdějším vzniku Jamese Bonda) se po konci války vrací zpět k novinařině a stává se manažerem Sunday Times. Zde si vyjedná každoročně tři měsíce volna, které tráví na Jamajce. Právě zde v jeho vile zvané Goldeneye stvořil roku 1952 postavu Jamese Bonda.
Při jeho tvorbě se do značné míry inspiruje sám sebou. Fleming hodně pije – nejradši skotskou whiskey. Denně vykouří asi 70 cigaret. Navíc rád svádí ženy, i přesto, že je ženatý.
Později se ho zeptali, jak našel jméno pro agenta 007 – na to odpoví: “Když jsem začal psát knihy, hledal jsem nějaké jednoduché a v podstatě blbé jméno. A jedna z mých nejoblíbenějších knih je kniha Jamese Bonda Ptáci Západní Indie. A říkal jsem si – James Bond – to je takové blbé jméno, tak jsem ho prostě ukradl a začal používat.”
První kniha sledující osudy Jamese Bonda Casino Royale vychází roku 1953. O rok později prodá Fleming za 1000 dolarů práva americké televizi CBS. Ta vytvoří dnes již právem zapomenutou hodinovou televizní adaptaci, ve které z agenta Jejího Veličenstva udělají Američana a ostatní postavy mu přezdívají Jimmy. A roku 1958 se začíná psát příběh filmu, který měl o 19 let později vyjít pod názvem Hlavice.
Longitude 78 West
Fleming, který je americkým showbusinessem unavený se střetává s irským režisérem, scénáristou a producentem Kevinem McClorym. Fleminga s ním seznámí jejich společný kamarád Ivar Bryce, který dá McClorymu k přečtení několik Flemingových románu. Nedlouho na to následuje několik setkání s diskuzemi o tom, jak dostat Jamese Bonda na velké plátno.
Tvůrčí partnerství obou mužů však postupně hořkne. Fleming odjíždí pracovat na knize o cestování. Je přitom zklamaný z vlny vcelku nesmyslných kritik směrem k jeho bondovským románům. Mezitím je k dokončení scénáře prvního plánovaného filmu o Bondovi přizván Jack Whittingham. Ian Fleming se po návratu z Jamajky dozví, že Whittingham dokončil scénář s názvem Longitude 78 West. Schvaluje ho. Pouze změní název na Thunderball.
Před soudem
Thunderball však Fleming použije i jako název deváté knihy o Jamesi Bondovi, která vychází roku 1961. McClory, který získá kopii v předstihu je rozzuřen a okamžitě se společně s Whittinghamem obrací na londýsnký Vrchní soud. Chtějí zastavit vydání knihy.
Důvod je prostý: McClory prohlásí, že kniha Thunderball je pouhé románové rozpracování scénáře, který z většiny napsal on a Whittingham. Dále podotýká, že padouch Blofeld a organizace SPECTRE jsou jeho vlastními výtvory.
Tento spor je nakonec vyřešen o dva roky později mimosoudně. Fleming McClorymu uhradí škodu i náklady a následující vydání knihy jsou podepsána jím, McClorym a Whittinghamem. Co je ale hlavní – McClory si odnáší filmová práva ke scénáři.
Ian Fleming měl kvůli kouření a nadměrného pití alkoholu nemocné srdce. Necelý rok po dořešení sporu, v srpnu 1964, umírá ve věku 56 let na infarkt.
Desetiletý zákaz
Roku 1961 prodává Fleming filmová práva společnosti Eon a ta odstartuje bondovskou franšízu tak, jak ji známe dnes. Film Thunderball (1965) měl být nejdříve uveden jako první, ale kvůli stále se prodlužujícímu soudu se tak nestane. Sérii tedy odstartuje snímek Dr. No (1962).
Thunderball vychází až jako čtvrtý. McClory se stává jeho producentem. Eon se totiž chtěl vyhnout problémům, které by znamenaly uvedení konkurenčího Bonda. Zároveň s ním společnost uzavírá dohodu, která mu zakazuje vytvoření jiné filmové verze Thunderballu po dobu deseti let. A tak McClory čeká.
Přichází rok 1975, světlo světa spatřilo již devět bondovek v produkci Eonu a McClory v tomto momentě začíná pracovat na nové adaptaci Thunderballu. Dá jí jméno Hlavice.
McClorymu se podaří přesvědčit Seana Conneryho, aby na tomto filmu spolupracoval. Ale ne jako herec, nýbrž jako scénárista. A tak Connery (který je později jedním z producentů přemluven, aby si Bonda ještě jednou naposledy zahrál) společně s McClorym a dalším scénáristou Lenem Deightonem napíší docela šílený scénář.
Organizace SPECTRE v něm láká vojenské lodě do Bermundského trojúhelníku, kde je okrade o jaderné hlavice, a poté obsadí Sochu svobody. Odtud zahájí útok robotického žraloka, jenž nese ve svých útrobách nukleární nálož do newyorské kanalizace.
Jenže právě tady začíná další várka soudních rozepří. Eon se i přes vypršení platnosti dohody s McClorym ohradí, že měl právo natočit pouze jedinou bondovku a tou byl eonovský Thunderball. Producent Hlavic tvrdí to samé, co před lety říkal McClory při sporech s Flemingem – organizace SPECTRE je výmysl čistě McCloryho, navíc pouze pro Thunderball, ale i přesto je využita ve všech filmech s Connerym. A při těchto sporech Connery ztratí chuť pokračovat a odchází. To samé udělají sponzoři z Paramountu.
Nikdy neříkej nikdy
Kevin McClory pak postupně překonává všechny spory, soudy i další překážky a roce 1983 vychází jeho jediné dílo, které má něco společného s Jamesem Bondem. Nejsou jím Hlavice, ale znatelně méně okázalé Nikdy neříkej nikdy (1983). Film, v němž se Connery skutečně vrátil do role agenta 007 sklidil celkem dobré ohlasy z řad diváků i kritiků.
McCloryho však ani po uvedení Nikdy neříkej nikdy neopouští touha uvést na stříbrné plátno film Hlavice. V roce 1996 prohlašuje, že hodlá vydat další adaptaci Thunderballu, která tentokrát nese název Warhead 2000. Avšak i tento projekt nakonec ztroskotal v soudní síni, kde mimo jiné zaznělo, že se filmový James Bond liší od toho knižního, a tak má McClory jako jeho spoluautor právo na podíl 3 miliardových zisků Eonu z filmů. To bylo soudem zamítnuto.
Roku 1999 pak McClory tvrdil, že jedná s německými a australskými sponzory o bondovce nyní nesoucí název Warhead 2001. Z toho nakonec také nic nevzniklo.
Kevinovi McClorymu, který roku 2006 v 80 letech umírá, se tak nikdy nepodařilo uskutečnit svůj sen o filmu zvaném Hlavice.
(4,91 z 5)