Kritiky.cz > Filmy > Zajímavosti > Hlavice: nejšílenější bondovka, jejíž uvedení zhatily soudní a právní rozepře

Hlavice: nejšílenější bondovka, jejíž uvedení zhatily soudní a právní rozepře

Photo © Metro-Goldwyn-Mayer Studios Inc.
Photo © Metro-Goldwyn-Mayer Studios Inc.
1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězd (1 hlasů, průměr: 5,00 z 5)
Loading...

Série fil­mů s Jamesem Bondem je dnes již napros­tým kul­tem. A samot­ný agent 007, kte­rý vze­šel z pera Iana Fleminga před více než 70 lety je dost mož­ná tou nej­zná­měj­ší fil­mo­vou posta­vou vůbec. Snad téměř kaž­dý si totiž vyba­ví ale­spoň jeden film či scé­nu, kde ten­to agent kosí jed­no­ho nepří­te­le za dru­hým, pije pro­tře­pa­né, ale nemí­cha­né Martini, svá­dí pěk­nou ženu nebo jede autem vyso­kou rych­los­tí.

Věděli jste však, že měla vznik­nout bon­dov­ka jmé­nem Hlavice s tím snad nejz­třeš­tě­něj­ším scé­ná­řem za celou dobu exis­ten­ce této série, kte­rou nako­nec utnu­ly spo­ry a soud?

Jednoduché a blbé jméno

Ian Fleming, novi­nář z aris­to­kra­tic­ké rodi­ny, kte­rý během dru­hé svě­to­vé vál­ky slou­žil jako zpra­vo­daj­ský důstoj­ník taj­né služ­by brit­ské­ho námoř­nic­tva (prá­vě Flemingovy zážit­ky z této doby jsou lite­rár­ní­mi his­to­ri­ky pova­žo­vá­ny za klí­čo­vé v poz­děj­ším vzni­ku Jamese Bonda) se po kon­ci vál­ky vra­cí zpět k novi­na­ři­ně a stá­vá se mana­že­rem Sunday Times. Zde si vyjed­ná kaž­do­roč­ně tři měsí­ce vol­na, kte­ré trá­ví na Jamajce. Právě zde v jeho vile zva­né Goldeneye stvo­řil roku 1952 posta­vu Jamese Bonda.
Při jeho tvor­bě se do znač­né míry inspi­ru­je sám sebou. Fleming hod­ně pije – nej­rad­ši skot­skou whis­key. Denně vykou­ří asi 70 ciga­ret. Navíc rád svá­dí ženy, i přes­to, že je žena­tý.
Později se ho zepta­li, jak našel jmé­no pro agen­ta 007 – na to odpo­ví: “Když jsem začal psát kni­hy, hle­dal jsem něja­ké jed­no­du­ché a v pod­sta­tě blbé jmé­no. A jed­na z mých nej­ob­lí­be­něj­ších knih je kni­ha Jamese Bonda Ptáci Západní Indie. A říkal jsem si – James Bond – to je tako­vé blbé jmé­no, tak jsem ho pros­tě ukra­dl a začal pou­ží­vat.”
První kni­ha sle­du­jí­cí osu­dy Jamese Bonda Casino Royale vychá­zí roku 1953. O rok poz­dě­ji pro­dá Fleming za 1000 dola­rů prá­va ame­ric­ké tele­vi­zi CBS. Ta vytvo­ří dnes již prá­vem zapo­me­nu­tou hodi­no­vou tele­viz­ní adap­ta­ci, ve kte­ré z agen­ta Jejího Veličenstva udě­la­jí Američana a ostat­ní posta­vy mu pře­zdí­va­jí Jimmy. A roku 1958 se začí­ná psát pří­běh fil­mu, kte­rý měl o 19 let poz­dě­ji vyjít pod názvem Hlavice.

Longitude 78 West

Fleming, kte­rý je ame­ric­kým showbusi­nes­sem una­ve­ný se stře­tá­vá s irským reži­sé­rem, scé­náris­tou a pro­du­cen­tem Kevinem McClorym. Fleminga s ním sezná­mí jejich spo­leč­ný kama­rád Ivar Bryce, kte­rý dá McClorymu k pře­čte­ní něko­lik Flemingových romá­nu. Nedlouho na to násle­du­je něko­lik setká­ní s dis­ku­ze­mi o tom, jak dostat Jamese Bonda na vel­ké plát­no.

Tvůrčí part­ner­ství obou mužů však postup­ně hořk­ne. Fleming odjíž­dí pra­co­vat na kni­ze o ces­to­vá­ní. Je při­tom zkla­ma­ný z vlny vcel­ku nesmy­sl­ných kri­tik smě­rem k jeho bon­dov­ským romá­nům. Mezitím je k dokon­če­ní scé­ná­ře prv­ní­ho plá­no­va­né­ho fil­mu o Bondovi při­zván Jack Whittingham. Ian Fleming se po návra­tu z Jamajky dozví, že Whittingham dokon­čil scé­nář s názvem Longitude 78 West. Schvaluje ho. Pouze změ­ní název na Thunderball.

Před soudem

Thunderball však Fleming pou­ži­je i jako název devá­té kni­hy o Jamesi Bondovi, kte­rá vychá­zí roku 1961. McClory, kte­rý zís­ká kopii v před­sti­hu je roz­zu­řen a oka­mži­tě se spo­leč­ně s Whittinghamem obra­cí na lon­dýsn­ký Vrchní soud. Chtějí zasta­vit vydá­ní kni­hy.
Důvod je pros­tý: McClory pro­hlá­sí, že kni­ha Thunderball je pou­hé romá­no­vé roz­pra­co­vá­ní scé­ná­ře, kte­rý z vět­ši­ny napsal on a Whittingham. Dále podo­tý­ká, že padouch Blofeld a orga­ni­za­ce SPECTRE jsou jeho vlast­ní­mi výtvo­ry.
Tento spor je nako­nec vyře­šen o dva roky poz­dě­ji mimosoud­ně. Fleming McClorymu uhra­dí ško­du i nákla­dy a násle­du­jí­cí vydá­ní kni­hy jsou pode­psá­na jím, McClorym a Whittinghamem. Co je ale hlav­ní – McClory si odná­ší fil­mo­vá prá­va ke scé­ná­ři.
Ian Fleming měl kvů­li kou­ře­ní a nad­měr­né­ho pití alko­ho­lu nemoc­né srd­ce. Necelý rok po doře­še­ní spo­ru, v srpnu 1964, umí­rá ve věku 56 let na infarkt.

Desetiletý zákaz

Roku 1961 pro­dá­vá Fleming fil­mo­vá prá­va spo­leč­nos­ti Eon a ta odstar­tu­je bon­dov­skou fran­ší­zu tak, jak ji zná­me dnes. Film Thunderball (1965) měl být nejdří­ve uve­den jako prv­ní, ale kvů­li stá­le se pro­dlu­žu­jí­cí­mu sou­du se tak nesta­ne. Sérii tedy odstar­tu­je sní­mek Dr. No (1962).
Thunderball vychá­zí až jako čtvr­tý. McClory se stá­vá jeho pro­du­cen­tem. Eon se totiž chtěl vyhnout pro­blé­mům, kte­ré by zna­me­na­ly uve­de­ní kon­ku­ren­čí­ho Bonda. Zároveň s ním spo­leč­nost uza­ví­rá doho­du, kte­rá mu zaka­zu­je vytvo­ře­ní jiné fil­mo­vé ver­ze Thunderballu po dobu dese­ti let. A tak McClory čeká.
Přichází rok 1975, svět­lo svě­ta spat­ři­lo již devět bon­do­vek v pro­duk­ci Eonu a McClory v tom­to momen­tě začí­ná pra­co­vat na nové adap­ta­ci Thunderballu. Dá jí jmé­no Hlavice.
McClorymu se poda­ří pře­svěd­čit Seana Conneryho, aby na tom­to fil­mu spo­lu­pra­co­val. Ale ne jako herec, nýbrž jako scé­náris­ta. A tak Connery (kte­rý je poz­dě­ji jed­ním z pro­du­cen­tů pře­mlu­ven, aby si Bonda ješ­tě jed­nou napo­sle­dy zahrál) spo­leč­ně s McClorym a dal­ším scé­náris­tou Lenem Deightonem napí­ší doce­la šíle­ný scé­nář.
Organizace SPECTRE v něm láká vojen­ské lodě do Bermundského troj­ú­hel­ní­ku, kde je okra­de o jader­né hla­vi­ce, a poté obsa­dí Sochu svo­bo­dy. Odtud zahá­jí útok robo­tic­ké­ho žra­lo­ka, jenž nese ve svých útro­bách nuk­le­ár­ní nálož do newy­or­ské kana­li­za­ce.

Jenže prá­vě tady začí­ná dal­ší vár­ka soud­ních roze­pří. Eon se i přes vypr­še­ní plat­nos­ti doho­dy s McClorym ohra­dí, že měl prá­vo nato­čit pou­ze jedi­nou bon­dov­ku a tou byl eonov­ský Thunderball. Producent Hlavic tvr­dí to samé, co před lety říkal McClory při spo­rech s Flemingem – orga­ni­za­ce SPECTRE je výmy­sl čis­tě McCloryho, navíc pou­ze pro Thunderball, ale i přes­to je vyu­ži­ta ve všech fil­mech s Connerym. A při těch­to spo­rech Connery ztra­tí chuť pokra­čo­vat a odchá­zí. To samé udě­la­jí spon­zo­ři z Paramountu.

Nikdy neříkej nikdy

Kevin McClory pak postup­ně pře­ko­ná­vá všech­ny spo­ry, sou­dy i dal­ší pře­káž­ky a roce 1983 vychá­zí jeho jedi­né dílo, kte­ré má něco spo­leč­né­ho s Jamesem Bondem. Nejsou jím Hlavice, ale zna­tel­ně méně oká­za­lé Nikdy neří­kej nikdy (1983). Film, v němž se Connery sku­teč­ně vrá­til do role agen­ta 007 skli­dil cel­kem dob­ré ohla­sy z řad divá­ků i kri­ti­ků.
McCloryho však ani po uve­de­ní Nikdy neří­kej nikdy neo­pouš­tí tou­ha uvést na stří­br­né plát­no film Hlavice. V roce 1996 pro­hla­šu­je, že hod­lá vydat dal­ší adap­ta­ci Thunderballu, kte­rá ten­to­krát nese název Warhead 2000. Avšak i ten­to pro­jekt nako­nec ztros­ko­tal v soud­ní síni, kde mimo jiné zazně­lo, že se fil­mo­vý James Bond liší od toho kniž­ní­ho, a tak má McClory jako jeho spo­lu­au­tor prá­vo na podíl 3 mili­ar­do­vých zis­ků Eonu z fil­mů. To bylo sou­dem zamít­nu­to.
Roku 1999 pak McClory tvr­dil, že jed­ná s němec­ký­mi a aus­tral­ský­mi spon­zo­ry o bon­dov­ce nyní nesou­cí název Warhead 2001. Z toho nako­nec také nic nevznik­lo.
Kevinovi McClorymu, kte­rý roku 2006 v 80 letech umí­rá, se tak nikdy nepo­da­ři­lo usku­teč­nit svůj sen o fil­mu zva­ném Hlavice.

 


Jak bude rekla­ma vypa­dat?
-
Nechceš zde rekla­mu napo­řád jen za 50 Kč?
Zobrazit for­mu­lář pro nákup
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

|

0
Budeme rádi za vaše názory, zanechte prosím komentář.x
Stránka načtena za 3,94571 s | počet dotazů: 259 | paměť: 71931 KB. | 18.07.2024 - 03:39:10