(zatím nehodnoceno)
Loading...Ve čtvrtek 27. července se konala v kině Atlas novinářská projekce filmu Křižáček, který na filmovém festivalu v Karlových Varech získal Křišťálový glóbus za nejlepší film. Po projekci pak proběhla tisková konference, na kterou přijali pozvání tvůrci filmu: režisér Václav Kadrnka, scénáristé Jiří Soukup a Vojtěch Mašek, herec Aleš Bílík a za Českou televizi Jaroslav Sedláček.
Režisér Kadrnka uvítal, že film Křižáček byl vybrán do hlavní soutěže na MFF Karlovy Vary a cení si získání hlavní ceny. S oceněním filmu přišli i další zájemci o jeho uvedení na festivalech, ale zatím ještě podrobné informace nemůže zveřejnit.
Z publika zazněla pochvala pro kameru, že byl film pěkně natočen a že byly hezké záběry. Tu dělal Jan Baset Střítezský a tvůrci slíbili, že mu budou tlumočit pochvalu.
Kadrnka dlouho řešil vizuál filmu, jak celou báseň Svojanovský křižáček od Jaroslava Vrchlického pojmout filmově. Skrze diskuse, kamerové zkoušky a rešerše se přišlo k formátu 4:3, k užšímu formátu, barevné koncepci, ke koncepci prostoru, který vyvíjel s malířem Danielem Pitínem. Od začátku věděli, že chtějí vyprávět málomluvně, spíše pohybem kamery, prostorem a choreografií uvnitř záběru.
Film vznikal čtyři roky, spíše jeho přípravy, samotné natáčení pak trvalo 35 dní. Z natáčení filmu odstoupili těsně před zahájením natáčení čeští producenti a na poslední chvíli nevyšel italský grant. I přes tyto nemilé věci se ale film podařilo natočit.
Jaroslav Sedláček (Česká televize) se s Václavem Kadrnkou setkal před několika lety, asi v roce 2012, kdy měl teprve představu o tom, co natočí za film. Po úspěchu filmu Osmdesát dopisů pak nebylo těžké získat podporu pro film Křižáček v České televizi, která se týkala hlavně lepší přípravy ve vizuální a výtvarné stránce. Do scénáře televize skoro nezasahovala, scénář měl sice vývoj, ale nijak dramatický. Od začátku bylo jasné, čeho chtějí tvůrci dosáhnout, spíše se hledal způsob, jak toho nejlépe dosáhnout.
Na báseň Svojanovský křižáček přišel Václav Kadrnka, který převyprávěl téma scénáristům, a od té doby si kladli otázky, jak dané téma zpracovat. Nechtěli totiž báseň převést do filmu, ale natočit film na téma otce, který hledá svého ztraceného syna. Kadrnka se k básni dostal tak, že chtěl udělat baladickou látku, a proto studoval balady na Valašsku. Ty ho přivedly k selským baladám od Jaroslava Vrchlického, které přečetl, a našel knížku Svojanovský křižáček. První, co ho na ní zaujalo, byly autentické emoce otce, kterému odešel syn, a tak se ho vydává hledat. Další, co ho vedlo ke zfilmování, byl pohyb básně. Odehrává se na cestě, a proto se mu zdála vhodná na filmové zpracování. Kadrnka chtěl, aby film byl hlavně o pohybu kamery, o hudbě. Tvůrci pracovali archetypálně s prostorem, tj. prostor má ve filmu vývoj. Začíná se v uzavřených prostorech, v lese, pak se pomalu otevírá, až se dostaneme do pouště, s horizontálními pohledy.
Ve filmu je stejně jako v knižní předloze motiv dětské křížové výpravy, hlavní je ale otec, který dohání svého syna. Báseň končí v Brindisi, v Itálii, odkud se kdysi do Svaté země odplouvalo. Dokonce se jedna z dětských křížových výprav dostala i do Brindisi, kde ale byla prodána do otroctví.
Tvůrci zvažovali i to, v jakém znění film bude. Děj se odehrává ve středověku, kdy byla hlavním dorozumívacím jazykem latina. Tvůrci se ale rozhodli pro češtinu, která se jim zdála nejvhodnější.
Původním záměrem bylo začít natáčet film v Čechách a poté se přesunout na jih. Hledaly se vhodné lokality, hlavně v Itálii, Apulii. Natáčelo se na poloostrově Gargano s pralesem Forrestem Umbra, na poušti na Sardinii, přístav pak představovalo město Le Castella v Kalábrii.
Aleš Bílík (křižácký rytíř) se pak svěřil se svými zkušenostmi z natáčení. Tomu předcházela půlroční příprava, hlavně trénink jízdy na koni. Kvůli přípravám a samotnému natáčení změnil Bílík angažmá a odešel do Prahy. Jeho hereckým partnerem byl Karel Roden (otec hledaného chlapce), kterého měl Bílík možnost sledovat při práci a učit se. Roden, který jezdí na koni mnoho let, mu dával i rady k jízdě na koni.
Děkuji Karolině Koblížkové za korektorské práce ????
Nejnovější komentáře