J.C.V.D. - To se takhle Van Damme (jakože opravdu Van Damme) vydává na poštu,aby se posléze stal rukojmím...aby se vyzpovídal...občas rozesmál...a ukázal herectví.

🎧 Poslouchejte Kritiky.cz na Spotify a dal­ších pod­cas­to­vých služ­bách! Klikněte sem a nezmeš­kej­te žád­nou recen­zi.
Hodnocení článku
1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězd (zatím nehod­no­ce­no)
Loading...
Načítám počet zob­ra­ze­ní...

Belgická iko­na akč­ních béček si zahrá­la už v lec­čems, ale na dru­hou stra­nu v ničem, co by laho­di­lo nejen oku, ale i mys­li. Tuto sku­teč­nost nijak nezvrá­tí ani jakž­takž kou­ka­tel­ný Univerzální voják, sne­si­tel­ný Živý terč a při­ja­tel­ně ulít­lý Double Team. Van Damme musel v minu­lém živo­tě sak­ra zlo­bit. A kdy­by jen v tom minu­lém… Belgická mlá­tič­ka se čini­la i v posled­ních letech. Univerzální voják 2: Zpět v akci, Inferno, Replikant, Teror ve vla­ku… to jsou titu­ly, kte­ré nepo­tře­bu­jí „rekla­mu“. V oné mono­tón­ní zápla­vě vymy­tejch video­ka­zet bychom našli coko­liv (sou­lož ve třech, zápa­sy ve věz­ni­ci, nahá­ně­ní pře­rost­lé­ho andro­i­da), ale vůbec ne náznak čeho­si vyš­ší­ho.

Jak se ale říká: „Nikdy neří­kej nikdy.“ A kór v časech, kdy se navra­cí sta­ří zná­mí. Že se na kaž­dém dnu nalé­zá úni­ko­vé scho­diš­tě, o tom by mohl boha­tě vyprá­vět nejen Schwarzenegger a pro­še­di­vě­lý Ford. Je to jen pár pát­ků, co si Stallone oprášil boxer­ky… není tomu dáv­no, co si Willis vyleš­til poli­cej­ní odznak (byť on sám resus­ci­ta­ci kari­é­ry nijak nepo­tře­bo­val)… Dámy a páno­vé, pokud prá­vě jíte, tak urych­le­ně dožvý­kej­te a polk­ně­te. Pokud por­cu­je­te pole­na na cir­ku­lár­ce, pak bych tak­též pro­sil pau­zič­ku. Van Damme totiž nato­čil dob­rý film.

Ano, čte­te správ­ně, váš zrak nijak neko­la­bu­je. Van Damme nato­čil dob­rý film. A to i přes­to, že se v něm nestří­lí (ale­spoň ne tak, jak bys­te čeka­li) a že se v něm neme­ta­jí krko­lom­ná kara­te sal­ta.

J.C.V.D. je titu­lem, jehož název plně kore­spon­du­je s obsa­hem. Van Damme v něm hra­je Van Dammea, ale niko­liv jen své­ho jme­nov­ce, vtip­ně zde­for­mo­va­nou kari­ka­tu­ru, ale sku­teč­ně sám sebe. A tedy dří­ve respek­to­va­nou iko­nu akč­ních béček, kte­rá si záhy smo­či­la jmé­no v nej­po­kles­lej­ší hollywoodsko-evropské pro­duk­ci. J.C.V.D. se však neza­o­bí­rá tím, jak­pak Jean-Claude doklo­pý­tal k sou­čas­né­mu posta­ve­ní, nena­ský­tá zásad­ní útrž­ky z minu­los­ti a zdrá­há se čeho­ko­liv, co by vměst­na­lo sní­mek do auto­bi­o­gra­fic­ké sek­ce. Hlavní roli zde sehrá­vá jeden špat­ný den - čás­teč­ně fik­tiv­ní, čás­teč­ně pod­lo­že­ný reál­ný­mi fak­ty.

Bylo by však blá­ho­vé oče­ká­vat plno­hod­not­nou kome­dii, či snad srd­cervou­cí dra­ma. Mechriho film by si zaslou­žil vlast­ní kate­go­rii. Vzhledem k tomu, že je kon­ci­po­ván jako netra­dič­ní sebe­re­flexe a že se v něm Van Damme zpo­ví­dá ze hříchů pro­střed­nic­tvím poš­tov­ní lou­pe­že.

Těžko při­tom říci, komu je titul pri­már­ně určen. Nachází se mezi kon­co­vý­mi uži­va­te­li cti­te­lé kul­tu Krvavého spor­tu? Pravděpodobně ne. J.C.V.D. oslo­ví tím spíš ty, kte­ří slav­né­ho kara­tis­tu defi­ni­tiv­ně ode­psa­li, even­tu­ál­ně ty, kte­ří jej zavrh­li hned v začát­cích. Belgický sva­lo­vec uči­nil odváž­ný krok. Upsal se pro­jek­tu, kte­rý se hla­si­tě distan­cu­je od jeho dosa­vad­ní tvor­by a kte­rý se vcel­ku ostře navá­ží do záku­lis­ních prak­tik. Využívá při­tom znač­ně nezvyk­lých (či snad vychyt­ra­lých?) pro­střed­ků. Vypomáhá si malo­měs­tem, prů­se­rem v podo­bě lou­pe­že a sou­čas­ně pro­bí­ha­jí­cím soud­ním pro­ce­sem. Fiktivní pře­pa­de­ní degra­du­je iko­nu akč­ních fil­mů do pozi­ce běž­né­ho smr­tel­ní­ka. Podobně se činí i udá­los­ti na ved­lej­ší kole­ji. Šikovný Mechri dosa­hu­je potřeb­né­ho polid­ště­ní nejen úvod­ní scé­nou, v níž se sedmačty­ři­ce­ti­le­tý bou­chač pro­bí­jí pla­cem (na jeden zátah a nesko­na­le vyždí­mán), ale i civil­ní­mi tele­fo­ná­ty a hlu­bo­ký­mi nájezdy do str­ha­né tvá­ře. Je při­nejmen­ším pozo­ru­hod­né sle­do­vat Van Dammea, kte­rý se dostá­vá do zce­la tri­vi­ál­ní­ho fil­mo­vé­ho prů­se­ru, aniž by se odvá­žil ucho­pit zákon do vlast­ních rukou. Kdykoliv jin­dy by své pro­tiv­ní­ky zpa­ci­fi­ko­val malíč­kem u nohy, nyní mu jen slav­né pří­jme­ní zne­mož­ňu­je stát se řado­vým rukojmím. Chová se přes­ně tak, jak by na jeho mís­tě kona­li jiní. Poslouchá, plní roz­ka­zy a odpouš­tí si jaký­ko­li hazard se svým, či cizím živo­tem.

Je otáz­kou, proč si Van Damme vybral prá­vě pře­pa­de­ní - na plát­nech toli­krát pro­klepnu­tou zále­ži­tost. Bylo to snad pro­to, aby se suspen­do­val? Aby parafrá­zo­val výsled­ky své kari­é­ry? Ať tak, či onak, ne náho­dou tvo­ří lou­pež tu nejmé­ně zají­ma­vou pří­sa­du. A to i přes­to, že se prá­vě na ni vážou ty nej­po­ve­de­něj­ší naráž­ky ohled­ně showbyz­ny­su a Johna Woo. Je to způ­so­be­no i tím, že se Mechri vyhý­bá trvan­li­věj­ší nad­sáz­ce. Loupež pojí­má jed­nou jako smr­tel­ně váž­nou situ­a­ci, podru­hé coby nesko­na­lou fraš­ku. To samé se týká jed­not­li­vých postav. Kápo kum­pá­nů jako kari­ka­tu­ra vypa­dá, nicmé­ně se jako kari­ka­tu­ra necho­vá. Jeho kole­go­vé, to je už jiná. Ti směš­ně vypa­da­jí a zpra­vi­dla i směš­ně kona­jí. Avšak zpra­vi­dla. Nadsazené pasá­že stří­da­jí čas­to pasá­že nenad­sa­ze­né, při­čemž tato výra­zo­vá nevy­rov­na­nost (ať už chtě­ná, či nechtě­ná) posti­hu­je jak celek, tak i jed­not­li­vé frag­men­ty.

Co se týče zvo­le­né­ho plác­ku, coby zpo­věd­ni­ce fun­gu­je spo­leh­li­vě. Van Damme je sice psy­chic­ky roz­cu­po­ván, přes­to mu k věro­hod­né­mu výko­nu posta­čí jeden jedi­ný výraz a mini­mál­ní péče vizá­žis­tů. Vrásčitá tvář, kru­hy pod oči­ma a postu­pu­jí­cí šedi­ny – zub času netře­ba zastí­rat. Van Damme vypa­dá děs­ně. A tedy ade­kvát­ně dané situ­a­ci.

Co je rov­něž potě­ši­tel­né, bel­gic­ká hvězda respek­tu­je míru stříz­li­vos­ti. Uslzené zpy­to­vá­ní svě­do­mí nepři­chá­zí v úva­hu. Stejně tak vzty­če­ný uka­zo­vá­ček a pro­bo­dá­vá­ní kon­krét­ních viní­ků. Van Damme je pře­ce fra­jer a jako fra­jer při­jí­má svůj úděl. Byť s ním agen­ti opa­ko­va­ně vytře­li a zne­u­ži­li jeho jmé­na ve vlast­ní pro­spěch, bere to tzv. na sebe a jen občas si ule­ví kon­sta­to­vá­ním obec­ných fak­tů. Většinou se však zpo­ví­dá nepří­mo = mezi řád­ky. V této sou­vis­los­ti je zají­ma­vé, co vše lze našrou­bo­vat na pro­stin­ké pře­pa­de­ní poš­ty. Ať už se jed­ná o Seagala, vyko­pá­vá­ní ciga­ret a jiné záku­lis­ní drby. To, co našrou­bo­vat nelze, obsta­rá­vá zásah vyš­ší moci. Takto jest opod­stat­ně­na vrchol­ná část celé­ho fil­mu. Pětiminutový mono­log v půli sto­pá­že (prav­dě­po­dob­ně nena­cvi­če­ný), kdy se Jean-Claude při­zná­vá ke všem kari­ér­ním pře­šla­pům – s reflek­to­rem poblíž rohov­ky a něko­lik met­rů nad scé­nou.

Už nyní zazní­va­jí názo­ry, že je J.C.V.D. nato­lik kva­lit­ním titu­lem, že by prav­dě­po­dob­ně obstál i bez své­ho hlav­ní­ho láka­dla. Toto tvr­ze­ní pova­žu­ji za trou­fa­lé a znač­ně dis­ku­ta­bil­ní. Přesto musím uznat, že je sní­mek dosta­teč­ně vyspě­lý – co se týče tech­nic­ké strán­ky a umě­lec­ké­ho vze­zře­ní. Mechri je sice nezná­mý fil­mař (mini­mál­ně v našich kon­či­nách), ale co naplat – ošé­fo­vat si to umí. Ať už mám na mys­li suges­tiv­ní poje­tí urči­tých scén (zásah jed­not­ky rych­lé­ho nasa­ze­ní), retrospek­tiv­ní roz­tříš­tě­ní nebo aro­ma­tic­ký vizu­ál. Turecký tvůr­ce si evi­dent­ně tyká s arto­vý­mi ochu­co­va­dly. Zrnitý obraz, kame­ro­vé fil­try, pře­sví­ce­ná poza­dí… - to nelze nee­vi­do­vat a poslé­ze neo­ce­nit. Jakkoliv je samot­ná lou­pež samo­ú­čel­ná, jako celek vypa­dá zkrát­ka dob­ře.

Výsledné hod­no­ce­ní vní­mej­te jako pro­jev dob­ré vůle, jako teč­ku vlek­lé­ho pře­mýš­le­ní. K čer­tu s tím, že jsem doteď nevstře­bal veš­ke­ré tvůr­čí tahy. Co je nej­pod­stat­něj­ší, sní­mek mě donu­til pře­mýš­let. Ať už je v tom namo­če­na nezvykle chát­ra­jí­cí iko­na, ori­gi­nál­ní kon­cep­ce nebo neče­ka­ný konec – těch sedm­de­sát pus­tím. Van Damme bude mít radost, já taky a navíc…

Autor: Redakce Kritiky.cz
Farma zvířat – moderní adaptace Orwellovy nadčasové klasiky
16. června 2026Farma zvířat – moderní adaptace Orwellovy nadčasové klasikyRodinná komedie Farma zvířat (Animal Farm), inspirovaná stejnojmennou knihou George Orwella, je ve svém animovaném hávu určena širokému spektru diváků, nejen dětskému publiku. Režisér Andy Serkis původní světoznámou zápletku modernizoval přidáním dronů a drahých auťáků, a…Vydáno v rubrice: Filmové recenze
MESSI: Zapomenutá nahrávka
15. června 2026MESSI: Zapomenutá nahrávkaJméno "Lionel Messi", asi nemusím nijak představovat, neboť každý moc dobře ví, že se jedná o jednu z největších a nejnadanějších fotbalových hvězd na světě. Ovšem, co bylo skutečným odrazovým můstkem na této strmé kariéře, to…Vydáno v rubrice: Filmové recenze
Nejlepší filmy roku 2024: Akční, sci-fi i katastrofické snímky, které nesmíte minout
15. června 2026Nejlepší filmy roku 2024: Akční, sci-fi i katastrofické snímky, které nesmíte minoutRok 2024 přinesl pestrou směsici inovativních filmových zážitků – od temných horrorů přes apokalyptické katastrofy až po strhující sci-fi příběhy a hypnotické vizuální kreace. Připravte se na přehled nejzásadnějších snímků letošní sezóny, které posouvají hranice filmového…Vydáno v rubrice: Filmové recenze
GEPARDI ZBLÍZKA s Bertiem Gregorym
12. června 2026GEPARDI ZBLÍZKA s Bertiem GregorymDokumenty ze zvířecí zvíře potěší oko každého diváka, a pokud máte možnost doslova jim dýchat za zády, je to vzrušující a nezapomenutelný zážitek. A právě takové to je sledovat dokument "Gepardi zblízka s Bertiem Gregorym", který…Vydáno v rubrice: Filmové recenze
Tajemství, akce i emoční výkřiky: Přehled nejnovějších filmových hitů roku 2023
12. června 2026Tajemství, akce i emoční výkřiky: Přehled nejnovějších filmových hitů roku 2023Objevte nejzajímavější filmy letošního roku, od mystických čínských dobrodružství přes zákulisí konkurenčních reality show po rodinné dramata s kontroverzními tématy, a nezapomeňte na dechberoucí akční sérii "Rychle a zběsile". Připravte se na vzrušující cestu filmovým světem…Vydáno v rubrice: Filmové recenze
Toy Story 5: příběh hraček – a závislost na obrazovkách
11. června 2026Toy Story 5: příběh hraček – a závislost na obrazovkáchPokud jste si oblíbili disneyovskou partu hraček, Jessie, Woodyho, Buzze Rakeťáka i Vidlíka, mohlo by se vám líbit zcela nové pokračování – tentokrát již díl pátý, který přináší zase jiná dobrodružství, odpovídající současné době. Snímek z…Vydáno v rubrice: Filmové recenze
MANŽELÉ ZABIJÁCI
10. června 2026MANŽELÉ ZABIJÁCIČtyřdílný dokument "Manželé zabijáci", který lze nyní shlédnout na @DisneyPlus, mapuje chladnokrevnou vraždu z roku 2000, kterou spáchal milenecký pár, aby odstranili nepohodlného manžela této ženy. Smutnou realitou je, že tuto vraždu Mikea Williamse z Floridy…Vydáno v rubrice: Filmové recenze
Den odhalení - Steven Spielberg odhaluje, zda jsme ve vesmíru sami
10. června 2026Den odhalení - Steven Spielberg odhaluje, zda jsme ve vesmíru samiDen odhalení má být dnem, kdy se lidstvo konečně dozví pravdu. O čem? To zatím tuší jen pár jedinců, mezi nimi i datový analytik Daniel (Josh O´Connor), který má být tím, kdo vše zveřejní. K jeho smůle…Vydáno v rubrice: Filmové recenze
VZDUCHOPLAVEC
9. června 2026VZDUCHOPLAVECZábavné a romantické drama "Vzduchoplavec" je příjemná jednohubka o složitosti a problématičnosti mezilidských vztahů, ve kterých se navzájem mísí láska a nenávist. Komediální drama, které nikoho neurazí a v určitých pasážích skvěle pobaví. Ústřední postavou je…Vydáno v rubrice: Filmové recenze
NA SKOK DO DIVOČINY
8. června 2026NA SKOK DO DIVOČINYPokud milujete animované filmy, ve kterém klíčovou roli hraje přátelství mezi lidmi a roztomilými zvířátky, určitě si nenechte ujít nový animovaný film "NA SKOK DO DIVOČINY", který je nyní ke shlédnutí na @DisneyPlus. Ústřední postavou je…Vydáno v rubrice: Filmové recenze
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejlépe hodnocené