Čím déle o Event Horizon přemýšlím, tím méně se mi líbí – to je celkový dojem z filmu, na který jsem se vlastně dost těšil a který v reklamě, obrázcích a na poměrně dobře zrobené web stránce sliboval být pořádným mlsem pro scifistického fandu, za nějž se považuji.
Nyní se tedy ocitám v klasickém recenzentském dilematu: mám se hnidopišsky pustit do rozebírání děje, postav a atmosféry, nebo je mou povinností ušetřit případné zájemce o shlédnutí a nepokazit jim večer? Snad se mi to podaří – vězte tedy, vy kteří na film chcete jíti, že Rejpání pod čarou je zhusta k věci a důvtipnému ledasco prozradí; snad abyste je četli až po filmu.
Abych ale nezačínal úplně negativně, k Event Horizon budiž nyní řečeno, že oplývá mnohými neamerickými pozitivy, jako jsou nezodpovězené otázky a pocit potřeby přemýšlet a mudrovat. Počítám, že se nesetká s ohlasem u publika ve Státech, neboť divák odchází z kina rozrušen (to by bylo v pořádku) a nikdo mu nepověděl, jak to všechno bylo, musí na to přijít sám (a za to jsme si prosím nezaplatili!). Což je pro film z evropského hlediska velmi lichotivé.
Píše se rok 2047 a záchranná výprava lodi Lewis & Clark má objasnit příčiny zmizení a náhlého objevení experimentálního kosmického korábu Event Horizon, jakož i dopravit přeživší z posádky do bezpečí. Jak unavenému záchrannému týmu pod vedením kapitána Millera (Laurence Fishburne) vysvětlí Dr. William Weir (Sam Neill), Event Horizon byl tajným projektem USAC (United States Aerospace Command), loď, která měla řízeným kolapsem prostoru překonat vzdálenosti jinak nedosažitelné kvůli bariéře rychlosti světla. Ani Dr. Weir, který nadsvětelný koráb zkonstruoval, nedovede objasnit, jak a proč se loď po sedmi letech, kdy byla nezvěstná, náhle objevila na oběžné dráze kolem Neptuna a automatická stanice zaznamenala její nouzový signál.
Záchranný tým – navigátorka Starck (Joely Richardson), bezpečnostní technici Peters (Kathleen Quinlan) a Cooper (Richard T. Jones), inženýr Justin (Jack Noseworthy), lékař D.J. (Jason Isaacs) a pilot Smith (Sean Pertwee) – se seznamují se jediným náznakem: záznamem rádiového přenosu z lodi v okamžiku spuštění nadsvětelného pohohu. Obsahuje jen nesrozumitelné, nelidské skřeky a kvily.
Lewis & Clark dosáhne lodi na oběžné dráze ledové planety, impozantní konstrukce ve tvaru kříže z nějaké příčiny interferuje s biosensory a nedovoluje lokalizovat přeživší. Tým se vydává do nitra Event Horizon a objevuje obrovské prostory, tiché jako katedrála, naplněné spouští a troskami naznačujícími, že původní posádku potkal nějaký strašlivý osud. Proč a jak se ale loď objevila zpět? Proč už nejen Dr. Weira, ale i ostatní záchranáře pronásledují tíživé myšlenky a vidiny z minulosti?
Možná to ode mne budete považovat za nehoráznost, ale tento film pracuje pouze s naším strachem z neznáma, a s ničím jiným, a to je podle mne málo. Soudím, že se ani ve vesmíru nemáme čeho bát, kromě nás samotných. Vím, možná se mnou nesouhlasíte. Na Event Horizon se mi ze všeho nejvíc líbilo, že navozuje právě tento druh pochyb a zvědavosti. Na druhé straně se mi nelíbil princip obecného zla, tedy spíše jsem s ním nesouhlasil.
Pro milovníky sci-fi je Event Horizon asi trochu moc horrorový, pro strašidelníky možná moc raketový. On je celý takový přetažený. První půlka je natolik očividná úlitba Vetřelci 1, že to jednoho až pobaví. Pochválit musím ovšem kameru a speciální efekty, na kterých to celé stojí. Chystáte-li se tedy na drsnou podívanou plnou akce a temného děsu, Event Horizon je právě pro vás. Osoby se sklonem k nočním můrám na vlastní nebezpečí, prosím. O romantickém večeru nemůže být řeči.
Hodnocení: DOCELA UJDE
HNIDOPICHOVO REJPÁNÍ
POZOR – AKUTNÍ NEBEZPEČÍ ZNECHUCENÍ
- Lewis & Clark používá hibernační a akcelerační nádrže na lidi, aby lépe snášeli dlouhé a prudce zrychlující a brzdící lety. Harampádí včetně hrnků na kafe, povalující se po stole, to zrychlování a brždění snáší zjevně dobře i bez nádrží.
- Už teď, v roce 1997, máme radar imaging, neboli zobrazování zamlžených předmětů pomocí radaru. Přesto se Lewis & Clark kolem Event Horizon motá, aniž by věděli, jak vypadá.
- Tak Event Horizon je na oběžné dráze, a v mracích, které se vzhledem k lodi nepohybují, kolem Neptuna? Hmmm. Mraky se ovšemže navždy rozplynou, jakmile jich pro optické efekty není třeba, a vůkol zavládne tvrdé vakuum.
- Ani při největší atmosférické deceleraci nepovažují ostřílení astronauti potřebu se připoutat…
- To je nějakého světla od Slunce kolem toho Neptuna.
- Jak už i ve Vetřelci, také Event Horizon obsahuje neuvěřitelně temné síně a podivné ponuré chodby. Jakémukoliv konstruktérovi by vrátili školné, kdyby nechal každou místnost v kosmické lodi vymalovat na tmavo hnědo.
- Ani v roce 2047 nebudeme osvobozeni od olbřímích rudých displejíků, hlasitě odtikávajících sekundy k záhubě.
- Záchranná výprava vstoupí na loď, která se dostala do potíží za podivných okolností. Nikdo nevěnuje pozornost halucinacím? Takové záchranáře bych považoval za trapné amatéry.
- USAC nechá konstruovat lodě psychopatům? A pak je klidně pošle na záchrannou výpravu? Kdo dělal předletové prohlídky?
Photo © 1997 Paramount Pictures
Nejnovější komentáře