Jaká matka, taková dcera

Jaká matka, taková dcera, říká se často. Je to ale skutečně tak?

Matka a dce­ra jsou spo­je­ny jedi­neč­ným pou­tem, o kte­rém už bylo napsá­no množ­ství knih. Ani sesta­vo­va­te­lé Slepičích polí­vek pro duši nemoh­li zůstat stra­nou a vytvo­ři­li sbír­ku těch nej­lep­ších poví­dek, kte­ré na téma mat­ka a dce­ra během exis­ten­ce série vyšly. Některé z nich už v češ­ti­ně vyšly , tak­že je mož­né, že si je čte­ná­ři Slepičích polé­vek budou pama­to­vat, ale vět­ši­na z nich v čes­kém jazy­ku pub­li­ko­va­ná neby­la, tak­že i když sérií dob­ře zná­te, najde­te zde spous­tu pro vás ješ­tě nezná­mých pří­bě­hů.

„Skoro pro­ti své vůli jsem v dal­ších dnech obchá­ze­la buti­ky a obcho­dy a pro­hlí­že­la si šaty, kte­ré by se moh­ly mé mlad­ši dce­ři zamlou­vat. Nakonec jsem nara­zi­la na jed­no­du­chý model se splý­va­vé­ho bílé­ho muše­lí­nu, s dél­kou nas kot­ní­ky, s ovál­ným, výstři­hem a krát­ký­mi nabra­ný­mi ruká­vy. Byl pros­tý a při­tom krás­ný, a ne upja­tý, přes­ně jako moje dce­ra.“

Vzájemné učení a podpora

V kni­ze najde­te 101 pří­bě­hů o vzta­zích matek a dcer – o jejich podo­bě, spo­leč­ných zážit­cích i vzá­jem­né inspi­ra­ci. Dočtete se o vzá­jem­né pod­po­ře a uče­ní, o tom, co zna­me­ná být tu jed­na pro dru­hou, o darech, na kte­ré se neza­po­mí­ná, o vděč­nos­ti za všech­ny, i ty nejmen­ší, požeh­ná­ní, o ztrá­tě mat­ky i dce­ři a boles­ti, kte­rá tuhle ztrá­tu pro­vá­zí, o vzta­zích napříč gene­ra­ce­mi, o tom, že někdy pla­tí, že jaká je babič­ka, tako­vé jsou i mat­ka a vnuč­ka. Některé ženy opi­su­jí mimo­řád­né chví­le, kte­ré zaži­li se svo­jí mat­kou nebo dce­rou a zábav­né  zážit­ky, kte­ré je vždy, když na ně vzpo­mí­na­jí, roze­smě­jí.

Tara vyprá­ví, jak ji vyhle­da­la její bio­lo­gic­ká mat­ka, Annmarie popi­su­je, jak její mat­ka s obli­bou dělá­va­la zel­ní salát. Když ze ško­ly při­šel opis, že rodi­če mají na škol­ní slav­nost při­nést jíd­lo, kte­ré s obli­bou při­pra­vu­jí. Malá Annmarie se bála, že její mamin­ka při­ne­se vel­kou mísu zel­ní­ho salá­tu. Jaké bylo její pře­kva­pe­ní, když při­nes­la čoko­lá­do­vé dor­tíč­ky! Pro rodi­nu Bonnie se sta­ly sym­bo­lem lás­ky med­víd­ci, Marion tvr­dě pra­co­va­la, aby moh­la své mamin­ce kou­pit luxus­ní zele­né pyža­mo a když Regina hlí­da­la papouš­ka své šéf­ky, její dce­ra ho nau­či­la opa­ko­vat jedi­nou větu: Maminka potře­bu­je při­dat! 

Příběhy z téhle kni­hy doka­zu­jí, že věta „Jaká mat­ka, tako­vá dce­ra“ je v urči­tých ohle­dech prav­di­vá a taky uka­zu­je, že pou­to mezi mat­kou a dce­rou je sku­teč­ně jedi­neč­né a pře­tr­vá i navzdo­ry růz­ným nesho­dám a spo­rům.

Hodnocení: 95%

SLEPIČÍ POLÉVKA PRO DUŠI - JAKÁ MATKA, TAKOVÁ DCERA

Sestavili: Jack Canfield, Mark VIctor Hansen, Amy Newmark

Originální název: Chicken Soup for the Soul: Like Mother, Like Daughter

Překlad: Petruše Klůfová

Vydáno: Práh, 2010

Počet stran: 312

Za recenz­ní výtisk děku­ji nakla­da­tel­ství Práh. Jestli vás kni­ha zau­ja­la, může­te ji zakou­pit zde.