Filmografie (výběr): Zloději zelených koní (2016), Bezva ženská na krku (2016), Fotograf (2015), Rodinný film (2015), Parádně pokecal (2014), Hořící keř (2013), Revival (2013), Láska je láska (2012), Svatá čtveřice (2012), Kriminálka Staré Město (TV seriál, 2010), Občanský průkaz (2010).
Vaše hrdinka se zamilovala do seriózního vysokoškolského pedagoga - geologa, z něhož se pod vlivem dobrodruha Kačmara stává člověk stále posedlejší profesní vášní - vltavíny. Ona se však vedena ženskou intuicí snaží své teritorium spořádaného domova hájit. Jak byste charakterizovala svoji Karolínu a její boj o lásku?
Karolína je normalní holka z menšího města, která jako každé takové děvče touží po normálních věcech. Láska, klid, rodina...svému snu věří a pokouší se o něj bojovat a také věří své vlastní intuici a ví, co je pro ni a pro jejího muže nejlepší. Jenže on je stále jako dítě... Ona je energická, nic nepředstírá a to někdy právě chlapům vadí.
Není to ale zásadní modelová situace - žena toužící po poklidném hnízdě, spolehlivém místě k rodinnému život, a muž posedlý touhou po objevování, volnosti, dobrodružství…
Možná ano a to je přeci ten celoživotní boj mezí ženami a muži, který nikdy neomrzí. Tenhle boj nás štve, ale zároveň, bez něj bysme se trochu nudili ne?
Věděla jste něco víc o fenoménu hledačů jihočeských vltavínů, než jste se začetla do scénáře, případně do stejnojmenné knihy Jiřího Hájíčka?
Ne, bohužel vůbec. Asi jsem při hodinách geologie nedávala pozor. Tohle mám na své práci ale ráda, že se člověk dozvídá nové věci, ke kterým by se sám nedostal.
Měla jste možnost s režisérem dotvářet svou postavu a jak taková diskuse probíhala?
Ano, Dan je hodně otevřen hercům a jejich nápadům. Před natáčením jsme měli tři čtyři čtené zoušky, kde jsme probírali daný příběh postavy a povídali si o nich. Pak samotná práce byla na place. Zkoušeli jsme různými formami dojít k finální verzi. Bylo to postaveno na vzájemném respektu k názoru toho druhého.
Jaké převažující dojmy jste si odnesla z natáčení?
Určitě nezapomneu na tu naši starou rozpadlou káru, která po každém zastavení chcípla a nastarovávala se tak, že kluci ze štábu ji museli roztlačit a až pak chytla, takže některé záběry jsme museli natáčet o hodinu déle, kvůli téhle naši staré krasavici. A taky mám ráda natáčení, kdy se na pár dní odstěhujete z Prahy někam jinam. My jsme točili většinou v Jindřichově Hradcia bylo příjemné vždy po natáčení společně zajít se štábem na jídlo a popovídat si, co se ten den stalo. Takže dojmy z natáčení jsou pozitivní
Nejnovější komentáře