Patnáctiletý chlapec Garry (Tye Sheridan) má hodně tuhý kořínek a nezlomí ho ani bití a nadávky. Věčně opilá a apatická matka, němá sestra a věčně opilý otec Wade (Gary Poulter) mu nic v životě neulehčují. Jenže Garry by chtěl žít jinak než jeho rodiče. Asi by se mu to nepodařilo, kdyby se nesetkal s Joem (Nicolas Cage), podivným parťákem svérázných dřevorubců. Joe je prchlivá povaha, kvůli ní si už odseděl nějaký čas ve vězení. Teď se snaží sekat dobrotu, vyhýbá se konfliktům a dává si pozor, jen aby se do vězení nemusel znovu vrátit. Zapadlé usedlosti obklopené lesy, prostředí prostých lidí, odrbaných kurev, malých obchodů a temných barů vypadá na první pohled klidně. Přesto tu vegetují osoby na hraně zákona. Mezi ně patří provokatér a násilník Willie (Ronnie Gene Blevins) stejně jako Garyho otec Wade. Joe a Garry mají mezi sebou věkový rozdíl, ale jejich životní zkušenosti a touha zachovat si lidskou důstojnost a drobné lidské radosti je sbližují. Jejich osudy se protnou ve správnou chvíli. Pro Garryho je to zásadní zlom v jeho životě. Pozná hodnotu přátelství, hodnu vlastní a hodnotu svobodné volby. Tu má také Joe a zvolí to, co považuje za nutné i s vědomím, že se může vrátit zpět do vězení.
Scénář filmu napsal Gary Hawkins na základě románu Larryho Browna, který vyšel v roce 1990. Příběh osudu mladého chlapce a samotářského dřevorubce z primitivního a napůl zapomenutého koutu světa na jihu USA má v sobě tragické prvky i lidskou touhu po troše štěstí v životě. Sluncem prosvětlené lesy i pustá a nehostinná místa dokázal kameraman Tim Orr snímat pomalou kamerou a klidné scény se během krátké chvíle změní v drama.
Režisérem filmu je David Gordon Green, který má ve svých 39 letech na kontě několik filmů (George Washington, Sněžní andělé, Spratci na zabití atd.). Tentokrát si vybral námět, který zobrazuje lidské osudy v blíže neurčené současné době. Mikrosvět omezených lidí, kteří stojí na hranici šílenství nebo alkoholem zatemněnou myslí, může otravovat své okolí kdekoliv. Joe i Garry tenhle svět znají a snaží se mu uniknout. Je to těžké, bolí to a někdy jde i o život. V některých scénách se režisér rozhodl ponechat záběry hodně surové. Je to především Wade, který v sobě nese krutou kombinaci lstivého komedianta s nelítostnou krutostí a jeho úsměv doslova odpuzuje. Odpor k této postavě postupně narůstá, až se stane jeho smrt jediným rozumným řešením, jak se s tímto ztělesněným zlem vypořádat. Joe se naopak postupně proměňuje z odtažitého morouse v člověka, který se sice přestává kontrolovat, ale začíná být citlivý a zásadní problémy začne řešit.
Hereckých hvězd se ve filmu mnoho nevidí. Nicolas Cage má roli Joea pod kontrolou. Působí uzavřeně a dokáže se i patřičně nabudit. Jeho postava vyniká při setkání s mladičkým Sheridanem. Tento mladík (*1996) získal za roli Garryho ocenění jako nejlepší mladý herec na jubilejním 70. Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách v roce 2013. Je to šikovný mladík s darem přirozeného herectví.
Ve filmu však je ještě jedna výrazná herecká postava a tou je Gary Poulter, který si zahrál alkoholického otce. V kině jsem si říkala, že hraje perfektně. Jen to jméno mi nikoho nepřipomínalo. Kde se tenhle talent z ničeho nic vyloupl? Pátrala jsem a o pár informací se podělím. Gary Poulter je takový černý kůň tohoto filmu. V mládí toužil být hercem a v osmdesátých letech si skutečně zahrál drobné role v televizních seriálech. Ale alkohol a drogy si vybraly svou daň. Přestala ho zajímat práce i rodina s dětmi a nový styl života ho dostal až mezi bezdomovce. Mezi těmi ho také našli agenti v ulicích Austinu v Texasu. Poulter oprášil své herecké schopnosti a film natočil. Při natáčení se choval zodpovědně a plnil si své úkoly. Natočený film však už neviděl. V lednu 2013 mu byla diagnostikována rakovina a lékaři mu dávali jen pár měsíců života. Dne 19.února 2013 byl nalezen Poulter mrtvý v mělké vodě jezera. Zatím, co všichni ostatní herci se do svých postav snažili vžít, Poulter svou postavu skutečně žil a to je ve filmu znát.
Jeff McIlwain a David Wingo složili k filmu hudbu, která celkové atmosféře výrazně pomáhá a dodává napětí přesně dávkované.
Film mě zaujal nejen tématem, ale kvalitou zpracováním, hereckými výkony hlavních hrdinů a celkovou atmosférou. Jen jsem byla v konci filmu zklamaná, že zásadní přestřelku nechali odeznít autoři filmu ve zpomaleném tempu. Proč ten „pistolnický“ styl? A ještě jedna nelogičnost. Ocelový most vedl jednou přes řeku plnou vody a v jiné scéně byla pod mostem hlína s trávou. Asi to bylo jiné roční období, ale nějak mi to nesedělo. Film je trochu drsnějšího kalibru a dětem školního věku bych ho nedoporučila.
Photo © Roadside Attractions
Nejnovější komentáře