JULIETTE BINOCHE je držitelka Oscara, která za své filmové herecké výkony získala mezinárodní uznání. Jako jediná herečka se může pochlubit tím, že získala ceny za nejlepší ženský herecký výkon na všech třech předních evropských filmových festivalech, včetně poslední Zlaté palmy za film „Věrná kopie“ na festivalu v Cannes v roce 2010. Již dříve získala ceny Volpi Cup a Pasinetti Award za film „Tři barvy: Modrá“ na filmovém festivalu v Benátkách v roce 1993 a Stříbrného medvěda na Berlínském filmovém festivalu v roce 1997 za film Anthonyho Minghella „Anglický pacient“.
Binoche získala Oscara za nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli za svůj výkon ve filmu „Anglický pacient“, za který získala rovněž ceny BAFTA, European Film Award a National Board of Review Award. Kromě toho byla ve stejné kategorii nominována na ceny Zlatý glóbus a Screen Actors Guild (SAG) a společně s dalšími herci získala nominaci na cenu SAG za nejlepší herecké obsazení.
V roce 2001 byla podruhé nominována na Oscara v kategorii nejlepší ženský herecký výkon za roli ve filmu Lasse Hallstróma „Čokoláda“, za který získala nominace na ceny Zlatý glóbus a BAFTA a také dvě nominace na cenu SAG, jednu za nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli a druhou společně s dalšími herci za nejlepší herecké obsazení. Později získala nominaci na cenu European Film Award za roli ve filmu Michaela Hanekea „Utajený“ a nominaci na Cenu britského nezávislého filmu za film z roku 2006 „Dveře dokořán“, který opět režíroval Minghella.
V rodné Francii získala Binoche za nejlepší ženský herecký výkon cenu César za roli ve filmu „Tři barvy: Modrá“, který je součástí filmové trilogie („Tři barvy: Červená“, „Tři barvy: Bílá“) natočené režisérem Krzysztofem Kieslowskim. Dalších sedm nominací na cenu César získala za hlavní role ve filmech: „Schůzka“ (režie André Téchiné); „Zlá krev“ a „Milenci z Pont-Neuf“ (režie Leos Carax); „Posedlost“ (režie Louis Maile); „Husar na střeše“ (režie Jean-Paul Rappeneau)“; „Prokletí ostrova Saint Pierre“ (režie Patrice Leconte); a „Felix a rose - láska po francouzsku“ (režie Daniele Thompson).
Mezi její další frankofonní filmy z poslední doby patří „Camille Claudel 1915“, „Otevřené srdce“ a „Život té druhé“. Další z mnoha filmů, ve kterých Binoche hrála, jsou: „Cosmopolis“ (režie David Cronenberg); „Letní čas“ a „Paříži, miluji tě“ (režie Olivier Assayas); „Život podle Dana“; „Marie“ (režie Abel Ferrara); „Tajná přání“ s Richardem Gerem; „In My Country“ (režie John Boorman); „Kód neznámý“ (režie Haneke); „Děti století“ (režie Dianě Kurys); „Alice a Martin“ (režie Téchiné); „Bouřlivé
výšiny“ s Ralphem Fiennesem; „Nesnesitelná lehkost bytí“ (režie Philip Kaufman); a „Hail Mary“ (režie Jean-Luc Godard).
S Olivierem Assayasem se opět sešla při práci na připravovaném filmu „Clouds of Sils Maria“ a nedávno dokončila natáčení filmu režisérky Patricie Riggen „The 33″, který líčí události kolem závalu měděného dolu Copiapo v Chile.
Binoche se narodila v Paříži a divadelní kariéru zahájila po dokončení studií na pařížské konzervatoři Conservatoire National Superieur ďArt Dramatique. Často se vrací na divadelní jeviště a mezi její nejvýznamnější divadelní počiny patří: uvedení Čechovova dramatu „Racek“ v pařížském Odeonu v roce 1988 v nastudování režiséra Andreie Konchalovskeho; „Naked“, v londýnském divadle Almeida; modernizovaná verze hry Augusta Strindberga „Miss Julie“, uvedená v roce 2012 v londýnském divadle Barbican; a taneční drama Akrama Khana „in-I“, které v roce 2008 uvedlo Royal National Theatre v Londýně. Na Broadway debutovala rolí ve hře Harolda Pintera „Betrayal“, za kterou byla v roce 2001 nominována na cenu Tony za nejlepší ženský herecký výkon.
