Naučte se oslavovat neúspěch. Chopte se vedení, když cítíte úspěch. A buďte sobě samým tím nejlepším partnerem v rozhovoru o vlastních problémech. Tak nějak bych charakterizovala Ko-aktivní koučink. Pěkně poskládaný soubor rad, příkladů a zkušeností s tím, jak co nejefektivněji pracovat sám se sebou. Jak vzít opravdu zodpovědnost do svých rukou a vědomě začít cíleněji věnovat pozornost a energii tam, kde je jí třeba.
U této knihy jsem si uvědomila jednu důležitou věc. Často se totiž snažíme být co nejlepší, udělat to nejlepší, co můžeme, vynakládáme ohromné úsilí, ale úspěch se nedostavuje, protože jsme špatně zacílili, nebo se příliš vyčerpali na špatných místech nebo ve špatný čas. Ono i správné načasování a umění si počkat je nesmírně důležité. A také umět pozorovat okolí a své vlastní příležitosti.
A možná i intuici… i o té jsem se tu dozvěděla, že to není jen impuls a pocit, ale může se nám projevit také „pozorováním“:
„…ačkoliv nemusí být hned zřejmé, že jste zpozorovali něco zvláštního. Budeme-li ji nazývat „pozorováním“, zůstane neutrální. Můžeme říkat „mám pocit“ nebo „pozoruji, že“ nebo „intuice mi říká“, a nikdo se s vámi nemůže přít. Je to váš pocit, vaše pozorování, vaše intuice. Následuje ovšem interpretace onoho pocitu, pozorování či intuice. Potřebujeme onen navýsost specifický impuls nějak zformulovat do slov. Je přirozené přikládat intuici význam a v této fázi se můžeme mýlit.“
Dále se dozvídáme, že tento pocit je často pravdivý, ale ještě není dozrálý. Nesmíme tedy lpět na okamžitých a vlastních interpretacích. Autor pak doporučuje soubor kontrolních otázek, a především znovunaslouchání a lehkost, se kterou informace přijímáte. Co má být potvrzeno, potvrzeno bude. Je třeba se touto metodou jenom oprostit od toho, že při prvním intuitivním záchvěvu praštíme do stolu a řekneme, že to je ono – a následně to půjdeme vykonat. Někdy to tak je, ale někdy se vyplatí ještě vyčíhat tu správnou chvíli a vše si ověřit.
Z knihy je patrná opatrnost…
A to musím říci, se mi líbí. Je psána jako text, ve kterém se kouč, či spíše několik koučů, dělí o své zkušenosti se svými klienty, o rozhovory a o své vlastní metody, které časti i za pochodu a vlastní praxí ještě dopilováváli k dokonalosti. Máte tedy s touto knihou jedinečnou možnost nahlédnout pod pokličku všech těch motivujících psychologicky analyzujících koučů a terapeutů, a zjistíte, že jsou to taky jenom lidi. A že někdy je vaše příběhy zasáhnou… a pak si musí dát odstup nebo pauzu. Že někdy i jim není dobře a pak je dobré všechno odložit. Ale to, že se podělili o své metody, je nesmírně cenné.
Často nám totiž v úspěchu nebo spokojenosti (a to nejen pracovní, ale i v osobním životě) brání jen navyklé chování, které si neuvědomujeme, nebo nátlak okolí, který už ani nevnímáme… a někdy i slabá vůle a jednodušší cesta, kdy uhneme ze svého záměru, abychom… no co já vím, třeba někoho dalšího nezahanbili, nebo se bojíme neúspěchu? No a co? Vždyť i neúspěch je výsledek, se kterým se dá dále pracovat a otvírá cesty ke zcela novým obzorům!
No vidíte, není to tak těžké, vlastně všechno tady je logické a srozumitelné.
A v této knize ještě navíc velmi čtivé a zábavné, nenudíte se a neustále vstřebáváte nové a tak „staré známé“ informace!
Chcete-li více než jen knížku, pak vám v dovednosti být sám sobě koučem pomůže nejlépe NLP kurz.
O autorech:
Henry Kimsey-House je už od osmdesátých let profesionálním koučem a průkopníkem této oblasti seberozvoje.
Karen Kimsey-House se ve své firmě na plný úvazek věnuje v roli generální ředitelky také koučování, vede worshopy a je oblíbenou motivační řečnicí.
Phillip Sandahl je průkopníkem v koučování týmů a do knihy vnesl tento úhel pohledu.
Laura Whitworth je hodnocena jako jedna z deseti nejvlivnějších koučů na světě a svou prací získala mezinárodní věhlas.
Vydalo nakladatelství Synergie Publishing SE, 2017, www.synergiepublishing.com
Nejnovější komentáře