Krajina ve stínu

(zatím nehodnoceno)

Loading...

Krajina ve stí­nu je kro­ni­kou lidí a jed­né malé ves­ni­ce v pohra­ni­čí vlá­če­né ději­na­mi tři­cá­tých, čty­ři­cá­tých a pade­sá­tých let minu­lé­ho sto­le­tí. Hrdinové fil­mu čelí nacis­mu i komu­nis­mu, kaž­dý z nich se s jejich pří­sli­by a hrůza­mi vyrov­ná­vá jinak. V popře­dí pří­bě­hu pak sto­jí osud jed­né rodi­ny, na kte­rou před­vá­leč­ná doba, vál­ka i udá­los­ti po vál­ce dopa­da­jí vždy plnou silou. Život ve vsi pro­bí­hal vždy v pospo­li­tos­ti, v těž­kých pohra­nič­ních pod­mín­kách bylo pro všech­ny důle­ži­té zasa­dit, skli­dit, pře­žít zimu a vycho­vat děti. Pak ale při­chá­zí doba, kdy je nut­né si vybrat, kdo je Rakušan, Němec a kdo je Čech. Najednou je potře­ba zvo­lit, kdo z celo­ži­vot­ních sou­se­dů je spo­je­nec a kdo je vlast­ně nepří­tel. Do kaž­do­den­ní­ho živo­ta lidí zasáh­la his­to­rie a s ní také bez­prá­ví, lid­ské sla­bos­ti a nási­lí. Ze sou­se­dů se v tako­vém oka­mži­ku mohou stát i vra­zi. Marie je Češka, její muž je ale pev­ně spja­tý s míst­ní půdou a vždy byl Němec. Mají cha­lu­pu, pole, vycho­vá­va­jí syna a sna­ží se žít pod­le toho, co je správ­né. Nejdříve sle­du­jí ros­tou­cí vzá­jem­nou nená­vist lidí ve vsi, aby pak zlo­ba dopadla i na ně samot­né.

Bohdan Sláma pat­ří mezi aktu­ál­ně asi nej­zná­měj­ší čes­ké fil­ma­ře, kte­ré­mu se záro­veň s jeho fil­my poda­ři­lo dostat i na svě­to­vé fes­ti­va­ly jako Sundance, Filmový fes­ti­val v San Sebastiánu či Filmový fes­ti­val v Benátkách. Jeho fil­my se poté vždy vyzna­čo­va­li základ­ní fak­to­ry: Za 1) Bohdan Sláma točil men­ší fil­my a dal by se více­mé­ně pro­hlá­sit za nezá­vis­lé­ho fil­ma­ře. Za 2) vždy se ve svých fil­mech jako Štěstí, Venkovský uči­tel nebo Čtyři slun­ce sna­žil vyjá­d­řit se k něja­kým soci­ál­ním pro­blé­mům sou­čas­né doby a pře­de­vším za 3) Vždy si ke svým fil­mům psal scé­nář. Krajina ve stí­nu tedy pro Bohdána Slámu a jeho tvor­bu před­sta­vu­je v pod­sta­tě vel­ký skok.

Hned na začá­tek si dovo­lím tak tvr­dit, že ces­ta k rea­li­za­ci fil­mu je i dost mož­ná zají­ma­věj­ší než výsled­ný film samot­ný. Scenárista Krajiny ve stí­nu Ivan Arsenjev pra­cu­je s Bohdanem Slámou na nespe­ci­fi­ko­va­ném fil­mu, kte­rý dle Arsenjeva stá­le nějak ne a ne dojít k rea­li­za­ci. Tou samou kdy se Slámou pra­co­val na onom zmí­ně­ném fil­mu také Arsenjev napsal scé­nář ke Krajině ke stí­nu, při­čemž ohled­ně rešer­ší kolem sku­teč­ných udá­los­tí, kte­rý­mi byl film inspi­ro­ván si dal extrém­ně zále­žet. Nicméně Krajině ve stí­nu odpa­dl reži­sér a v tu samou chví­li se díky Arsenjevovi k režii fil­mu dostal prá­vě Sláma. A prá­vě zde začí­ná shr­nu­tí něko­li­ka zásad­ních fak­to­rů ohled­ně toho jak násled­ná rea­li­za­ce pro­běh­la.

Krajina ve stí­nu je dle Arsenjevova vyprá­vě­ní o poza­dí vzni­ku doko­na­lou ukáz­kou toho jak snad­né je mít něja­kou sce­náris­tic­kou vizi, kte­rá ale násled­ně pros­tě nedo­jde plné rea­li­za­ce jed­no­du­še pro­to, že se kvů­li malým finan­cím musel scé­nář hod­ně seškr­tá­vat, tak­že tuč­něj­ší scé­nář musel být zásad­ně ose­kán a to samo o sobě vel­mi ovliv­ni­lo výsled­nou podo­bu celé­ho fil­mu. Zároveň se film točil na fil­mo­vou suro­vi­nu, kte­ré si ale opět fil­ma­ři nemoh­li dovo­lit mno­ho a tak se kaž­dý záběr musel jet maxi­mál­ně dva­krát. A i když máte na palubě zku­še­né­ho reži­sé­ra, stej­ně tak zku­še­né ostat­ní důle­ži­té pra­cov­ní­ky u audi­o­vi­zu­ál­ní­ho díla a záro­veň talen­to­va­né her­ce tak maxi­mál­ně 2 poku­sy jsou zabi­jác­kou hra­ni­cí i pro tako­vé pro­fe­si­o­ná­ly. Ten film to pros­tě už při rea­li­za­ci neměl jed­no­du­ché a i pro­to není jed­no­du­ché mu jeho chy­by vyčí­tat, pro­to­že poten­ci­ál na něco svě­to­bor­né­ho tam pros­tě byl a už samot­ná z vyprá­vě­ní oči­vid­ná ini­ci­a­tiv­ní sna­ha sce­náris­ty Arsenjeva pros­tě zamr­zí při pohle­du na výsled­nou podo­bu, kte­rá roz­hod­ně není špat­ná, k doko­na­los­ti má ale urči­tě dale­ko.

Krajina ve stí­nu je urči­tě vizu­ál­ně krás­ná fil­ma­ři­na a i když Slamův dvor­ní kame­ra­man Diviš Marek pro mně není tako­vým vrchol­ným kame­ra­ma­nem čes­ké fil­mo­vé tvor­by jako tře­ba Vladimír Smutný nebo Jaromír Šofr tak mám už od Čtyř slun­cí (můj prv­ní Sláma, kte­ré jinak zas tak moc nemu­sím) pro jeho kame­ru tak tro­chu sla­bost. Arsenjev říkal, že si už při psa­ní scé­ná­ře vysnil čer­no­bí­lý obraz a po zhléd­nu­tí už si nedo­ká­žu Krajinu ve stí­nu před­sta­vit jiných v bar­vách. Tak tro­chu hloupé komen­tá­ře ohled­ně toho, že se jinak Krajina ve stí­nu veze na úspě­chu Nabarveného ptá­če­te jsou jinak zásad­ně mimo, pro­to­že tyto pro­jek­ty vzni­ka­li neje­nom para­lel­ně ale i obsa­ho­vě jsou si vel­mi odliš­né.

Seškrtání něko­lik pasá­ží ve scé­ná­ři si ale vysvět­lu­ji veš­ke­rá ta podiv­ná dra­ma­tur­gic­ká roz­hod­nu­tí a záro­veň tak tro­chu zvlášt­ní cha­rak­ter­ní vývo­je, kte­rých je film plný. Pro Slámu je tahle prv­ní více­mé­ně vět­ší pro­duk­ce prav­dě­po­dob­ně pří­pra­vou na jeho Švejka a Krajina ve stí­nu roz­hod­ně nestrá­dá tím, že by nemě­la za zády něja­kou sil­nou ruku. Bohužel je ale poznat, že se tak tro­chu jelo max na dru­hou dobrou a někte­ré zábě­ry tak sku­teč­ně vzni­ka­li více­mé­ně na kole­ni. A pak jsou tu prá­vě ty pro­blémy se scé­ná­řem.

Arsenjev dle svých slov strá­vil rea­li­za­cí scé­ná­ře zhru­ba 6-8 měsí­ců a mlu­vil i s pamět­ní­ky, kte­ří udá­los­ti ve fil­mu stih­li zažít nebo je zna­jí z vyprá­vě­ní. Především to co se dělo po kon­ci 2. svě­to­vé vál­ky film zob­ra­zu­je vel­mi bru­tál­ně a pře­de­vším rea­lis­tic­ky a i když se tomu dá těž­ko uvě­řit, tak film si nic tako­vé­ho necu­cá z prs­tu a vel­mi lehce se tak nad tímhle fak­tem udě­lá fyzic­ky nevol­no stej­ně jako když si po zhléd­nu­tí Schindlerova sezna­mu nebo Lidic uvě­do­mí, že vlast­ně viděl sku­teč­ně zahra­né zpra­co­vá­ní něče­ho co se sta­lo a nevin­ní lidé umí­ra­li nebo při­šli o hod­ně. Vzhledem k tomu, že má film ale zhru­ba asi 12 růz­ných důle­ži­tých postav a kaž­dá z nich stří­dá své cha­rak­ter­ní posto­je jako ponož­ky (od dob­rá­ka po svi­ni) se vlast­ně k těm zásad­ním hrdi­nům hle­dá ces­ta zásad­ně těž­ko a tak když dojde na lámá­ní chle­ba je pří­tom­nost něja­kých emo­cí oprav­du nulo­vá.

Krajina ve stí­nu je plná talen­to­va­ných her­ců, kte­ří zde podá­va­jí vel­mi dob­ré výko­ny. Je tu vždyc­ky fajn Stanislav Majer, straš­ně super a za mně pořád tak tro­chu nedo­ce­ně­ná Petra Špalková, super Pavel Nový, jeden z nej­lep­ších mlad­ších čes­kých her­ců Jiří Černý, sym­paťák Ondřej Malý nebo Cyril Drozda, kte­rý zde po seri­á­lu Most! dostal dal­ší zají­ma­vou a výraz­nou roli. Jenomže k čemu je vlast­ně dob­rý herec, když hra­je posta­vu, kte­rá jak­si nemá pev­ně daný cha­rak­ter?

Krajina ve stí­nu jako by vylo­že­ně chtě­la abych teď lito­val chla­pí­ka, kte­rý se před­tím cho­val jako svi­ně. Nebo nao­pak abych teď vní­mal jako svi­ni něko­ho koho mi ješ­tě reál­ně před půl hodi­nou bylo líto. Ideálním pří­kla­dem je posta­va Barbory Polákové, kte­rá je během prv­ní polo­vi­ny před­sta­ve­na jako nacis­ta, kte­rá se vyspí s kaž­dým nacis­tou a po kon­ci 2. svě­to­vé vál­ky nám jí má být najed­nou vlast­ně líto. Mezi posta­va­mi se straš­ně pře­ska­ku­je a i pro­to se dá vlast­ně těž­ko říct kdo je hlav­ní hrdi­na (dle vše­ho by to měla být hlav­ní man­žel­ská dvo­ji­ce, jen­že ve finá­le se s nimi vlast­ně sku­teč­ně zase tolik času netrá­ví). A pak je tu ona sna­ha vyvo­lat to, že vlast­ně všich­ni ješ­tě nedáv­no byli přá­te­lé a teď si jdou navzá­jem po krku. Je to straš­ně zají­ma­vá záplet­ka a dalo by se z ní vysta­vět něco straš­ně skvě­lý­ho.... jen­že to pros­tě nefun­gu­je. Tohle se Krajině ve stí­nu bohu­žel neda­ří tak skvě­le jako tře­ba ve Všech dob­rých rodá­cích. Nikdy jsem neměl pocit, že by sku­teč­ně mezi něja­ký­mi posta­va­mi bylo něja­ké pev­né přá­tel­ství. Mezi jed­not­li­vý­mi roky v obdo­bí 1938-1952 se jinak ská­če pře­de­vším v prv­ní půl­ce mož­ná až pří­liš rych­le ale opět jde dle Arsenjeva pře­de­vším o pro­blém v tom zkrá­ce­ní. A já bych mu na tomhle mís­tě věřil, pro­to­že ten chla­pík si nejen oči­vid­ně dal oprav­du prá­ci s rešer­še­mi a vším mož­ným, ale Krajina ve stí­nu má sku­teč­ně něco jako sil­né pod­kla­dy pro sil­ný pří­běh. Jenomže je tu prá­vě pro­blém v tom zkrá­ce­ní, což je pod­le mně vidět i na něko­li­ka nedo­ře­še­ných téma­tech, kte­ré by se vlast­ně jako­by vytra­ti­li. Taková nazna­če­ná man­žel­ská kri­ze či roze­pře mezi více­mé­ně hlav­ní hrdin­kou a její švag­ro­vou z celé­ho vyprá­vě­ní zmi­zí jako­by nic.

Osobně mám pocit, že kdy­by Krajina ve stí­nu byla tako­vou 8-dílnou mini­sé­rií pro Českou tele­vi­zi nebo tře­ba klid­ně HBO tak by to vlast­ně pro­spě­lo. Arsenjev by dostal více časo­vé­ho pro­sto­ru a dost mož­ná by jed­not­li­vé epi­zo­dy o dél­ce 1 hodi­ny fun­go­va­li lépe než tahle téměř dvě hodi­ny a půl dlou­há ver­ze, kte­rá vlast­ně pořád­ný dech chyt­ne až v dru­hé polo­vi­ně a pořád jí k doko­na­los­ti chy­bí dale­ko. Oceňuji ale fakt, že se toči­lo s kame­rou beze zvu­ku a veš­ke­rý zvuk se tak dodě­lá­val post­syn­chro­nem. A prá­vě ten na kte­rý jsem v posled­ní době obzvláš­tě cit­li­vý mi u Krajiny ve stí­nu při­šel cel­kem dob­rý i přes­to, že jsem si pár uje­tí pře­ce jen vši­ml.

Krajina ve stí­nu bude para­dox­ně pořád jed­ním z nej­lep­ších čes­kých fil­mů toho­to roku i přes­to, že doko­na­lá roz­hod­ně není. Bylo tam ale mini­mál­ně sluš­ně nakro­če­no a ten film má zce­la oči­vid­né a jas­né audi­o­vi­zu­ál­ní kva­li­ty. Příští film Bohdana Slámy bych ale rad­ši viděl v podo­bě návra­tu ke koře­nům než aby reál­ně došlo na dal­ší tro­chu vět­ší pro­jekt podob­ný Krajině ve stí­nu. Ale uvi­dí­me jak to dopad­ne s tím Švejkem. Krajina ve stí­nu není skvě­lá, ale není ani vylo­že­ně špat­ná. I to občas může boha­tě sta­čit.....

Trailer:

Verdikt: 3 z 5

Photo © Bontonfilm

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

1 Komentář

Nejstarší

Nejnovější Nejlépe hodnocené

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře

Reakce

4 roky před

Já jsem to viděl před­pre­mi­é­ře a mys­lím že to je dob­ře natočený.Hlavne na čer­no­bí­lí film,tomu dává syro­vost doby.Bydlim kou­sek od mís­ta dění a o his­to­rii se dost zajímám.Misti ten­to film pro­ží­va­jí jinam než tře­ba oby­va­tel střed­ních Čech.

0

Odpovědět