Krakonošovo tajemství

Hodnocení článku

(zatím nehod­no­ce­no)

Loading...

Nejsem fanou­šek pohá­dek, pro­to­že je to klišé, kte­ré postu­pem času omr­zí. Zároveň si mys­lím, že Češi již dlou­hou dobu neu­mí žád­nou pořád­nou pohád­ku nato­čit. Ovšem někdy není od věci uči­nit výjim­ku a na něja­kou se podí­vat, navíc když jsou Vánoce. Krakonošovo tajem­ství jsem zapnul bez něja­ké­ho vět­ší­ho oče­ká­vá­ní, ale i přes­to jsem byl zkla­mán. Na úvod bych chtěl říct, že si nešlo nevšim­nout jis­té podob­nos­ti mezi tou­to pohád­kou a seri­á­lem, kde jsme měli mož­nost spat­řit Krakonoše popr­vé - Krkonošskými pohád­ka­mi. Jakub Prachař zde nápad­ně při­po­mí­ná posta­vu Trautenberka, kte­ré­ho v seri­á­lu ztvár­nil jeho děda Ilja Prachař, což je tako­vý pří­jem­ný detail. Jenže ten­to počin se nedá se seri­á­lem srov­ná­vat, neboť nejen­že je dělí pěk­ná řád­ka let, ale navíc ten­to film na to nijak nena­va­zu­je. Což je mož­ná dob­ře, pro­to­že ten­to film má jen pár kla­dů, kte­rý­mi jsou: výše zmí­ně­ný detail, výpra­va, kame­ra a neo­kou­ka­né obsa­ze­ní. Jenže jinak je to bohu­žel nesou­ro­dá podí­va­ná, z čehož viním hlav­ně scé­nář, kte­rý je neu­vě­ři­tel­ně kostr­ba­tý. A samot­ný Krakonoš je také zvlášt­ní. Zkrátka zde neod­po­ví­dá vži­té před­sta­vě toho, jak se má tako­vý Krakonoš pre­zen­to­vat. |45%|