Jen 24 hodin stačilo F. A. Brabci, aby natočil téměř hodinový snímek Krysař. Tím se film dostal do slavné Guinessovy knihy rekordů.
Nerada bych film kritizovala jen proto, že hold nepatřím do jeho cílového publika. Podle mě, má ideální divák Krysaře dlouhý kožený kabát, lenonky na nose a studuje v lepším případě DAMU nebo filozofii. Anžto a protože ani jeden znak nesplňuji, film mě zas až tak výrazně neoslovil.
Krysař se odehrává během posledního dne roku, v němž se Kristián (Richard Krajčo) hodlá oženit s Agnes (Ester Geislerová). Během své pouti zasněženou silvestrovskou Prahou narazí také na kostel, v němž kostelníka dělá velmi podivná postava. Právě výkon kostelníka alias ďábla (Karel Dobrý) patří k pár věcem, které na filmu rozhodně stojí za všimnutí. Divák, stejně jako Agnes, taky nepřehlédne minimálně dvoumetrovou postavu Krysaře (Petr Jákl), se kterým ďábel uzavře půlnoční dohodu. Koho bude víc slyšet? Půlnoční ďáblovi zvony nebo Krysařovu píšťalu, která má očistit město od hříchu.
Díky tomu, že Krysař se nekontrolovatelně zamiluje do Agnes, se kterou se setká ve zmiňovaném kostele, je město ztraceno a vyhrává ďábel. Třetí věcí, která člověka na filmu zaujme, je hudba, kterou složil a nazpíval Daniel Landa. Jeho příznivci si vcelku přijdou na své.
Všichni, kteří se na film vypraví (od 11. března ho např. dávají v rámci přehlídky českých filmů v Palace Cinemas), by rozhodně měli počítat s tím, že nejde o klasický, komerční film. Ale copak by filozofové chodili na něco komerčního?
O filmu:
Rok: 2003
Oficiální web: Krysař
Režie a kamera: F. A. Brabec
V hlavních rolích: Petr Jákl, Ester Geislerová, Richard Krajčo, Karel Dobrý
