Poněkud nesourodá čtveřice třicátníků v čele se introvertním Robertem (Lukáš Melník) zažívá společné chvíle při zkouškách na koncert soudobé hudby. Čas tráví také v legendární hospodě Ponorka, kam chodí i kamarádka „Batrflaj“ (Pavlína Štorková), psychoterapeutka Sylva (Lenka Krobotová) a další spřízněné duše. Všechny spojuje zájem o hudbu, ale každý má jinou představu o šťastném životě.
Režisér Miroslav Krobot napsal scénář společně s Lubošem Smékalem. Je to již druhý film, na kterém tato dvojice spolupracovala. Předchozí film Díra u Hanušovic byla trochu depresivní, kde hrdinové byli svérázné figurky v malé vesnici. Film Kvarteto naopak zachycuje atmosféru historického města, s úzkými uličkami a většina scén se odehrává v interiérech bytu nebo v hospodě. Postavy jsou individuality a řeší své problémy intelektuálními hovory. Společným koníčkem je hudba a každý se zajímá ještě o některý z dalších uměleckých oborů. Kromě toho řeší své osobní problémy s rodinou nebo hledají partnerský vztah. Přesto tvoří partu kamarádů se společným zájmem, který je dokáže spojit.
Autoři scénáře nijak nemoralizují a nechávají své hrdiny pobývat na scéně podle jejich chuti. Postavy se potkávají, opouštějí, koketují i milují. Film je natočen v poklidném tempu a autoři scénáře nezvolili cestu zobrazování výrazných vášní ani násilí. Hlavní postavy nejsou konfliktní typy, ale také to nejsou lidé bez citu. Každý má ale jiný způsob prožívání, temperament i způsob komunikace. To však neznamená, že spolu nemohou spolupracovat nebo, v případě Simony a Roberta, prožívat citový vztah. Pohybují se sice ve světě bez závazků a povinností, ale mají pocit, že jim něco schází.
A nemohu se zbavit dojmu, že trochu toho pocitu předává i samotný film. Netroufám si posoudit, zda se podařilo ve filmu zachytit pocity a problémy současníků. Jestli se autoři snažili zobrazit osobitým způsobem pohled na různé osobnosti, pak zvolili osobitý způsob poetického vyprávění. Přibližuje se pojetí filmu Díra u Hanušovic, kde svérázné postavy zapadly do atmosféry malé vísky v drsné, ale krásné krajině. Ale ve filmu Kvarteto je poetické vyprávění propojeno uměleckým světem a historii. Dialogy postrádají chvílemi dynamiku a hrdinové se tváří, jako by chodili neustále „kolem horké kaše“ a nevěděli, jak se do ní pustit. Vtipálek Tomáš sice trousí vtípky a různá moudra, ale současně působí bezradně a zranitelně. Simona dokáže provokovat, ale v další situaci reaguje s vnitřní kontrolou. Batrflaj se chová hodně uvolněně a současně touží po trvalém vztahu. Postavy mají více tváří, jsou méně čitelné, než je tomu v jiných dramatických dílech, kde mají postavy „vyhraněný charakter“, který se v průběhu příběhu mění nebo neprožívají dramatické životní zvraty.
Miroslav Krobot si do filmu vybral několik herců z Dejvického divadla a doplnil sestavu o Barboru Polákovou, Zdeněk Julina, Pavlínu Štorkovou, Janu Štěpánkovou, Jiřího Šmitzera a další. Největší pozornost na sebe strhává Barbora Poláková, což je zásluha nejen výrazného hereckého talentu, ale také díky kameře Juraja Chlpíka.
Film působí vyváženě, ale zároveň příliš intelektuálně a umělecky. To může zaujmout náročnější publikum nebo festivalové poroty.
Nejnovější komentáře