Asi každý někdy už slyšel o Harper Lee. Minimálně vám toto jméno musí být povědomé. U mě to nebylo jinak, Harper Lee a klasickou americkou moderní literární tvorbu mám spojenou právě s touto spisovatelkou. Její dílo „Jako zabít ptáčka“ patří mezi nejprodávanější a nejpřelomovější knihy v dějinách literatury. Pojďme se na něj mrknout trochu blíže.
„Jako zabít ptáčka“ je právě ta kniha, kterou se Harper tak proslavila a příběhem v ní oslovila širokou veřejnost. Nejedná se o žádnou Zmizelou, Girl online, nebo osmý díl Harryho Pottera. Toto není thriller, který vám nedá spát, ani novela youtuberky stejně tak ani příběh z kouzelnického světa. Ne, toto je novodobá klasika nad klasiky a je potřeba si to uvědomit, než se do knihy pustíte s nějakými předsudky či klamným očekáváním.
Přestože jsem věděla, že se jedná o starší dílo od americké spisovatelky, tak jsem ale vůbec netušila, o čem kniha je. Anotace sice zní zkráceně nějak takto: V poklidném americkém městečku Maycomb dojde ke znásilnění devatenáctileté bílé dívky. Z tohoto činu je křivě obviněn nevinný černoch. Řešení má na starosti advokát Atikus Finch, jenž je zároveň otcem Čipery a Jema – dvou rošťáckých sourozenců. Čipera a Jem jsou sympatické děti, a tak není divu, že si Harper Lee vybrala dívku Čiperu jakožto nevinné, světu moc neznalé a nezkažené dítě, z jehož pohledu je nám příběh líčen. Anotace je rozhodně zajímavá a slibuje zábavné a poutavé čtení. Ale skutečnost je taková, že k problému znásilnění dochází až v druhé polovině knihy.
Ve zbytku příběhu ale nejsme o nic ošizeni – je nám skvělou formou představen rasismus, lidské předsudky, sousedské pomluvy a trable, myšlení, šarvátky a hrátky dětí, které se všemu ještě učí a poznávají svět. Svět, kde se bojuje se strachem a nenávistí. Nebudu tu do detailů rozepisovat, o čem vlastně kniha je, protože ono to zase tak dobře nejde. Podle mě je tu všechno, po čem v knize můžeme toužit – mladá láska, nespravedlivé jednání a řešení soudního procesu, diskriminace, dospívaní mladých dětí, zodpovědnost, zlobivé děti, vraždy (respektive smrt), etika, životní pravdy...
„Jako zabít ptáčka“ je přesně ten typ románu, na který je lepší nechvátat, a cenné filozofické myšlenky pomaloučku vstřebávat. A tak se stalo, že jsem knihu četla skoro týden, což je na mě docela hodně. A to mě ke všemu kniha bavila! Ale příběh Čipery a ostatních není jednoduché hned tak pochopit, a abychom si z knihy něco „odnesli“ do budoucna, chce to čas. A že je toho spoustu, co můžeme v knize najít či jaké rady a ponaučení můžeme vyčíst mezi řádky.
Jednoznačně doporučuji, a to i přesto, že jsem se občas musela do čtení přemlouvat a trochu i nutit, jelikož nějaké části nebyly zrovna moc zábavné. Ale za ty pravdivé myšlenky a celkové kouzlo to rozhodně stálo. Pro mě to nebyla žádná lehká oddechovka, ale román, který nutí k přemýšlení o lidech a vlastním životě. Dal mi zabrat, v tom správném slova smyslu. Zaslouží si pozornost každého. A ten fakt, že za toto dílo dostala autorka Harper Lee Pulitzerovu cenu, to snad už jen dokazuje.
- Počet stran:280
- Vazba:Pevná bez přebalu lesklá
- Rozměry:140 x 210
- Kód:9788020435446
- EAN:9788020435446
- ISBN:978-80-204-3544-6
- Rok vydání:2015
Kniha ke koupi na Kniha.cz.
