Libertin (The Libertine)

MFF 2004 v Torontu nezastihl štáb filmu Libertin zrovna nejpřipravenějším. Film se musel narychlo dodělávat těsně před samotným začátkem festivalu. Aby toho nebylo málo, nedostal se Libertin ani do užšího seznamu kandidátů na ocenění. Toho roku slavilo úspěch drama z afrického prostředí Hotel Rwanda. Následovaly problémy s oficiálním představením filmu britskému, americkému a mezinárodnímu publiku. Několikrát se ohlašoval termín premiéry, aby se vzápětí rušil. Jak se říká: „…a roky plynuly.“

Reakce zlomku divácké obce byly kladné. Tvrdilo se, že nejde o žádnou pornografii pro každého, že máme zapomenout na Caligulu. Jenomže co nám to bylo platné? Vždyť teprve začátkem roku 2006 se film dočkal zaslouženého představení veřejnosti jak se sluší a patří. Nejprve velmi opatrně začínal v Británii, pak po jedné kopii v Los Angeles a New-Yorku, až se nakonec dostal k nám.

17. století, Anglie. Sledujeme úsek ze života Johna Wilmota, též známého jako Hrabě z Rochesteru. Dvorní básník, prostopášník, milovník života a nezkrotný potížista … strádající talent, milující syn a manžel, za kterého ale Wilmota nikdo nepovažuje (včetně jeho samého). Sledujeme, jak se nám, v podání Johnnyho  Deppa, vyznává z nelásky ke světu, z naší nelásky k němu. Žádá o jediné – abychom zkusili porozumět, co se pokouší sdělit naší neláskou k jeho osobě. O tohle nás bude prosit až do finálních titulků.

Ve filmu skutečně nenajdete umělé pózy art-pornografie. Ani režisér, ani scénárista si nekladou za úkol šokovat. Chtějí vyprávět příběh. Takový, kde je plno prostopášnosti, nevěry, sodomie, i hříchů z běžného života. Avšak tohle všechno je kdesi daleko a působí spíš jako pozadí obrazu.

Hlavní příběh, skutečná legenda, je ztělesněná v  hrdinovi, který se pokouší nalézt smysl v nesmyslném životě. To je cíl, k němuž Johnny Depp putoval přes Karlíka a továrnu na čokoládu nebo Tajemné okno. Pod maskou Johna Wilmota se skrývá jeho ozvěna, Johnny Depp, kterého málokdo takhle zná. Temná silueta hledající cíl. Schopná rozžehnout talent v jiném, ale zároveň tíhnoucí k ničení. Stín stojící na hranici sebedestrukce.

Libertine je vlastně dvouhodinový monolog směrem k divákovi, kterého jednou představuje manželka hraběte, jindy král, matka, milenka, milenec, sluha, herec v divadle, oponent ve slovním souboji. Místo k úvahám se nevybírá. Jednou k nám promlouvá z kočáru na rozbitém mostě, prodírající se špinavými ulicemi plnými špinavých lidí, na venkově v mlžném oparu anglických luk. Oku urážející odpad a hnus je stavěn do kontrastu s uhlazenou elegancí prostředí pro „lepší“ lidi. Úspěch se mění v krach. Život se mění v smrt.

Tohle je pouze dekorace k tomu, co se odehrává na obličeji hlavního hrdiny, pouhý stín toho Pekla, které panuje v jeho nitru.

Tak vypadá děj tragédie.

 

Libertin (The Libertine)

Drama

Velká Británie, 2004, 130 min

Režie: Laurence Dunmore

Hrají: Johnny Depp, John Malkovich, Samantha Morton, Rosamund Pike, Richard Coyle, Jack Davenport, Rupert Friend, Tom Hollander, Jake Curran

---

---