Lincolnův vrah byl někdo úplně jiný, tvrdí vědci v dokumentu Rozbalené mumie

Mojžíšova klet­ba – prav­da nebo fik­ce?

Nejdůležitějším pří­no­sem stá­le se zdo­ko­na­lu­jí­cích tech­no­lo­gií však nejsou díl­čí úspě­chy, ale fakt, že při­spě­ly k pro­mě­ně celé meto­do­lo­gie arche­o­lo­gů a egyp­to­lo­gů. Při zásad­ních obje­vech se vždy muse­lo řešit dile­ma, zda obje­ve­né arte­fak­ty vyzdvih­nout z jejich původ­ních úlo­žišť a vysta­vit je tak niči­vým vli­vům okol­ní­ho pro­stře­dí jako je vlh­kost vzdu­chu, mecha­nic­ká mani­pu­la­ce nebo půso­be­ní růz­ných látek, ať už pří­rod­ních či che­mic­kých, nebo je pone­chat v zemi jako odkaz dal­ším gene­ra­cím a ochu­dit se tak o odpo­vě­di na mno­hé otáz­ky. Díky tech­no­lo­gii sate­lit­ních sním­ků se tomu ale dá vcel­ku efek­tiv­ně před­chá­zet – sním­ky totiž doká­žou zachy­tit s úžas­nou přes­nos­tí i to, co se skrý­vá pod povr­chem. Sám Romany jim vdě­čí za objev něko­li­ka egypt­ských pod­zem­ních pyra­mid, kte­ré byl scho­pen podrob­ně zma­po­vat bez jedi­né­ho zása­du do jejich struk­tu­ry.

Romany sám sebe pova­žu­je pře­de­vším za skep­ti­ka a věd­ce, tou­to opti­kou nahlí­ží i na zkaz­ky o klet­bách mumií, kte­ré se dosta­li do pod­vě­do­mí širo­ké veřej­nos­ti hlav­ně díky enorm­ní­mu zájmu holly­wo­od­ské kine­ma­to­gra­fie o toto téma. Každý by měl mít na pamě­ti, že sta­ro­vě­ký Egypt byl v prv­ní řadě vel­ko­le­pou říší, kte­rá byla pod­le všech dostup­ných infor­ma­cí na svou dobu nezvykle vyspě­lá. Mezi Egypťany žilo význam­né množ­ství těch, kte­ří ovlá­da­li umě­ní che­mie a bio­lo­gie, pro­to se dá před­po­klá­dat, že za kaž­dou klet­bou může­me vysle­do­vat i jejich vědec­ké zdů­vod­ně­ní. Během natá­če­ní nové­ho doku­men­tár­ní­ho cyk­lu se ale reži­sér dostal do situ­a­ce, kdy o tom sám začal pochy­bo­vat. Stalo se tak v hrob­ce, kde se sna­žil odha­lit prav­du o tajem­né mumii, kte­rou mno­zí pova­žu­jí za sku­teč­né tělo sta­ro­zá­kon­ní­ho pro­ro­ka Mojžíše. Mise, kte­rá moh­la skon­čit zpo­chyb­ně­ním samot­ných zákla­dů víry všech tří význam­ných západ­ních nábo­žen­ství, pod­le svých slov málem při­šel o svůj život. Šlo oprav­du o klet­bu nebo je na vině důmy­sl­nost archi­tek­tů a mis­trů pohřeb­ní­ků, jejichž pri­már­ním cílem bylo zajis­tit svým mrt­vým navě­ky neru­še­ný odpo­či­nek?