LÍNÝ RODIČ: LENOŠENÍM A NEČINNOSTÍ K LEPŠÍMU RODIČOVSTVÍ

líný

Může být líný rodič dob­rý rodič? To je otáz­ka, na kte­rou se sna­ží odpo­vě­dět kni­ha auto­ra Toma Hodgkingsona pod názvem „LÍNÝ RODIČ: leno­še­ním a nečin­nos­tí k lep­ší­mu rodi­čov­ství.“

Popravdě jsem na tuhle kni­hu byla moc zvě­da­vá a dou­fa­la jsem, že mi ale­spoň čás­teč­ně poskyt­ne něja­ký prak­tic­ký návod, jak si dro­bec uleh­čit svou roli rodi­čov­ství, aniž bych muse­la pole­vit „doslo­va“ na všech fron­tách, ale bohu­žel nespl­ni­la moje oče­ká­vá­ní.

Kniha je sice napsa­ná čti­vou for­mou, ale z kon­tex­tu na mě dýchá spí­še skli­ču­jí­cí pocit, jako by byla kni­ha napsa­ná pro vel­mi upja­té rodi­če, kte­ří doslo­va dětem kle­čí za krkem a měli by malin­ko pole­vit ze svých poža­dav­ků, nebo nao­pak pro líné rodi­če, jež si tou­to kni­hou můžou ospra­ve­dl­nit to, proč se nechtě­jí věno­vat svým dětem tak, jak by měli. Rozhodně tato kni­ha není pro rodi­če, kte­ří mezi těmi­to dvě­ma extrémy razí zla­tou střed­ní ces­tu.

Dle slov samot­né­ho auto­ra jsme v dneš­ní době s nad­sáz­kou otro­ky svých dětí, pro kte­ré dělá­me pří­liš mno­ho a pře­hna­ně zasa­hu­je­me do jejich živo­tů, čímž jim brá­ní­me, aby dospě­ly a posta­ra­ly se samy o sebe.

Ve své kni­ze autor před­sta­vu­je pře­vrat­ný, a při­tom zce­la při­ro­ze­ný pří­stup k výcho­vě dětí. Vychází z pros­té, ale geni­ál­ní myš­len­ky D.H. Lawrence, že nej­lep­ší věc, kte­rou pro své děti může­me udě­lat, je nechat je na poko­ji. to samo­zřej­mě nezna­me­ná zane­dbá­vat je. Ponechejme jim ale tolik vol­nos­ti, aby doká­za­ly vyrůst v soběstač­né, sebe­jis­té, šťast­né a svo­bod­né jedin­ce.  Přestaňme je cepo­vat a mís­to toho roz­ví­jej­me při­ro­ze­né dět­ské instink­ty tvo­ři­vos­ti a nezá­vis­los­ti. Prospějeme tím neje­nom jim, ale i sobě. 

„Líný rodič“ je obsáh­lou stud­ni­cí nej­roz­ma­ni­těj­ších myš­le­nek, kde je vel­mi jed­no­du­ché se s někte­rý­mi z nich sžít, neboť jsou nevě­dom­ky apli­ko­vá­ny v našem kaž­do­den­ním běž­ném živo­tě, s jiný­mi nao­pak při­chá­zí husi­na, a to pře­váž­ně s myš­len­ka­mi pod­po­ru­jí­cí „neo­ma­le­né­ho sob­ce“ tam uvnitř kaž­dé­ho rodi­če.

Líný rodič svým dětem nikdy neobě­tu­je své já. Dál si žije svůj život a děti se učí a ros­tou za pochodu....Pamatujte, že líný rodič je pře­de­vším pro úspo­ru ener­gie. Nenamáháme se, pokud je to zby­teč­né nebo na ško­du.... To, na čem zále­ží je,  jak se máte. Je lep­ší se pře­de­vším sou­stře­dit na men­tál­ní postoj, kte­rý zau­jí­má­te vůči svým dětem, než abys­te se sna­ži­li násle­do­vat seznam někým sta­no­ve­ných pra­vi­del.... 

A prá­vě tako­vý seznam pra­vi­del pro líné­ho rodi­če je v při­lo­že­ném „Manifestu líné­ho rodi­če“, jež je sou­čás­tí vnitř­ní stra­ny obál­ky. (Popravdě, když jsem jej čet­la popr­vé, mys­le­la jsem, že někte­ré z bodů tam jsou dány spí­še iro­nic­ky, ale on to autor mys­lí oprav­du váž­ně... ale abych mu tolik nekřiv­di­la, je zde i něko­lik málo bodů, jež bych roz­hod­ně nevy­pouš­tě­la, i když jich je jen poskrov­nu.)

V kni­ze je jsou upřed­nost­ňo­vá­ny dvě základ­ní věci, kte­ré se navzá­jem dopl­ňu­jí. Na jed­né stra­ně se vám sna­ží usnad­ňo­vat život a na dru­hé stra­ně vytvá­řet soběstač­né, nezá­vis­lé dítě, dítě, kte­ré se doká­že posta­rat samo o sebe a nebu­de žado­nit, aby se o něj někdo posta­ral. Za mě osob­ně by ale kaž­dé dítě mělo být pod­po­ro­vá­no, aby cíti­lo, že je milo­vá­no, ope­čo­vá­vá­no, a zís­ka­lo tak sebe­vě­do­mí a vědo­mí své vlast­ní hod­no­ty na ces­tě za svým vlast­ním živo­tem.

Líný rodič je kni­ha, kte­rá se roz­hod­ně nezavdě­čí všem, ale při­ná­ší spous­tu myš­le­nek, kte­ré urči­tě sto­jí k zamyš­le­ní, a je jen na kaž­dém čte­ná­ři, s jaký­mi myš­len­ka­mi se sži­je, a s kte­rý­mi nao­pak niko­liv. Každopádně tro­chu zle­ni­vět a malin­ko pole­vit na svých poža­dav­cích může­me kdy­ko­liv.... neboť jak autor říká: „Možná že potře­bu­je­me tro­chu víc kli­du, tro­chu víc odpo­čin­ku, tro­chu víc las­ka­vos­ti, tro­chu víc rados­ti a mno­hem míň chti­vos­ti...“

LÍNÝ RODIČ: LENOŠENÍM A NEČINNOSTÍ K LEPŠÍMU RODIČOVSTVÍ

Napsal:  Tom  Hodgkinson

Přeložili: Lívie Bencková a Petr Cajthaml

Vydalo: Nakladatelství JOTA, s.r.o.

V Brně, roku 2026

Druhé vydá­ní

Počet stran: 248

ISBN: 978-80-7689-718-2