ZPÁTKY NA BALKÁN

Balkán

„Zpátky na Balkán“ od auto­ra Eduarda Krainera, je tak tro­chu jiný thriller, než jsme po vět­ši­nou zvyk­lý, neboť pojed­ná­vá o návra­tu dvou čes­kých vete­rá­nů zpět do Bosny a s tím spo­je­ná úska­lí.

Samotná kni­ha je roz­dě­le­ná do dvou časo­vých linií, kte­ré spo­lu vel­mi úzce sou­vi­sí a jed­not­li­vé kapi­to­ly se tak pra­vi­del­ně stří­da­jí. První je zasa­ze­na do roku 1995 v pohra­nič­ní oblas­ti Bosny a Republiky Srbská kra­ji­na, kde čeští vojá­ci mise UNPROFOR při běž­né z rutin­ních pat­rol nara­zí na bosen­skou sku­pi­nu masa­kru­jí­cí civi­lis­ty. V napros­tém roz­po­ru s roz­ka­zy, a to pou­ze moni­to­ro­vat a sle­do­vat, se do těch­to krva­vých udá­los­tí instink­tiv­ně vlo­ží a všech­ny účast­ní­ky zastře­lí.

„Válka je svin­stvo, ať se ode­hrá­vá kde­ko­liv a z jakých­ko­liv pří­čin. Znamená tragé­dii pro všech­ny, na kte­ré sáh­ne svý­mi bez­cit­ný­mi prs­ty. Válku vedou vojá­ci, kte­ří také býva­jí prv­ní­mi obět­mi. Jsou hná­ni na jat­ka za jakési vzne­še­né cíle, kte­ré jim ozná­mi­li poli­ti­ci sedí­cí  pěk­ně dale­ko od vše­ho toho děsu. Voják má ale zbraň, může se brá­nit, bojo­vat o svůj život. Je na tom špat­ně, ale má urči­té mož­nos­ti. Obyčejní lidé jsou tím šílen­stvím zasa­že­ni bez mož­nos­ti obra­ny. A stá­va­jí se z nich bez­bran­né obě­ti, kte­ré si dopo­sud pokoj­ně žily na svém kous­ku země, ve svém bytě. Nejděsivější na tom však bylo, že nej­vět­ších zvěr­stev se v téhle vál­ce nedo­pouš­tě­li vojá­ci. Páchali je oby­čej­ní lidé na lidech stej­ně oby­čej­ných, jako byli oni sami.“

Na mís­tě tragé­die po domobra­nec­ké sku­pi­ně obje­vi­li kufr plný nakra­de­né­ho zla­ta. Kufr, jež by mohl navždy změ­nit jejich živo­ty k lep­ší­mu.... „Všem bylo jas­né, jak ta gru­pa k pokla­du při­šla. A že kaž­dý kou­sek zla­ta pat­řil něja­ké­mu člo­vě­ku, kte­ré­ho ti gau­ne­ři zavraž­di­li. To zla­to bylo vykou­pe­né krví nevin­ných lidí, bylo pra­chspros­tě ulou­pe­no tím  nej­hor­ším způ­so­bem, jaký si doká­za­li pře­sta­vit.“

Zděšeni, jak okol­nos­ti gra­do­va­li se roz­hod­nou ukrýt poklad na dně vod­ní nádr­že a všich­ni pří­tomní se navzá­jem pří­sa­ha­jí, že o této udá­los­ti nikdy niko­mu neřek­nou, a že se už sem nikdy nevrá­tí. Krátce nato oblast pohl­ti­la chor­vat­ská ofen­zi­va a jejich děsi­vé tajem­ství nako­nec zmi­ze­lo pod náno­sem vál­ky. Obrovský prů­švih, na kte­rý se i po xle­tech nikdy nepři­šlo....

Druhá dějo­vá linie se ode­hrá­vá v roce 2024, kdy jeden z býva­lých vojá­ků, zadlu­že­ný alko­ho­lik  s roz­pa­da­jí­cím se vlast­ním živo­tem, se roz­hod­ně pro návrat pro poto­pe­ný poklad. K návra­tu nako­nec pře­mlu­ví ješ­tě jed­no­ho teh­dej­ší­ho čle­na jed­not­ky a oba se tak vydá­va­jí na mís­ta, kde doslo­va oží­va­jí děsi­vé pří­zra­ky minu­los­ti . Budou vůbec s to se vrá­tit na mís­to ono­ho krva­vé­ho masa­k­ru? A zvlád­nou udě­lat všech­no tak, jak si pře­dem naplá­no­va­li?

Ačkoli jeli vyba­ve­ni spous­tou inter­ne­to­vých rad a infor­ma­cí, přec to nako­nec všech­no bude jen o nich dvou, kdy se budou muset spo­leh­nout jen na sebe navzá­jem, neboť pří­zra­ky minu­los­ti se pro­bu­dí a ude­ří v celé pará­dě. Jejich teh­dej­ší čin, jak by se mohl zdát, nezů­stal nikdy zapo­me­nut a v Bosně stá­le žijí lidé, kte­ří se tou­ží pomstít, kord když se jed­ná o smrt vaše­ho bra­t­ra.

„Většina lidí žije v pře­svěd­če­ní, že by své morál­ní zása­dy nikdy nezra­di­la. Jsme na ně pat­řič­ně hrdí a svě­tu říká­me: nikdy bych nepod­ra­zil pří­te­le, neo­kra­dl bez­bran­nou sta­řen­ku, nikdy bych nevzal život. Jenže tato jis­to­ta vychá­zí pou­ze z pohod­lí naše­ho svě­ta, v němž nejsme nuce­ni čelit sku­teč­ně zásad­ním roz­hod­nu­tím. Avšak jakmi­le se člo­věk ocit­ne v situ­a­ci, kdy jde o pře­ži­tí nebo mož­nost rych­le zís­kat vel­ký maje­tek, dochá­zí k prud­ké­mu zlo­mu. Morální hra­ni­ce se bor­tí, zása­dy mizí a to, co bylo dří­ve nemys­li­tel­né, se náh­le stá­vá víta­ným nástro­jem k pro­sa­ze­ní vlast­ní­ho pro­spě­chu. Proměna je oka­mži­tá - během chví­le se z člo­vě­ka, kte­rý se dopo­sud pova­žo­val za neo­chvěj­ně čest­né­ho, stá­vá někdo, kdo bez váhá­ní odho­dí své hod­no­ty, jen aby dosá­hl cíle. 

Kniha „Zpátky na Balkán“ je vel­mi čti­vá a čte­nář urči­tě uví­tá dvě roz­lič­né časo­vé linie, kde má mož­nost blí­že se sezná­mit s his­to­ric­ký­mi udá­lost­mi z váleč­né­ho kon­flik­tu ve deva­de­sá­tých letech na Balkáně. Autor zde záro­veň při­klá­dá i své myš­len­ky týka­jí­cích se nesmy­sl­nos­ti vál­ky, kon­flik­tů a vraž­dě­ní ve pro­spěch vyš­ších cílů za popře­ní jaké­ko­liv lid­skosti a morál­ní odpo­věd­nos­ti.

Ovšem i pří­běh ze sou­čas­nos­ti nese myš­len­ku, že člo­věk v rám­ci své­ho vlast­ní­ho pře­ži­tí je schop­ný vystou­pit ze své kom­fort­ní zóny, zapřít sebe sama a zachrá­nit nejen sebe, ale i člo­vě­ka, kte­rý spo­lé­há na vaši pomoc a záchra­nu.

Velmi napí­na­vý pří­běh, kde si nemů­že­te být nikým a ničím jis­tí, jen sami sebou. Skvěle zpra­co­va­né a roz­hod­ně sto­jí za pře­čte­ní.

Zpátky na Balkán

Thriller o návra­tu dvou čes­kých vete­rá­nů do Bosny 

Napsal: Eduard Krainer

Vydalo: Nakladatelství JOTA, s.r.o.

Brno, 2026

První vydá­ní

Počet stran: 263

ISBN: 978-80-7689-783-0