M3GAN: Ex Machina se potkává s Child’s Play v šikovném hororu o umělé inteligenci

Živá dět­ská panen­ka pohá­ně­ná špič­ko­vou umě­lou inte­li­gen­cí se vydá­vá na před­ví­da­tel­nou vra­žed­nou dráhu ve fil­mu M3GAN, kte­rý měl minu­lý víkend ve Státech nezvykle dob­ré ohla­sy a ve čtvr­tek debu­tu­je v praž­ských kinech.

Ačkoli se M3GAN ve svém závě­reč­ném děj­ství při­klo­ní k důvěr­ně zná­mé­mu téma­tu Child’s Play, v prv­ních dvou tře­ti­nách je mno­hem více Ex Machina. Na to, že horor od Blumhouse při­chá­zí do kin v led­nu, jde o neče­ka­ně inte­li­gent­ní, bys­trý, a dokon­ce i emo­ci­o­nál­ně půso­bi­vý sní­mek, kte­rý vás vtáh­ne hlu­bo­ko do svě­ta svých postav a tepr­ve pak vám při­ne­se kon­venč­něj­ší napě­tí.

Pochvala scé­náris­tům Jamesi Wanovi (série The Conjuring) a Akele Cooperové (Malignant) a reži­sé­ro­vi Gerardu Johnstonovi (Housebound) za to, že se jim to poda­ři­lo: šab­lo­no­vi­tost poje­tí M3GANu sice brá­ní v dosa­že­ní jaké­ko­liv veli­kos­ti, ale jinak se jed­ná o prvotříd­ní žán­ro­vý film.

V hlav­ní roli fil­mu M3GAN se před­sta­ví Allison Williamsová z Girls v roli Gemmy, ino­va­tiv­ní vývo­jář­ky hra­ček, kte­rá se zasek­la na výro­bě dement­ních hra­ček podob­ných Furbymu zva­ných Perpetual Pets pro nároč­né­ho šéfa Davida (Ronny Chieng). Její sku­teč­nou váš­ní je však sestro­je­ní Model 3 Generative Android - zkrá­ce­ně M3GAN - rea­lis­tic­ké panen­ky, kte­rá se pomo­cí nej­mo­der­něj­ší tech­no­lo­gie umě­lé inte­li­gen­ce spo­jí se svý­mi maji­te­li... a jejíž cena je 10 000 dola­rů.

Gemmin život robo­tič­ky se však zvrt­ne, když její sest­ra a švagr zemřou při tra­gic­ké auto­ne­ho­dě a ona zůsta­ne v péči nete­ře Cady (Violet McGraw). Gemma neví nic o výcho­vě ani o utě­šo­vá­ní Cady po smr­ti jejích rodi­čů. Shodou okol­nos­tí však pra­cu­je na výkon­né tech­no­lo­gii, kte­rá jí může pomo­ci v obou smě­rech.

M3GAN je nej­lep­ší, když roz­ví­jí vel­mi reál­ný vztah mezi Cady a jejím novým andro­id­ním pří­te­lem. Na roz­díl od něče­ho tako­vé­ho, jako je Ex Machina, se vět­ši­na fil­mu neza­jí­má ani tak o hra­ni­ce mezi umě­lou inte­li­gen­cí a lid­stvem, jako spí­še o to, jak umě­lou tech­no­lo­gii vyu­ží­vá­me jako urči­tou emo­ci­o­nál­ní pod­po­ru a jak nám pomá­há růst a roz­ví­jet se jako lidé.

V nej­pa­mát­něj­ší scé­ně M3GAN, kte­rá se ode­hrá­vá během firem­ní pre­zen­ta­ce, pomá­há andro­id utě­šit pla­čí­cí Cady tím, že se zapo­jí do roz­ho­vo­ru o její mat­ce a ulo­ží pro truchlí­cí dítě vzpo­mín­ku. Mezi firem­ní­mi ředi­te­li nezů­sta­ne jedi­né oko suché - a přes­to­že se jed­ná o horor spo­leč­nos­ti Blumhouse, mož­ná nezů­sta­ne suché ani v pub­li­ku.

M3GAN je samo­zřej­mě horor spo­leč­nos­ti Blumhouse a nabe­re ost­rý spád, když se panen­ka náh­le zka­zí. Člověk by si mys­lel, že tenhle výkon­ný kus umě­lé inte­li­gen­ce, kte­rý se doká­že spá­ro­vat se zaří­ze­ní­mi podob­ný­mi Alexe a ovlá­dat auta Tesla, vymys­lí lep­ší fígl, než že vytrh­ne čepel z papí­ro­vé gilo­ti­ny a bude s ní máchat jako s mače­tou, zatím­co se bude pro­há­nět po chod­bách a pro­ná­sle­do­vat nic netu­ší­cí obě­ti... ale to bys­te se mýli­li.

Ačkoli se M3GAN stá­vá mno­hem méně zají­ma­vým, jakmi­le se vyprá­vě­ní změ­ní v před­ví­da­tel­né, přes­to nepře­šla­pu­je na mís­tě: finá­le se ode­hra­je rych­le a krát­ce, a jakmi­le je pri­már­ní kon­flikt vyře­šen, začnou běžet titul­ky. Film dokon­ce v polo­vi­ně důmy­sl­ně pro­pa­šu­je do děje nasta­ve­ní pokra­čo­vá­ní, aby nemu­sel na kon­ci vše vycpá­vat.

M3GAN je oprav­do­vým pře­kva­pe­ním: neče­ka­ně inte­li­gent­ní a ostře napsa­ná sati­ra na moder­ní tech­no­lo­gie pře­vle­če­ná za horor o vraž­dí­cích panen­kách. Prezentace mu sice brá­ní v dosa­že­ní sku­teč­né veli­kos­ti, ale od led­no­vé ver­ze Blumhouse oprav­du nemů­že­te chtít víc.

---

---