Hodnocení článku
(zatím nehodnoceno)
Loading...Padly na Vás chmury? Rozveselení by Vám mohla přinést Meryl Streep a její početný doprovodný sbor křepčící na nejznámější písně od ABBY v nejkýčovitější podívané roku 2008. Muzikál Mamma Mia! se totiž skládá z poněkud smrtících ingrediencí (především pro mužskou část publika), ale přesto má jakési nepopiratelné kouzlo.
Muzikálový žánr má své pevné místo jak na prknech, která znamenají svět, tak na filmových plátnech. Má své fanoušky i odpůrce, kterým je proti srsti, že postavy náhle propukají v halasný zpěv a vyprávění se mění ve stylizovaný taneční výstup. Pokud jste odpůrci muzikálů, opravdu nemá smysl, abyste se filmem Mamma Mia! zabývali. Pokud však muzikály můžete, čeká tu na Vás novinka, která se pokouší o něco nového. Tentokrát tu totiž máme muzikál, u něhož není na prvním místě příběh doplněný přímo pro něj zkomponovanou hudbou. Mamma Mia! (původně divadelní muzikál, nyní film) vychází z již dávno existujících hitů skupiny ABBA, k nimž se snaží nějakou tu zápletka napasovat.
Film se odehrává na řeckém ostrově, kde volnomyšlenkářská Donna vychovává svou dceru Sophii. Sophie právě chystá svatbu, ale trápí ji jedna věc – chce najít svého otce, o němž ví pouze to, že prožil s její matkou krátký letní románek a z Řecka odjel dřív než se o své dceři dozvěděl. Sophie nalezne deník své matky, z něhož vyplyne, že má tři potenciální otce. Jako ideální řešení je se jí nakonec jeví, pozvat všechny tři muže na svou svatbu s tím, že toho pravého jistě rychle pozná.
Samotná zápletka nezní úplně špatně, bohužel je nakonec z hledání otce mezi třemi rozdílnými muži vytěženo překvapivě málo. Příběhu také v určitém smyslu ubližuje to, že musí korespondovat s předem danými písněmi. Děj se tedy musí podřizovat textům známých hitů a jeho vývoj je tak v některých okamžicích poněkud krkolomný, navíc je zde také zřetelné, že jisté situace a problémy jsou zde prostě jen proto, že je potřeba do filmu dostat ten či onen hit (např. Money, Money, Money). Zkrátka pokud na film půjdete, nedělejte to kvůli příběhu, ale výhradně kvůli hudebním číslům.
Hudba od ABBY v podání jednotlivých herců, obvykle doplněná řádně rozjásaným tanečním výstupem, je základem celého snímku. Lidé, kterým z nesmrtelných hitů této švédské čtveřice naskakují osypky, by se mu měli vyhnout velkým obloukem. Zpívá se hodně a často. Někdy muzikálová čísla zapadnou do děje lépe, někdy hůře, někdy jsou velmi atmosférická, příjemná a přimějí Vás k podupávání si nohou do rytmu, jindy působí spíše trapně a přehrávaně. Co se týče herců, tak všichni se výzvou zpívat vypořádali poměrně dobře, jedinou výjimkou je Pierce Brosnan, který se zpěvem očividně trápí a podobně se trápí i poslouchající divák.
Věta o vyhýbání se filmu velkých obloukem platí také pro všechny, kteří nemohou vystát byť jen náznaky barevného, přeplácaného, letně líbivého kýče, neboť tím se Mamma Mia! jen hemží. Film je z tohoto hlediska opravdu složen ze smrtících ingrediencí, kýč jako bič z něj celou dobu čiší měrou vrchovatou, ať už se jedná o celkovou stylizaci nebo zákruty příběhu. Naštěstí to všechno povyšuje na vyšší úroveň fakt, že Mamma Mia! si na nic vznešeného nehraje, pracuje s příjemnou atmosférou a je skutečnou esencí pravé letní pohody. Tento muzikál má zkrátka nesporně mnoho záporů, ale zároveň dokáže skvěle naladit a vykouzlit na tváři úsměv. Nepochybuji, že množství diváků bude v jistém smyslu znechuceno, ale nemalé množství bude i těch, jimž tahle letní bláznivina parádně
(4,91 z 5)