Eddie Brock (Tom Hardy) při získávání materiálů na svoji novou reportáž překročí své morální hranice. Získá sice informace o tom, jak slavný milionář Carlton Drake (Riz Ahmed) ve své farmaceutické firmě při testování nových léků v podstatě bezohledně využívá sociálně slabších jedinců, kteří ne zřídkakdy při testech zemřou, při konfrontaci se ovšem zbohatlík začne bránit a zničí Brockovi život. Postará se mu o vyhazov, jeho přítelkyně ho opustí a sám populární novinář je proměněn na zdiskreditovanou trosku. O šest měsíců později ale Eddieho kontaktuje jedna z vědkyň, která pracuje pod Drakem...
Tyhle snahy o budování filmového vesmíru jen proto, že se to Marvelu podařilo, ze všeho co jen trochu zavání takovou možností, už začínají být poněkud otravné. Jistě, některé značky to zabalí ještě před vydáním prvního filmu (zdravíme Robina Hooda), jiné to zkouší na dvakrát než to zabalí, protože to prostě nikoho nezajímá (viz Drákula: Neznámá legenda a Mumie), no a nebo to zkouší do té doby, než je přestane bavit na hořící hromadu házet neustále víc a víc peněz a stěží z toho vytahovat nějaké zisky (zdravíme DC). No a pak tu jsou Sony, kteří vidí úspěch a chtějí peníze hned. Předtím, než něco vlastně předvedou, začnou směle plánovat nerealizovatelné plány na filmový vesmír divočejší než si dovolí Marvel. A když to poprvé nevyšlo a muselo dojít na restart, neznamená to, že by v Sony chtěli přestat s podobně šílenými a nerealizovatelnými plány na to jak se potopit na samotné dno. Alas, do kin vstupuje Venom.
Když si vezmete nejslavnější záporáky ze stáje komiksového Marvelu, zatraceně vysoko se ve většině výběrů určitě objeví Venom. Většina komiksových hrdinů má své záporáky (alespoň ty největší) neméně slavné, ale Spider-Man a Venom jsou přeci jen něco jiného. A tak v podstatě na papíře dává rozhodně smysl snažit se natočit Venoma jako sólovku. Problém ovšem je v momentě kdy vlastně nevíte, co s filmem ve výsledku chcete udělat a tak natočíte Rkovou drsnou zábavu a přitom do kin pak pustíte zkrácený cenzurovaný sestřih, který podobně zmateně postrádá hlavu a patu. Ačkoliv se totiž studio nyní může dušovat, že Rko nikdy v plánu nebylo (režisér a většina informací, i oficiálních, o filmu až do tak měsíce dvou zpátky tvrdí ale něco jiného) na výsledném filmu je zatraceně moc vidět, že se jej ve studiu někdo „moc šikovný“ snažil sestříhat do celistvého počinu z toho co zbylo.
Venom je totiž víc než čímkoliv jiným tak trochu fragmentovaným pokusem o to, napodobit lacině vyhlížející a scenáristicky podvyživené komiksovky z přelomu devadesátých let a začátku nového tisíciletí. Srovnání s kvalitami snímků jako třeba Daredevil s Benem Affleckem je rozhodně na místě. Co je horší režisér Ruben Fleischer ani na této úrovni nezvládá podat jeden celistvý příběh a celý film na mě působil spíše takovým dojmem sotva provázaných scén které se snaží leč marně dát dohromady nějakou tu filmovou zábavu na ploše necelých dvou hodin. To, že příběhově a scenáristicky tahle komiksová vypalovačka moc nefunguje ovšem není jediným problémem, kterým Venom trpí. Ani zdaleka.
Předně, herecky je to hodně velká bída. Riz Ahmed je sice většinou v jiných filmech za sympaťáka, tady mu ovšem přerod v posedlého miliardáře úplně nejde a i když dojde na jeho druhého symbionta a závěrečný souboj, celé to působí, tak nějak strojeně. Navíc je rychleji hotovo jak u panice po maturitním plese. U zbytku osazenstva to je hodně podobné, Michelle Williams je těžce nepřesvědčivá a otravná i v rámci takto jednoduché postavy a ostatně i samotný Tom Hardy (který je asi jediným vyloženým pozitivem filmu) není vždy úplně nejlepší, byť u něj za to může z velké části samotný scénář (například scéna výslechu v samotném závěru je tak pitomá až z toho bolí hlava). Jedinými světlými momenty jsou tak zhruba dva tři momenty rozhovoru Eddieho se svým symbiontem, plus jedna dvě reakce symbionta na okolí. A to je na dvě hodiny v kině zatraceně málo.
Když se vrátím ke zmíněnému závěrečnému souboji, nad další věcí člověk začne přemýšlet. Až tak bych neřešil že digitální souboje vypadají trochu podvyživeně a praktické triky by zasloužily trochu lépe promyslet, veškeré důležité trikové sekvence za mě zkrátka úplně nefungovaly. Ať již jde o velkou honičku ulicemi San Francisca která postrádala náboj (a ne, vybuchující drony modrým světlem rázem z tuctové honičky vážně nic památného neudělají), o bitku v centrále novin na pozadí kouřových granátů (nápad zajímavý, realizace mizerná) nebo o závěrečný souboj dvou symbiontů, který skončí dřív než vlastně začne a veškerá ta gradace směřující k finále vlastně vyvrcholí dvěma minutami nepřehledného digitálního bordelu. A ostatně Venom je asi první film u kterého mě začalo neskutečně vytáčet jak každá triková sekvence je v průběhu noci a tím pádem trochu nepřehledná v případě, že váš hrdina je černý. Jasně je to lacinější na výrobu, ale co takhle se taky někdy trochu vymezit vůči konkurenci?
Film navíc strádá i co se týče tempa, první víceméně celou hodinu tak trochu přešlapuje na místě a první napínavější akce se začne dít po zhruba 55 minutách od začátku. A i když v průběhu nabídne několik důležitých momentů, žádný z nic nepůsobí vyloženě napínavě nebo důležitě. Připočtěte si k tomu neuspokojivé finále a máte dvouhodinku, ze které si pamatujete tak možná jeden dva vtípky navíc, protože zbytek už byl ve všech trailerech.
Řemeslně pak očekávejte standard tak deset, patnáct let dozadu. Kdyby mi někdo řekl, že Venom ležel právě takovou dobu v trezoru a jediné co aktualizovali byly digitální triky, asi bych neměl problém tomu uvěřit. Všechno ve filmu působí zkrátka jako filmy předtím, než se komiksy začaly v Hollywoodu brát trochu vážně a bylo několikrát dokázáno, že se z takovýchto předloh dá natočit i relativně slušný a vážně zamýšlený film.
Venom je zkrátka průser, nemá smysl chodit kolem horké kaše. Nenapadá mě jediná věc na filmu, která by jej od tohoto verdiktu zachraňovala nebo by poskytovala argument proto, proč filmu dát šanci. Hloupé, rozříštěné, nezajímavé a především sakra slabé na to, jak populární a nápaditou komiksovou postavou právě Venom je. Tohle není náprava za Spider-Mana 3, tohle je jiný způsob jak tohoto komiksové padoucha podělat jiným, hodně zastaralým způsobem.
Jak rozhodně nedělat adaptaci ikonické komiksové postavy. Důvodů je hodně a pozitiv málo. V téhle podívané je jeden z nejznámějších padouchů adaptován do podoby zastaralého, lacině vyhlížejícího a především ne moc nápaditého nebo napínavého fláku, který tak o patnáct dvacet let zaspal dobu. Vážně jsem Venoma chtěl mít rád, Ruben Fleischer a spol ovšem byli hodně proti.
