Nepovedený pokus o adaptaci: Venom se utápí ve vlastních nedostatcích

(zatím nehodnoceno)

Loading...

Eddie Brock (Tom Hardy) při zís­ká­vá­ní mate­ri­á­lů na svo­ji novou repor­táž pře­kro­čí své morál­ní hra­ni­ce. Získá sice infor­ma­ce o tom, jak slav­ný mili­o­nář Carlton Drake (Riz Ahmed) ve své far­ma­ceu­tic­ké fir­mě při tes­to­vá­ní nových léků v pod­sta­tě bez­o­hled­ně vyu­ží­vá soci­ál­ně slab­ších jedin­ců, kte­ří ne zříd­kakdy při tes­tech zemřou, při kon­fron­ta­ci se ovšem zbo­hat­lík začne brá­nit a zni­čí Brockovi život. Postará se mu o vyha­zov, jeho pří­tel­ky­ně ho opus­tí a sám popu­lár­ní novi­nář je pro­mě­něn na zdis­kre­di­to­va­nou trosku. O šest měsí­ců poz­dě­ji ale Eddieho kon­tak­tu­je jed­na z věd­kyň, kte­rá pra­cu­je pod Drakem...   

Tyhle sna­hy o budo­vá­ní fil­mo­vé­ho vesmí­ru jen pro­to, že se to Marvelu poda­ři­lo, ze vše­ho co jen tro­chu zavá­ní tako­vou mož­nos­tí, už začí­na­jí být poně­kud otrav­né. Jistě, někte­ré znač­ky to zaba­lí ješ­tě před vydá­ním prv­ní­ho fil­mu (zdra­ví­me Robina Hooda), jiné to zkou­ší na dva­krát než to zaba­lí, pro­to­že to pros­tě niko­ho neza­jí­má (viz Drákula: Neznámá legen­da a Mumie), no a nebo to zkou­ší do té doby, než je pře­sta­ne bavit na hoří­cí hro­ma­du házet neu­stá­le víc a víc peněz a stě­ží z toho vyta­ho­vat něja­ké zis­ky (zdra­ví­me DC). No a pak tu jsou Sony, kte­ří vidí úspěch a chtě­jí pení­ze hned. Předtím, než něco vlast­ně před­ve­dou, začnou smě­le plá­no­vat nere­a­li­zo­va­tel­né plá­ny na fil­mo­vý vesmír divo­čej­ší než si dovo­lí Marvel. A když to popr­vé nevy­šlo a muse­lo dojít na restart, nezna­me­ná to, že by v Sony chtě­li pře­stat s podob­ně šíle­ný­mi a nere­a­li­zo­va­tel­ný­mi plá­ny na to jak se poto­pit na samot­né dno. Alas, do kin vstu­pu­je Venom.

Když si vez­me­te nej­slav­něj­ší zápo­rá­ky ze stá­je komik­so­vé­ho Marvelu, zatra­ce­ně vyso­ko se ve vět­ši­ně výbě­rů urči­tě obje­ví Venom. Většina komik­so­vých hrdi­nů má své zápo­rá­ky (ale­spoň ty nej­vět­ší) nemé­ně slav­né, ale Spider-Man a Venom jsou pře­ci jen něco jiné­ho. A tak v pod­sta­tě na papí­ře dává roz­hod­ně smy­sl sna­žit se nato­čit Venoma jako sólov­ku. Problém ovšem je v momen­tě kdy vlast­ně neví­te, co s fil­mem ve výsled­ku chce­te udě­lat a tak nato­čí­te Rkovou drs­nou zába­vu a při­tom do kin pak pus­tí­te zkrá­ce­ný cen­zu­ro­va­ný sestřih, kte­rý podob­ně zma­te­ně postrá­dá hla­vu a patu. Ačkoliv se totiž stu­dio nyní může dušo­vat, že Rko nikdy v plá­nu neby­lo (reži­sér a vět­ši­na infor­ma­cí, i ofi­ci­ál­ních, o fil­mu až do tak měsí­ce dvou zpát­ky tvr­dí ale něco jiné­ho) na výsled­ném fil­mu je zatra­ce­ně moc vidět, že se jej ve stu­diu někdo „moc šikov­ný“ sna­žil sestří­hat do celist­vé­ho poči­nu z toho co zby­lo.

Venom je totiž víc než čím­ko­liv jiným tak tro­chu frag­men­to­va­ným poku­sem o to, napo­do­bit laci­ně vyhlí­že­jí­cí a sce­náris­tic­ky pod­vy­ži­ve­né komik­sov­ky z pře­lo­mu deva­de­sá­tých let a začát­ku nové­ho tisí­ci­le­tí. Srovnání s kva­li­ta­mi sním­ků jako tře­ba Daredevil s Benem Affleckem je roz­hod­ně na mís­tě. Co je hor­ší reži­sér Ruben Fleischer ani na této úrov­ni nezvlá­dá podat jeden celist­vý pří­běh a celý film na mě půso­bil spí­še tako­vým dojmem sotva pro­vá­za­ných scén kte­ré se sna­ží leč mar­ně dát dohro­ma­dy něja­kou tu fil­mo­vou zába­vu na plo­še nece­lých dvou hodin. To, že pří­bě­ho­vě a sce­náris­tic­ky tahle komik­so­vá vypa­lo­vač­ka moc nefun­gu­je ovšem není jedi­ným pro­blé­mem, kte­rým Venom trpí. Ani zda­le­ka.

Předně, herec­ky je to hod­ně vel­ká bída. Riz Ahmed je sice vět­ši­nou v jiných fil­mech za sym­paťá­ka, tady mu ovšem pře­rod v posed­lé­ho mili­ar­dá­ře úpl­ně nejde a i když dojde na jeho dru­hé­ho sym­bi­on­ta a závě­reč­ný sou­boj, celé to půso­bí, tak nějak stro­je­ně. Navíc je rych­le­ji hoto­vo jak u pani­ce po matu­rit­ním ple­se. U zbyt­ku osa­zen­stva to je hod­ně podob­né, Michelle Williams je těž­ce nepře­svěd­či­vá a otrav­ná i v rám­ci tak­to jed­no­du­ché posta­vy a ostat­ně i samot­ný Tom Hardy (kte­rý je asi jedi­ným vylo­že­ným pozi­ti­vem fil­mu) není vždy úpl­ně nej­lep­ší, byť u něj za to může z vel­ké čás­ti samot­ný scé­nář (napří­klad scé­na výsle­chu v samot­ném závě­ru je tak pito­má až z toho bolí hla­va). Jedinými svět­lý­mi momen­ty jsou tak zhru­ba dva tři momen­ty roz­ho­vo­ru Eddieho se svým sym­bi­on­tem, plus jed­na dvě reak­ce sym­bi­on­ta na oko­lí. A to je na dvě hodi­ny v kině zatra­ce­ně málo.

Když se vrá­tím ke zmí­ně­né­mu závě­reč­né­mu sou­bo­ji, nad dal­ší věcí člo­věk začne pře­mýš­let. Až tak bych neře­šil že digi­tál­ní sou­bo­je vypa­da­jí tro­chu pod­vy­ži­ve­ně a prak­tic­ké tri­ky by zaslou­ži­ly tro­chu lépe pro­mys­let, veš­ke­ré důle­ži­té tri­ko­vé sek­ven­ce za mě zkrát­ka úpl­ně nefun­go­va­ly. Ať již jde o vel­kou honič­ku uli­ce­mi San Francisca kte­rá postrá­da­la náboj (a ne, vybuchu­jí­cí dro­ny mod­rým svět­lem rázem z tuc­to­vé honič­ky váž­ně nic památ­né­ho neu­dě­la­jí), o bit­ku v cen­t­rá­le novin na poza­dí kou­řo­vých gra­ná­tů (nápad zají­ma­vý, rea­li­za­ce mizer­ná) nebo o závě­reč­ný sou­boj dvou sym­bi­on­tů, kte­rý skon­čí dřív než vlast­ně začne a veš­ke­rá ta gra­da­ce smě­řu­jí­cí k finá­le vlast­ně vyvr­cho­lí dvě­ma minu­ta­mi nepře­hled­né­ho digi­tál­ní­ho bor­de­lu. A ostat­ně Venom je asi prv­ní film u kte­ré­ho mě zača­lo nesku­teč­ně vytá­čet jak kaž­dá tri­ko­vá sek­ven­ce je v prů­bě­hu noci a tím pádem tro­chu nepře­hled­ná v pří­pa­dě, že váš hrdi­na je čer­ný. Jasně je to laci­něj­ší na výro­bu, ale co takhle se taky někdy tro­chu vyme­zit vůči kon­ku­ren­ci?

Film navíc strá­dá i co se týče tem­pa, prv­ní více­mé­ně celou hodi­nu tak tro­chu pře­šla­pu­je na mís­tě a prv­ní napí­na­věj­ší akce se začne dít po zhru­ba 55 minu­tách od začát­ku. A i když v prů­bě­hu nabíd­ne něko­lik důle­ži­tých momen­tů, žád­ný z nic nepů­so­bí vylo­že­ně napí­na­vě nebo důle­ži­tě. Připočtěte si k tomu neu­spo­ko­ji­vé finá­le a máte dvou­ho­din­ku, ze kte­ré si pama­tu­je­te tak mož­ná jeden dva vtíp­ky navíc, pro­to­že zby­tek už byl ve všech trai­le­rech.

Řemeslně pak oče­ká­vej­te stan­dard tak deset, pat­náct let doza­du. Kdyby mi někdo řekl, že Venom ležel prá­vě tako­vou dobu v tre­zo­ru a jedi­né co aktu­a­li­zo­va­li byly digi­tál­ní tri­ky, asi bych neměl pro­blém tomu uvě­řit. Všechno ve fil­mu půso­bí zkrát­ka jako fil­my před­tím, než se komiksy zača­ly v Hollywoodu brát tro­chu váž­ně a bylo něko­li­krát doká­zá­no, že se z tako­vých­to před­loh dá nato­čit i rela­tiv­ně sluš­ný a váž­ně zamýš­le­ný film.

Venom je zkrát­ka prů­ser, nemá smy­sl cho­dit kolem hor­ké kaše. Nenapadá mě jedi­ná věc na fil­mu, kte­rá by jej od toho­to ver­dik­tu zachra­ňo­va­la nebo by posky­to­va­la argu­ment pro­to, proč fil­mu dát šan­ci. Hloupé, rozříš­tě­né, neza­jí­ma­vé a pře­de­vším sak­ra sla­bé na to, jak popu­lár­ní a nápa­di­tou komik­so­vou posta­vou prá­vě Venom je. Tohle není nápra­va za Spider-Mana 3, tohle je jiný způ­sob jak toho­to komik­so­vé padou­cha podě­lat jiným, hod­ně zasta­ra­lým způ­so­bem.

Jak roz­hod­ně nedě­lat adap­ta­ci iko­nic­ké komik­so­vé posta­vy. Důvodů je hod­ně a pozi­tiv málo. V téhle podí­va­né je jeden z nej­zná­měj­ších padou­chů adap­to­ván do podo­by zasta­ra­lé­ho, laci­ně vyhlí­že­jí­cí­ho a pře­de­vším ne moc nápa­di­té­ho nebo napí­na­vé­ho flá­ku, kte­rý tak o pat­náct dva­cet let zaspal dobu. Vážně jsem Venoma chtěl mít rád, Ruben Fleischer a spol ovšem byli hod­ně pro­ti.

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Nejstarší

Nejnovější Nejlépe hodnocené

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře